Ředitel závodů spřežení v Polici nad Metují o jejich budoucnosti i vzniku

Jindřich Horkel

Neděle, 10. června 2012

Sdílet na:

Od ředitele závodů koňských spřežení Karla Nývlta jsme se mimo jiné dozvěděli, že by chtěl příští rok uspořádat v Polici nad Metují Mistrovství České republiky v jízdě spřežení a mezinárodní závody s kvalifikací do světového poháru.

"Nemáme cíle nízké," zdůraznil s úsměvem. „Již příští rok zřejmě posuneme kategorii mezinárodních závodů od letošní CAI-B do kategorie CAI-A, což je nejvyšší kategorie mezinárodních závodů, protože tam už se počítají body i pro kvalifikaci do světového poháru. A ještě letos budeme žádat o pořádání Mistrovství republiky v příštím roce. Takže pokud se všechno podaří, měly by být na závodišti Jana Čermáka v Polici nad Metují příští rok dvoje závody. Jedny v květnu, druhé v srpnu.“

Karel Nývlt se do Police přistěhoval se svojí ženou ze Rtyně v Podkrkonoší, odkud oba pocházejí, asi před 10lety. V roce 2004 si koupili prvního koně a v roce 2008 začali jezdit závody, jednospřeží. Letos mu již starosti s organizací závodů vlastní účast v Polici nedovolily. V roce 2010 zde začal za benzinovou pumpou na místě bývalé skládky stavět závodiště, které nese název Jana Čermáka ...

„Což je na památku tatínka mojí ženy,“ upřesnil Karel Nývlt, „protože bylo z větší části vybudováno z jeho peněz.“

Vy přece nejste ani jeden z Police?

Vím, není to tak běžné, že ‚náplava‘ buduje v cizím prostředí takovou investici. Závody jsme začali pořádat, protože jsme na jedněch byli a tam to bylo tragické. Tak jsme si řekli, že dokážeme udělat závody tak, aby byly na úrovni. Město nám pronajalo pozemek a protože tam chybí pár metrů a podloží není pro případ dešťů ideální, jezdili jsme i v Bukovici na pozemku Družstva vlastníků Police nad Metují. Díky vstřícnosti lidí, i Bukovických, třeba pana Dohnala, u kterého jsme se letos připojili na elektriku, Sokola Bukovice a dalších, se podařilo vytvořit úžasné zázemí v pozadí s Ostaší a těch krásných kopců okolo. Koně jsou ustájeni na závodišti a závodníci bydlí ve svých obytných autech. Aby byli poblíž svým koním, o které se sami starají.

Na podzim 2010 jste začali stavět závodiště, 2011 byly první závody, letos se zúčastnilo již 7 států. Něco více než rok a půl. Co za tím kromě práce ještě je?

My jsme to závodiště stavěli tak, abychom vytvořili v České republice kvalitní zázemí s tím, že do budoucna, a já si nekladu většinou nízké cíle, do tří let zde budeme mít mezinárodní závody. Základ je v podstatě společný, jen potom se to odvíjí od peněz. Musíme mít zahraniční rozhodčí a pak to stojí jiné peníze. Pak se už ten základ nemění a nezáleží na tom, zda je těch závodníků 20 nebo 100. Podařilo se nám to, protože spolupracujeme s panem Markem Zaleskim z Polska, který nám projektoval překážky. Marek Zaleski je oficiální technický delegát světové jezdecké federace, oficiální rozhodčí světové jezdecké federace a patří mezi pět lidí na světě, kteří mohou projektovat tratě pro Mistrovství světa. Díky tomu, že je pan Zaleski také v komisi spřežení polské federace, mají třeba Poláci naplánovánu účast u nás. Je pro ně výhodou, že to mají blízko a nemusí jezdit do Rakouska nebo Německa. Překážky tady jsou náročné a mají světové parametry, proto si každý závodník mohl už letos splnit kvalifikační kriteria pro mistrovství světa.

Kolik je vás na organizaci závodů?

Na přípravu závodů já a čtyři ženský. Pro přípravu překážek, závodiště a ostatní je nás tedy asi pět dohromady, na samotné závody potřebujeme dalších přibližně 20 lidí. A důležití jsou sponzoři. Někteří s námi spolupracují již na třetích závodech a většinou, když někam přijdeme, jsou vstřícní. Družstvo vlastníků a firma HAUK s.r.o. z Police nám letos pomohly největší měrou. Jedni dali na závody prostor a techniku a druzí největší finanční obnos.

Jakou jste měli letos odezvu od zahraničních závodníků?

Zatím dobrou. Byli spokojeni. Závody jsou tady u nás fakt těžké, ale myslím, že měli všechno, co potřebovali. Od teplé vody na sprchování, elektriku, parkování poblíž koní i závodiště, zázemí pro koně a ostatní zabezpečení.

Co tuzemští závodníci, jaká byla jejich účast třeba v poměru k zahraničním?

Čechů tady bylo málo. Počítali jsme, že tu bude 20 cizinců a 20 našich závodníků, což je tak ideální na takové závody. Nicméně Čechů přijelo málo. Předpokládáme, že asi kvůli o tisícovku vyššímu startovnému než je v Čechách běžné, protože toto byly mezinárodní závody. Může být i druhá věc, že překážky a tedy i závody jsou zde těžké. Ale byly to CAI-B závody, na kterých však mohou Češi jezdit bez pasu ( registrace koně v mezinárodní jezdecké federaci), a dělat si zde kvalifikaci na mistrovství světa. O pas pak žádat, až když se jim podaří koně kvalifikovat.

Jak vnímají závody místní obyvatelé? Na závodišti bylo při závodech plno.

Závody koňských spřežení jsou tady v Polici možná největší akcí, pokud jde o rozsah a význam pro region. Píše se o nás třeba na rakouských centrálních internetových stránkách spřežení celé Evropy, stejně tak zveřejňují výsledky v Holandsku. Prostě ví se o tom a vždy tam je uvedeno, kde se to koná. Většinu věcí však dělám pro sebe, aby mne to uspokojilo, ne aby mne někdo plácal po ramenech. I když se to dobře poslouchá a myslím, že závody berou Poličáci většinou pozitivně.

Nakonec ředitel Nývlt prozradil, že pro příští rok připravují závody CAI-A (nejvyšší kategorie mezinárodních závodů – pozn.red.) s určitou obměnou „která u nás nemá obdobu. Den před vlastními soutěžemi by měly být krátké dodatkové závody, obdoba halových závodů. Je to však venku, jedna překážka plus parkur, divácky určitě zajímavé. Přemýšlíme nad tím. Uvidíme, kam to dotáhneme.“

Fotografie z letošních závodů: