Hrnčířský potok ve Zdoňově vstává z mrtvých

B. Fialová, foto: archiv Živá voda Čtvrtek, 30. října 2025

Sdílet na:

11 nových očí vody bude již brzy koukat do nebe v Hrnčířském údolí ve Zdoňově. Ve vysušeném prameništi místního potoka členové a dobrovolníci spolku Živá voda dokončili soustavu malých vodních nádrží, které mají zadržet co nejvíce vody v dané lokalitě. Po kaskádě nad Zdoňovským rybníkem jde o další realizaci z pilotního projektu, který se v uplynulých letech stal inspirací pro celou republiku.

Níže na Hrnčířském potoce by se pak měl narovnaný tok navracet do přírodního stavu a tím být schopný zadržet ještě více vody.

„Právě dokončujeme hrubou stavbu řešení pramenného území Hrnčířského potoka (Hrnčířský potok je pracovní název, jedná se o bezejmenný potok v Hrnčířském údolí - pozn.red.) pomocí 11 menších multifunkčních polderů. Ty jednak zcela eliminují erozi na zdejších pastvinách, ale hlavně díky přerušení melioračních trubek je již 7 minipolderů z celkových 11 po současných deštích plných a přetékají volně do toku směrem ke kapličce pod Křížovým vrchem,” upřesnil zakladatel spolku Živá voda, ekolog a člen Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády pro udržitelný rozvoj České republiky Jiří Malík.

Narovnaný potok také na dlouhá období zcela vysychal, i když jako malý kluk pamatuju, že tekl vždycky a celoročně.

Spolek v letech 2013 až 2016 vypracoval studii proveditelnosti zádrže vody a adaptačních opatření, takzvaný Model Zdoňov, pro oblast Zdoňova a Libné o rozloze asi 20 kilometrů čtverečních. Ten zahrnuje nejen budování tůní, terénních vln a výsadbu zeleně, ale i využití systému zmíněných melioračních trubek o délce desítek kilometrů, které zhruba metr pod povrchem odvádí vodu z místních polí a tím podstatně přispívají k vysychání půdy a mizení mokřadů. Na základě studie se před dvěma lety realizovala kaskáda tůní nad Zdoňovským potokem, v lokalitě zvané Na vrátkách (psali jsme ZDE). Stejně jako zde, i prameniště Hrnčířského potoka bylo v minulosti odvodněno mnoha kilometry melioračních trub.

„Narovnaný potok také na dlouhá období zcela vysychal, i když jako malý kluk pamatuju, že tekl vždycky a celoročně. Což se nyní dít nemůže, protože se otepluje a zvyšuje se odpar v celé střední Evropě. Tudíž i Broumovsko se s tímto fenoménem musí vyrovnat, jinak bude nadále vysychat stále více,“ míní odborník. 

Pomáhat bude i filmový štáb

„V rámci řešení kaskády Na vrátkách bylo přerušeno několik melioračních trubek pro obnovu mokřadu z roku kolem 1860. Monitoring akce si vzala na starost Akademie věd ČR a pro obec a vlastníky jsme takto sehnali investici ve výši cca 1,4 mil Kč. Kaskáda už skvěle plní svoji protierozní funkci 2 roky. Eroze z této údolnice klesla na nulu a díky tomuto opatření je před dalším zabahňováním chráněn i Zdoňovský rybník. Například loňská zářijová povodeň byla tlumena kaskádou pěti tůní tak výrazně, že voda, která dříve rychle tekla z této údolnice do toku a rybníka a urychlovala kulminaci růstu hladiny, zdržela odtok vody do toku o celých 48 hodin, než se celá kaskáda naplnila a začala přetékat!” uvedl Jiří Malík. 

„Opět bude záležet na tom, jak se bude dařit sehnat peníze, ale projekt na akci je již hotový. A tento pátek by měla proběhnout vzorová dronáž nad územím pramenné oblasti Hrnčířského potoka s cílem zajistit velmi přesný reliéf terénu pomocí technologie LIDAR a vyzkoušet revoluční metodu hledání melioračních trubek pomocí dronu. Tuto akci podporuje a inicioval filmový štáb, který natáčí film Portrét vody, na kterém se podílíme,” doplnil ekolog s tím, že by spolek výhledově rád revitalizoval také bledulovou lokalitu v Navrátilově lese - i na to v současnosti shání peníze. 

Lobovat v ČR i EU

Takzvaný model Zdoňov, který se postupem času přejmenoval na Model Živá krajina, se stal podkladem pro řadu dalších realizací po celé České republice - hotových nebo rozpracovaných je podle modelu asi 350 kilometrů čtverečních území, včetně jedné lokality na Slovensku. Jedná se například o zakázky pro Kovářov v jižních Čechách, Čistou u Horek, Kobylnici nebo Beňov na jižní Moravě. V Lulči, Krnově a Hustopečích jsou hotové studie a jedná se o práci na realizaci.

„Zároveň Živá voda lobbuje velmi úspěšně v ČR i EU, aby byl model přijat jako oficiální nástroj celoplošné zádrže vody a adaptace států na změnu klimatu a byl promítnut do jednotlivých rezortních politik, konkrétně životního prostředí a zemědělství," uzavřel Jiří Malík.