Golf je vážně sport!

Netradičně začnu slovníkem různých pojmů, s nimiž se můžete v následujících odstavcích potkat:

Jamka – na golfovém hřišti jde jednak o skutečnou jamku o průměru 10,8 cm vyvrtanou do povrchu jamkoviště neboli greenu. Druhý význam je souhrnné označení zahrnující vše od odpaliště, přes fairway, až po green a o jejich okolí.

Greeny – plochy na golfovém hřišti s trávou sekanou na délku několika milimetrů a válcovanou tak, aby se po ní míček koulel s co nejmenším odporem.

Fairway – udržovaná travnatá dráha, kudy by v ideálním případě měl golfista jít za další ranou a kam by měl předtím dopadnout jím odpálený míček. Pozor, golf ale rozhodně není jen o ideálních ranách.

Par – norma, jinak také počet ran, které by měly stačit dobrému golfistovi na tu kterou jamku nebo na celé hřiště. Jamky jsou nejčastěji tří, čtyř nebo pětiparové. Par devíti jamek hriště Grosshof je celkem 34 ran.

Jožka Pribilinec – československý reprezentant ve sportovní chůzi, olympijský vítěz z roku 1988, mistr světa a mistr Evropy.

Odpaliště – místo, odkud se na jamce odpaluje první rána. Barva značek na odpališti určuje, zda je určeno pro profesionály, běžné golfisty nebo běžné golfistky (ano holky mají na některých jamkách svoje vlastní odpaliště) – v Broumově velcí kluci hrají ze žlutých odpališť a dámy z červených.

Všudehrálové - dnes už více než dvousetčlenná skupina golfistů z celé ČR, kteří mají osobní zkušenost nejméně se šedesáti golfovými hřišti z těch 110 českých.

Golfový slovník obsahuje ještě mnoho dalších názvů, ale na ty je zatím ještě čas. A hlavně na Grosshofu vás trenéři, ale i ostatní golfisté, rádi naučí, co se jak označuje v řeči jejich kmene. A vůbec nevadí, co jste si dodnes o golfu mysleli. On totiž golf má tolik tváří, že se mu jen málokterá aktivita dokáže rovnat.

Je pořád hodně lidí, kteří golf za sport nepovažují. Maximálně za zábavu důchodců nebo zbohatlíků. Nemohou se ale víc mýlit. Na světě ho totiž hraje ve dvou stech zemích přes šedesát milionů lidí a má snad i 450 milionů fanoušků. Golf je součástí Olympijských her. A nejnovějším důkazem je, že byla při nařízené celospolečenské karanténě zakázána i návštěva golfových hřišť, stejně jako ostatních venkovních sportovišť. Takže kdepak místo pro procházky, golfové hřiště je sportoviště.

Dalšími argumenty jsou schopnosti, které musíte pro opravdu dobrou golfovou hru mít. Koordinace pohybu je skoro stejně náročná jako u gymnastiky (naštěstí na golfu nepotřebujete umět rozštěp). Váš švih by se měl podobat tomu tenisovému. Tenisák sice musíte trefit ve vzduchu, jenže je výrazně větší než golfový míček, a navíc mají golfové hole oproti tenisové raketě úplně prťavou úderovou plochu (tipuji, že víc lidí napoprvé trefí spíš letící tenisák, než ležící golfový míček).

Chodeckou vytrvalost byste měli mít jen o málo menší než Jožka Pribilinec (teď už víte, proč jsem ho zmínil ve slovníku na začátku). I běžný golfista při turnaji ujde 6 -  8 km. A při častějším hledání míčku i o dost víc. A mezitím se 80x, ale někdo i 120x, musíte umět soustředit na co nejlepší provedení úderu, který vyžaduje tu perfektní pohybovou koordinaci celého těla. Protože bez ní míček letí, kam ho napálíte a ne tam, kam jste ho střelit chtěli. A to nepočítám další desítky cvičných prošvihů. Profíci sice většinou potřebují úderů méně, ale hrají zase ze vzdálenějších odpališť, takže standardně ujdou i přes 10 km denně, ideálně čtyřikrát za čtyři dny. Tak dlouho totiž trvá standardní profesionální turnaj pro ty, kteří nejsou vyřazeni už v polovině. My amatéři hrajeme ovšem většinou turnaje na jedno kolo. Na Grosshofu jen mistra klubu určuje náročnější dvoudenní turnaj celkem na 36 jamek. A nenechte se mýlit, ani amatéři, ani profesionálové nemají na turnajích povoleno vozit se na golfovém autíčku.

K tomu všemu má golf tu nepříjemnou vlastnost, že nepovedenou hru nemůžete hodit na rozhodčího, protože v golfu jste svým rozhodčím vy sami.

Nestačilo? Tak ještě pár čísel, která mnohé možná až ohromí. Golfisté dokáží odpálit míček rychlostí přes 300 km/hod do vzdálenosti 250-300 m. To se samozřejmě týká profesionálů, ale amatéři zase o tolik nezaostávají. Přitom je jejich cíl jamka o průměru 10,8 cm. A do té se potom dokáží trefit druhou, třetí, čtvrtou nebo pátou ránou. To podle vzdálenosti od odpaliště k jamce. Vy byste si troufli zkusit na čtyři údery do míčku dostat tu malou tvrdou kuličku do jedenácticentimetrové jamky, pokud se z odpaliště na vlajku označující váš cíl budete dívat ze 350 m? To už je rozhodně sportovní výzva. Ještě pořád vám to nepřipadá jako sportovní výkon? Zkuste aspoň najít odvahu to zkusit a dokázat opak.

Nebo se na golf můžete dostat podobně, jako ty desítky tisíc lidí, kteří sledují a doprovázejí hráče na velkých světových turnajích. Protože stejně jako chodí diváci na okresní přebory omrknout místní sportovce a sportovkyně po celé zemi, můžete přijít takto i na golfový turnaj. A stejně jako na tom okresním fotbalovém, volejbalovém nebo jiném utkání, můžete golfistům také fandit, potleskem odměnit povedené rány a popohánět očima míček, který už už míří do jamky. Nebo se prostě jen můžete přijít podívat, jak si vedou v soutěžních kolech hráči, kteří už se odvažují porovnávat s ostatními.

Na Grosshofu se totiž konají otevřené turnaje, na kterých fanoušky rádi uvítáme. A i tady si můžete dát orosené točené před nebo po několikakilometrové procházce s hráči, či při sledování všech hráčů procházejích vybraným místem nebo místy na hřišti, abyste je mohli dobře porovnávat. Prostě všechno jako na správném venkovském sportovišti. I to je součást golfového života na Grosshofu v Broumově.

Foto Honza Bartoň