Vyhlídkový geovýlet na Markoušovický hřeben
| Adresa: | Radvanice | |
| Začátek: | 2. 5. 2026, 09:00 | |
| GPS souřadnice: | 50°34'8,113"N 16°2'36,94"E | |
Sobota 2. května 2026
Délka trasy vycházky: cca 10 km Odhadovaná doba: cca 5 hodin Orientační převýšení trasy: 265 m Náročnost trasy: střední | ||
REZERVUJTE SI ÚČAST na:
nebo tel. 731 190 228
Účastnický poplatek:
dospělí 100,- Kč, děti 50,- Kč
Maximální počet účastníků: 25
| ||
Kolem zářezu potoka polní cestou vystoupáme na Markoušovický hřeben Jestřebích hor. Po turisticky značené hřebenové cestě kolem linie obranných betonových bunkrů z let 1937-38, s řadou vyhlídkových míst, dojdeme k Markoušovické rozhledně s unikátními výhledy. Krásně odsud uvidíme táhlé tektonické údolí řeky Úpy, Krkonoše, vyvřelé masívy sopečných Vraních a Javořích hor i okolní partie a svahy Jestřebích hor, provrtaných starými uhelnými doly. Kolem zpřístupněného betonového Pěchotního srubu T-S 44 Na Pahorku sestoupíme po hřebeni s četnými skalními výchozy "žaltmanských arkóz" s výskytem částí zkamenělých kmenů prvohorních stromů - "araukaritů" k Chvalečskému vodopádu v ostrém žlabu Chvalečského potoka. Nad Slavětínem, v místech zvaných Hamry, se pokusíme najít stopy po kutání železné rudy. U silnice z Radvanic do Slavětína se nakonec ještě zastavíme v místech ústí uhelné štoly Hedvika a úpadní jámy Celestýn I Starého dolu Celestýn. Cestou si budeme povídat o prvohorní přírodě, o místních horninách a pohybech zemské kůry, zemětřesení, zdejších sopkách, dolování uhlí, železných a měděných rud, a spoustě dalších místních zajímavostí.
... a užijeme si krásný májový den! :)