Modrásek je zpět. Prospívají mu teplá léta

Bára Fialová, foto archiv CHKO Broumovsko

Neděle, 1. prosince 2024

Sdílet na:

Padesát let byl považován za vymizelého, teď se vrací na Broumovsko. Vzácný motýl modrásek černoskvrnný, který má velmi kuriózní životní cyklus, byl letos viděn v Šonově a na dalším místě v Javořích horách. Ochranáři chtějí lokalitu dál zkoumat a podpořit kriticky ohrožený druh.  

„Je to senzace. Je samozřejmě otázka, jestli se vrátil. Spíš si myslíme, že někde zůstával na ploškách, které nebyly využívány. Tento druh nicméně býval běžný a vymizel se změnou hospodaření,“ vysvětluje Petr Kafka z CHKO Broumovsko. Chráněný motýl obývá specifická místa – zpravidla pastviny, slunné, teplé, suché, málo rostoucí a nepravidelně sečené louky s „nezapojeným drnem“. Jeho komplikovaný životní cyklus je totiž závislý na mateřídoušce, případně dobromysli a pak také na jednom specifickém druhu mravence.

Koexistence s mravenci

Modrásek černoskvrnný klade vajíčka do květů zmíněných bylin. Když se z vajíček stanou housenky, spustí se na zem a sladkou šťávou, kterou produkují podobně jako mšice, nalákají dělnice mravenců. Z nějakého, vědcům zatím neznámého důvodu, se o larvičky zajímají všechny druhy mravenců, jenže housenky modráska dokážou dokončit vývoj jen a jen v hnízdech některých mravenců z rodu Myrmica. Jiné druhy mravenců nalezenou larvičku bez okolků sežerou. V ideálním případě tedy dělnice Myrmica odnesou housenku do mraveniště, kde se živí larvami mravenců. Jedna housenka během svého vývoje sežere i 230 potenciálních mravenců. Během zimy housenka společně s mravenci hibernuje. S nástupem léta se zakuklí a po třech týdnech se z kukly vylíhne dospělý motýl, který musí před mravenci utéct!

Chystá se mapování

Modrásek černoskvrnný byl v České republice celkem běžný, nyní je to však ohrožený druh ustupující v celé Evropě. Jeho populace dramaticky klesla se změnou hospodaření, přechodem od využívání luk jako pastvin k intenzivnímu orání velkých ploch půdy. Aktuálně jsou jeho největší populace v Česku na východní Moravě, v Beskydech a v Bílých Karpatech.

„Tam tolik nedošlo k historickému přerušení tradičního hospodaření. Každý má doma kozu nebo krávu a struktura krajiny je pestrá,“ vysvětluje Petr Kafka a říká, že cílem Správy CHKO Broumovsko v příštím roce primárně zmapovat, kde se v okolí modrásek vyskytuje. „Zatím se tomu nikdo moc nevěnoval. Chceme zjistit, jaký to má potenciál a pokud bude potřeba, tak místa, kde je nebo by mohl být a která zarůstají typicky hlohem nebo trnkama, vyřezat a posekat,“ říká zoolog.

Možná se najde i soumračník

A čím to, že se choulostivý druh opět viditelně vrátil do krajiny? Podle Petra Kafky to nelze připisovat tomu, že by lidé tady zase začali více obhospodařovat půdu jako za starých časů. „Pro druhy jako je modrásek se životní prostředí spíše pořád zhoršuje. Co mu ale může pomáhat, je klimatická změna. Modrásek černoskvrnný je teplomilný druh, který potřebuje, aby ty tři týdny v roce, kdy motýli létají, bylo teplo. Když je deštivo a chladno, spousta z nich umře, takže častější výskyt teplejších let v poslední době jim může prospívat,“ vysvětluje odborník, který bude mít při zkoumání příští rok políčeno také na soumračníky žlutoskvrnné, drobné motýlky, kteří připomínají spíše noční tvory. Žijí na podobných stanovištích a stejně jako modrásek černoskvrnný jsou ohroženým a ustupujícím druhem.