Naše Broumovsko Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyka Přejít na přihlášení Přejít na vyhledávání
  • Sport
  • Létání jako totální svoboda

Létání jako totální svoboda

Michaela Plchová, foto archiv J. Šefc

Neděle, 17. dubna 2022

Létání jako totální svoboda

„Pozor na hlavu, tam bych si nestoupal,“ upozorňuje mě náčelník letiště Broumov Michal Janda, když se obří vrata hangáru se skřípěním sunou vzhůru. Odhalí se tím pohled na bílá a štíhlá těla elegantních letadel, která dnes uvnitř čekají na lepší počasí. Příchod studené fronty zrovna dneska létání znemožnil, venku se povalují nízká oblaka, mrholí a začíná foukat. Namísto leteckého zážitku nezbývá, než je obdivovat pod střechou. Stojí tu malé motorové letadlo, díky němuž se bezmotoroví větroni mohou dostat do vzduchu, ostatní jsou vesměs kluzáky.

Začít může kdokoli

Historie letiště na Broumovsku by vydala na samostatný článek. Létat se začalo už na letišti v Ráji kolem roku 1945, vždy tu byli nadšenci, kteří chtěli létat. Za komunismu prošel aeroklub několika přestávkami, kdy místní letci museli létat pod hronovským aeroklubem. Obecně to tu však vždycky žilo.

V současnosti má Benediktinský aeroklub Broumov 27 členů, aktivních je však zhruba 15. Vesměs se zaměřují především na plachtění, tedy létání na kluzácích. Podle pilota Jardy Šefce má aeroklub nejvíce letadel v historii aeroklubu. Aeroklub má dnes celkem tři klubová letadla, další čtyři jsou soukromá, ale členům jsou k dispozici. Létání je finančně dostupný koníček, kde se lze naučit úplně nové dovednosti, rozvíjet se nejen učením, ale jde i o „život“ v kolektivu. Všichni piloti si navzájem pomáhají a tráví spolu i večery, kde probírají letecké zážitky.

Broumovský aeroklub je otevřen k výchově nových pilotů. Co to obnáší? Létání na větroni není nijak omezené věkem, začít může kdokoli, nebojí se a chce zkoušet netradiční věci. Musí samozřejmě projít zdravotní prohlídkou. „Máme tu i pětasedmdesátileté piloty, ne každý začne létat ve čtrnácti. Spousta lidí začne třeba v šedesáti, až když je načase začít si plnit sny, na které dříve nebyl prostor,“ říká Jarda Šefc. Že létat může téměř každý, potvrzuje i patnáctiletý Filip Riabec, který se rozhodl udělat si pilotní licenci ve 14 letech. Po ročním výcviku už létá sám nad Broumovskem. „Je trochu paradox, že větroně i motorové letadlo může člověk sám pilotovat od 15 let, zatímco auto až od 18,“ říká. Všichni piloti potvrzují, že létání není nebezpečné, jak by se mohlo zdát. „Řízení auta je mnohem rizikovější,“ doplňuje náčelník a instruktor létání Michal Janda. „Nejtěžší pro mě bylo naučit se vzlétnout. Měl jsem problém udržet se za motorovým letadlem při výcviku na zemi. Jinak nic extra těžkého ve výcviku nebylo,“ říká Filip, kterého okouzlila letecká akrobacie v dokumentu o stíhačích ve 2. světové válce.

Základem je zvládnutí teoretické průpravy. Její součástí je meteorologie, navigace, aerodynamika, mechanika letu, letecký předpis a znalost motorů u motorových letadel. Poté následuje praktický výcvik létání s instruktorem. Ten zahrnuje několik letů s instruktorem na klubových letadlech. Zhruba po šedesáti startech může adept začít létat sám tzv. sóla v okolí letiště, kdy je neustále na příjmu na rádiu a pod dozorem zkušeného instruktora. Po tomto zaučovacím období následují pilotní zkoušky, tedy licence opravňující k samostatným letům i mimo prostor aeroklubu. Výcvik vyjde něco mezi 20 a 30 tisíci, lze ho stihnout za rok, nebo se může rozprostřít do dvou let. Záleží na tom, jak intenzivně pilot létá. Výcvik si lze udělat také na ultralight, tedy malé motorové letadlo. „Je to jiný druh svobody, nepotřebujete k tomu jiné lidi. Můžete si přijít zalétat, kdykoli se vám chce,“ říká Michal. Janda. Výcvik na ultralight je dražší, vyjde na 40 až 50 tisíc. Podle něj je nejlepší mít výcvik na kluzák i na motorové letadlo.

Další náklady na létání jsou různé, podle toho, jak často pilot létá. Podle slov pilotů může někdo utratit osm tisíc za rok, někdo padesát. Aeroklub Broumov každopádně nemá pro své členy žádné podmínky, jak často musí chodit létat. „Pravdou ale je, že když se nelétá pravidelně, zkušenost se pomalu vytrácí. Je potřeba pravidelně trénovat,“ vysvětluje Michal Janda. Stejně tak není podmínkou vlastní letadlo, lze létat na klubových. Pokud by si někdo chtěl pořídit vlastní kluzák, jsou různé možnosti. „Lze koupit už starší letadla za 100 tisíc korun a budou skvělá. Samozřejmě, že někdo si taky může koupit letadlo za 6 milionů,“ upřesňuje Jarda Šefc.

Létání není mužským sportem, jak by se mohlo zdát. Létají také ženy a podle slov Jardy Šefce jsou velmi šikovné: „Členky jsou velmi vítány! Holky jsou daleko zodpovědnější a létají bezpečněji,“ vysvětluje a dodává: „České pilotky jsou velmi dobré i v rámci soutěží v bezmotorovém létání.“

 

Až tisíc kilometrů nad krajinou

Kouzlo pohybu ve vzduchu přitahovalo lidi odjakživa. „Nejkrásnější je, že v souladu s přírodou a fyzickými pohyby řídíš letadlo. Jsi jako pták ve třírozměrném prostoru. Pro mě je to totální svoboda,“ říká Jarda Šefc a dodává: „Dalším důvodem, proč to děláme, jsou přelety. Létá se sportovně od 100 do 1000 kilometrů, ale to už létají supermachři na superletadlech. Takový přelet za dobrých podmínek, kdy letíš od jednoho stoupavého proudu k druhému a bez motoru, to je prostě paráda. V tom je ta naše svoboda a krása, kdy my jako ptáci létáme s využitím počasí nad celou republikou. Toho ale dosáhneš za čtyři až pět let, když tě to vážně chytne.“

Podle druhého pilota Michala však kouzlo létání nespočívá jen v dlouhých přeletech. „Někteří piloti létají jen nad Broumovskem, těší je pohyb ve vzduchu a krása ovládat letadlo jim ke spokojenosti úplně stačí.“ Sám Michal létá od roku 1986, k létání se dostal díky svému otci, který v aeroklubu Broumov také létal.

Michal také popisuje, jak létání na kluzácích prakticky funguje. Motorové letadlo vynese kluzák průměrně do 800 metrů nad letiště, tam se vypne a pomocí stoupavých proudů kluzák stoupá v létě třeba až do dvou tisíc metrů. „V zimě jsou dny, kdy je možné nad Broumovem vystoupat až do pěti tisíc metrů, za Sovíma horama to jde i třeba do šesti, sedmi tisíc,“ vysvětluje. Stoupavé proudy jednak zaznamenává přístroj, ale především je to přímo fyzicky cítit. „Létá se zadkem,“ dodává Michal. Zkušení piloti mají už takové znalosti, že podle mraků poznají, kde bude stoupavý proud. Takové zkušenosti se však získávají dlouhé roky.

 

Z Broumova do vládního airbusu

Broumovský aeroklub vychoval také několik velmi úspěšných pilotů. „Rád bych zmínil několik lidí, na které jsme právem hrdí. Cesta každého z nich začala v našem aeroklubu, to je realita. Je tu Ota Prikner ml., který dělal instruktora na gripenech. Začínal tady v 15 letech. Vláďa Novotný, který létal na bojových letounech, a nakonec skončil ve vládní letce. Zmíním také Míšu Malého, který je kapitánem vládního airbusu a vozí prezidenta. Je to úžasné, kam se lidi z Broumova, z našeho malého aeroklubu dostali. Další náš člen Vráťa Šrám je velmi dobrý pilot, který uletěl dokonce 1000 km na větroni v Austrálii. To je úžasný úspěch,“ říká Jarda Šefc a uzavírá: „Tady u nás v Broumově na letišti začíná cesta k velkým snům…“

Přidejte komentář:

Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Pro odesláni musíte být přihlášeni
Přihlaste se: E-mail
Nebo se zaregistrujte

Diskuze k článku:

Diskuse zatím neobsahuje žádné příspěvky.
Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Odebírejte náš newsletter
O portálu

Zpravodajský portál Naše Broumovsko, který vznikl v říjnu 2010, se zaměřuje na informovanost obyvatel broumovského regionu. Web poskytuje každodenní informační servis a kulturní, společenské, ekonomické či sportovní zprávy nejen z Broumovska, ale i z Královéhradeckého kraje.

Kontakt

Michaela Plchová
Telefon: +420 734 257 512
Email: redakce.nase@broumovsko.cz

Adresa redakce:
Klášterní 1, 550 01 Broumov (Google Mapy)