Broumov je čapí unikát
Středa, 31. července 2024
Kam se člověk na Broumovsku podívá, tam vidí čápy. Čapí rodiče mají totiž právě teď plná křídla práce. Vyvádějí své mladé, učí je létat, chystají se na přelet do Afriky. Kolik je na Broumovsku čápů, kde nejraději hnízdí čáp černý a v čem je Broumov v porovnání s čápy ze zbytku republiky výjimečný? Nejen o tom jsme si povídali s ornitologem ze Správy CHKO Broumovsko Petrem Kafkou.
Kolik čápů aktuálně žije na Broumovsku?
Na Broumovsku evidujeme 12 párů nebo 12 obsazených hnízd. Na devíti hnízdech jsou i mláďata, většina už nyní umí létat. Ještě týden, dva po vyvedení se do hnízda vracejí – většinou spát, odpočívat. Někdy v průběhu srpna se začnou toulat a začíná takzvaná předmigrační potulka, kdy se čápi shlukují do hejn. Zpravidla se pak nacházejí tam, kde je víc potravy – například na polích, kde je hodně hrabošů. V druhé půlce srpna začíná migrace, tah, kdy už ptáci intenzivně letí nějakým směrem…
Kam létají?
Zpravidla do Afriky. Čápi z Broumovska využívají východní tahovou cestu přes Balkán, Turecko a Izrael. Než se dostanou do Afriky, urazí tisíce kilometrů. Rekordy některých českých čápů, kteří létají do Jihoafrické republiky, jsou skoro 10 tisíc kilometrů vzdušnou čarou.
Jak se vyvíjí čapí populace na Broumovsku? Zaznamenáváte nějaký výrazný přírůstek, nebo úbytek čápů bílých?
Letos je na hnízdech 24 mláďat, což je o dvě více než loni. V loňském roce tu bylo také 12 párů a na devíti hnízdech byla rovněž mláďata. I v roce 2012 bylo dvanáct párů, takže řekněme v posledních deseti, dvanácti letech se ta čísla moc nemění. Vznikají nová hnízda, ale zase některá stará zanikají, jako například v Martínkovicích. V Křinicích je zase hnízdo dlouhodobě neobsazené…
Jak tyto informace o obsazených hnízdech sbíráte?
Čápi bílí hnízdí většinou ve vesnicích, takže buď si jich všimneme sami nebo to lidé hlásí, jak to bylo třeba u nového hnízda na komíně fary v Šonově. Komín s hnízdem však spadnul a další rok už tady byli čápi k vidění jen sporadicky... V Martínkovicích se komín zboural a i přesto, že majitel udělal vedle náhradní podložku, čápům se na ní nelíbilo a hnízdiště zaniklo.
Podle aktuálních informací České ornitologické společnosti dochází v některých oblastech k výraznému poklesu populace čápů černých. Jak je tomu na Broumovsku?
Co se týče čápů černých, v letošním roce hnízdí na Broumovsku odhadem asi pět párů. Nevíme to však přesně, protože je to druh, který hnízdí v lese a obtížně se hledá. Zhruba před deseti lety tu bylo párů deset, takže zřejmě dochází k poklesu početnosti, což odpovídá trendu z jiných regionů.
Předpokládám, že tento druh hnízdí v lese na stromech?
Ano, většinou jde o modříny nebo buky. Strom musí být dostatečně velký, aby tam dokázali to velké hnízdo umístit. Vím, že v nížinách vyhledávají hodně duby, to se ale Broumovska zrovna netýká…
Tady mě ještě napadá, a to jsme zpět u čápů bílých, že Broumov je v osídlení čápy unikátní v celém Česku! Na území města se nachází pět, s Olivětínem dokonce šest hnízd. V přírodě také existují čapí kolonie, například na jižní Moravě na soutoku Dyje a Moravy. Máme příklady ze zahraničí, z Polska nebo Španělska, kde je na jedné střeše několik hnízd, ale na Českou republiku je to neobvyklé.
Co by měli lidé dělat, aby čápům pomáhali nebo aspoň neubližovali?
Někdy čápi nosí na hnízdo materiál, co najdou v terénu. Bývají to mimo jiné různé provázky. Máme bohužel hodně případů, kdy mládě uhynulo, protože se do nich zamotalo. Takže určitě platí: Lidi, sbírejte provázky a odpadky v přírodě a pomůžete čápům! Naopak pro čápy je dobré vytvářet nové mokřady. Ani ne tak rybníky, ale spíš podmáčené louky jako potravní zdroj. Co určitě čápy ohrožuje, to jsou dráty elektrického vedení, ale s tím člověk nic moc nenadělá. Stává se, že za větrného počasí nebo za mlhy narazí do vodičů, případně po dosednutí na sloup propojí drát se sloupem a v tu chvíli dostanou ránu.
Některé čápy kvůli sběru informací kroužkujete. Kolik jste jich okroužkovali letos?
Na Broumovsku se snažíme kroužkovat prakticky všechno, co jde. Letos to bylo 19 mláďat. Ne všechny komíny jsou přístupné, třeba v Broumově na komíně u nemocnice nejsou kramle ani žebřík. Většinou to stíháme do tří až pěti týdnů po narození, když mláďata ještě nelétají, ale už jsou dostatečně velká, aby jim kroužek z nohy nespadnul. Letos jsme kroužkovali v půlce června.
Jaké informace tímto získáváte?
Díky kroužkování víme, kam se čápi přesouvají, kolik se dožívají let, případně jestli se vracejí na stejné hnízdiště.
A vracejí?
Jsou tady přesuny – čáp původem z Broumova dříve hnízdil na komíně v Náchodě. V Otovicích hnízdí čáp kroužkovaný v Bohuslavicích u Trutnova, na broumovských komínech máme dva čápy z Polska, naopak jeden z Teplic hnízdí tam. V Jetřichově je jeden z Police, v České Metuji z Otovic… Obecně se ukazuje, že samci se usazují spíše poblíž místa rodiště, kdežto samičky jdou dál. Je to z toho důvodu, aby se nepářili příbuzní.
Příroda je moudrá, dbá na rozmanitou genetickou výbavu. Jakého věku se dožívají čápi?
Pro mláďata je kritický první rok, asi polovina jich nepřežije. Buď zemřou na cestě do Afriky nebo jiným způsobem podlehnou nástrahám světa. Hodně jich zahyne na sloupech elektrického vedení. Čápi se loví jen výjimečně, nevím, možná v Africe jsou šelmy schopné čápa ulovit. Když čáp přežije kritický věk, tak se bez problémů dožívá dvanácti, patnácti let. Rekord ve volné přírodě je i třicet let.
.jpg)
