Jak udržet vodu na Broumovsku?

Kristýna Dyntarová, foto archiv spolek Julinka

Úterý, 11. října 2022

Sdílet na:

Zajímá vás, jaká konkrétní opatření budou probíhat pro návrat vody do krajiny na Broumovsku? Ve dnech 17. a 18. října proběhnou v sále Kreslírna v klášteře Broumov a v Pellyho domech v Polici nad Metují setkání, která představí projekt Adaptace na klimatickou změnu Broumovsko I. Ten od března 2021 koordinuje Strategická rada regionu Broumovsko a nyní pokročil do další fáze.

Ve dnech 7.-8. 9. 2022 byly představitelům dotčených obcí (Broumov, Martínkovice, Otovice, Police nad Metují, Bukovice a Žďár nad Metují) představeny adaptační strategie na klimatickou změnu, které zpracoval spolek Beleco. Na broumovské straně se jedná o strategii pro část povodí Stěnavy, na polické straně o povodí Dunajky. Cílem projektu je zajištění dlouhodobě úspěšného přizpůsobení se změnám klimatu na regionální úrovni.

Obce projekt od začátku aktivně podporují – ostatně většina z nich se formou daru podílela i na jeho kofinancování. Největší příspěvek v hodnotě 50 000,- poskytlo město Police nad Metují, ale ani příspěvky ostatních nebyly zanedbatelné. Kristýna Dyntarová ze Strategické rady regionu Broumovsko k tomu doplňuje: „Při představení adaptačních strategií navíc bylo znát, že řada obcí má skutečně zájem a je připravena v brzké době započít i s realizací vytipovaných návrhů opatření v krajině.“

Strategie vznikly podle studií spolku Živá voda, které byly vytvořeny na základě intenzivního mapování v terénu a studia historických map, ortofoto snímků, dochovaných melioračních projektů a dalších podkladů. Studie, potažmo strategie, navrhují konkrétní přírodě blízká opatření v krajině tak, aby více zadržovala vodu a byla tak schopná odolávat vodní i větrné erozi a také se lépe vyrovnávat se stále častějšími obdobími sucha či naopak intenzivními přívalovými dešti. Příkladem takových návrhů je zbudování tůní, mokřadů, remízků, stromořadí, zatravnění údolnic či revitalizace toků.

„Současná skladba volné krajiny je nevyhovující z mnoha důvodů, z nichž nejzávažnější je skutečnost, že krajina příliš velkých lánů s nedostatkem doprovodné lesní i mimolesní zeleně ztrácí ornici i vodu a je na většině zemědělského půdního fondu odvodněna systémem trubních drén a uměle zahloubených a narovnaných melioračních příkopů,“ konstatuje Ester Korandová, která mapovala na území Police nad Metují, Bukovice i v Otovicích. Hlubokou erozní rýhu způsobenou vodou vyúsťující z meliorace nalezla například v blízkosti Pěkova.

Adaptační strategie budou následně představeny také veřejnosti. První setkání proběhne v pondělí 17. 10. 2022 od 17:00 v broumovském klášteře v Kreslírně, více o události najdete zde Návrat vody do krajiny aneb jak na klimatickou změnu? Druhé setkání se bude konat v úterý 18. 10. 2022 od 17:00 v Polici nad Metují v Pellyho domech, více o akci zde Návrat vody do krajiny aneb jak na klimatickou změnu?

„Veřejnost se zde bude moci dozvědět podstatu adaptačních strategií či příklady konkrétních návrhů krajinných opatření,“ říká Jana Moravcová, ředitelka spolku Beleco. Dále k tomu dodává: „Je důležité zmínit, že adaptační strategie jsou živým dokumentem a navržená opatření jsou jakousi ideální návrhovou variantou – je tedy počítáno s tím, že na základě budoucího jednání s obcemi a vlastníky dotčených pozemků mohou být upravena. Strategická rada regionu Broumovsko iniciovala založení pracovní skupiny, jejímž úkolem je koordinace dalšího postupu – výběr vhodných lokalit k realizaci, projednávání s vlastníky či orgány státní správy nebo příprava projektových žádostí na vlastní realizaci opatření.“

Samozřejmě pokud by se z řad veřejností našli nějací zájemci, kteří by se rádi do projektu přímo zapojili, určitě jsou vítáni. Lze předpokládat, že například při tvorbě tůní či výsadbách stromů budou dobrovolnické ruce potřeba. Za tím účelem je možné sledovat web či FB stránky Strategické rady regionu Broumovsko či polického spolku Julinka, který se realizacím tůní i výsadbám v regionu dlouhodobě věnuje.

Projekt Adaptace na klimatickou změnu Broumovsko I byl podpořen grantem z Fondů EHP a Norska 2014–2021, z programu CZ-ENVIRONMENT.