Na Broumovsku je krajina pořád poměrně zdravá
Pohorky na nohy, mobily do kapsy a vzhůru do terénu. Je středa odpoledne, slunce svítí jako o život a my se vydáváme s Ester Korandovou na průzkum krajiny kolem Meziměstí. Chceme se podívat přímo v praxi, jak vypadá zádrž vody v krajině, jaké zásahy přírodě pomáhají a jaké naopak škodí.
.jpeg)
Ester Korandová se zádrži vody v krajině věnuje už sedmým rokem a nyní pracuje se svými kolegy ze Strategické rady regionu Broumovsko na česko-polském projektu „Stěnava – řeka, která nezná hranic“. My právě Stěnavu přecházíme a míříme k rybníku Bezejmenný, kolem kterého se nachází hned několik zajímavých vodních prvků.
„Vidíme tu narovnaný tok, do kterého přitéká malý přítok. Podle Císařských otisků stabilního katastru někdy z roku 1830 se tu dříve nacházel stabilní tok, který pramenil zhruba v polovině tohoto kopce. Teď je z větší části vedený v trubce a podél cesty teče tímto příkopem, který je narovnaný a vykopaný uměle, takže stahuje vodu i z okolních polí, a to není dobře – všechno pak odtéká do Bezejmeňáku a dál do Stěnavy,“ popisuje situaci Ester.
Používám mobil a svoje oči
Zmiňovaný projekt, který odstartoval v lednu 2025, zahrnuje území od polské obce Mieroszow až po Meziměstí. Jeho cílem je vytvoření komplexní studie adaptačních opatření a analýzy odvodňovacích zařízení. „Konkrétně mapujeme například to, kde voda teče, nebo naopak kde stojí. Kde je vodní stav upravený lidmi a není pro krajinu úplně příznivý. Z našeho mapování potom vznikne sada návrhů, jak tyto prvky v krajině upravit, tak aby zvýšily schopnost krajiny zadržet vodu v celé ploše tohoto povodí a měly pozitivní vliv na zpomalení případné povodňové vlny,“ popisuje Ester Korandová náplň své práce.
Podle jejích slov je v tuto chvíli zmapováno celé území s tím, že některé části budou mapovány v jarních měsících podruhé – při prvním průzkumu bylo velké sucho a na zkoumaných místech se nacházelo málo vody. A jaké metody Ester k mapování využívá? „Mám mobilní aplikaci, ve které jsou nahrané mapové vrstvy. Zapisuju tam zkoumané body, k nim přidávám fotografie. Můžu si tam otevírat různé mapy, jako třeba analýzu meliorací od ČÚZK, různé erozní analýzy a další. Díky tomu si v krajině můžu otevřít mapový podklad, který mi ukazuje třeba i to, co přímo na místě nevidím. Hlavně k tomu používám taky svoje oči, chodím krajinou, všímám si každé nerovnosti, trubky, zajímavých údolnic. Hodně mě zajímají mokřady, které většinou nejsou v mapách označené, a dráhy vodních toků. Toky procházím od ústí až k prameništi a sleduju, kde je tok narovnaný, kde je vydlážděný, kde do něj ústí různé trubky, většinou meliorační,“ ukazuje Ester mobilní aplikaci, se kterou pracuje.
Sneslo by to tu víc stromů
Od rybníku Bezejmenný pokračujeme polní cestou dál, směrem na Vernéřovice. Vlevo míjíme pastviny, vpravo velké lány polí. „Na Broumovsku je krajina pořád poměrně zdravá, ale umíme si představit mnohem lepší a funkčnější stav. Například mnohem víc stromů v krajině, mnohem menší půdní bloky. Pole i pastviny by mohly být více protkané stromy,“ rozhlíží se Ester krajinou kolem nás a dodává: „V ideálním případě by zdravá krajina neměla vysychat. Měla by udržovat svoje přirozené mikroklima. Potoky by měly ideálně využívat potenciál celé údolnice. Tady třeba vidíme potok, který je narovnaný, zahloubený, ale má kolem sebe spoustu volného prostoru – na každé straně deset, dvacet metrů, které se stejně nesečou a nijak nevyužívají. Protože tady to vlhko na jaře je, takže z toho je maximálně nějaká druhá seč v srpnu a akorát to tady odtahuje vody z krajiny ven. V ideálním případě by měl potok meandrovat, tedy klikatit se celou údolnicí.“
Mapování vodních prvků a úprav v krajině bude probíhat ještě během dubna a května. Poté bude následovat katalogizace navržených opatření a vytvoření kompletní studie, se kterou se bude dále pracovat. „Všechna zjištění a návrhy musíme postupně sepsat a prioritizovat, protože některé mají velký efekt v krajině a mohou toho hodně změnit – budou tedy prioritní. Jiné jsou spíše doplňkové – bude hezké je v krajině mít, ale nemají tak zásadní dopad a efekt,“ uzavírá povídání Ester Korandová.
Projekt „Stěnava – řeka, která nezná hranic“ je spolufinancován Evropskou unií z programu Interreg Česko-Polsko.
