Navrátit vodu do vysušené krajiny

Hana Colby, foto archiv Vody na Broumovsku

Čtvrtek, 19. října 2023

Sdílet na:

Před námi jsou další podzimní výsadby, které mají pomoci krajině. První se koná ve Vernéřovicích, druhá v Martínkovicích. Přidat se můžete též ke komentované procházce s arboristou Danielem Hečkem.

Po krásném létě si užíváme výjimečně teplý a suchý podzim. Jásáme všichni, když si ráno při odchodu do práce a do školy místo bund a deštníků bereme sluneční brýle a drobné na zmrzlinu, místo deště padají teplotní rekordy. Možná nám to ale přece jen vrtá hlavou – takto přece podzim nevypadá. A naše krajina rozhodně nijak nejásá.

Stačí se podívat na Český hydrometeorologický úřad – začátkem října spadlo na celém území 6 mm srážek, což je jen polovina normálu pro toto období, na Moravě dokonce jen třetina. Podle měření ČHMÚ je na celém území Česka mírné až střední půdní sucho.

Dlouhodobé sucho přináší do Evropy globální změna klimatu a trápí nejen Broumovsko, ale celou ČR. Můžeme však v krajině udělat taková opatření, abychom vodu zadrželi – mezi jinými třeba vysadit stromy a vyhloubit tůně.

Proč ale chceme vodu v krajině zadržet? Voda v krajině je důležitým chladicím prvkem. V průběhu dne se z území dobře zásobených vodou vypařuje velké množství vody, která tak napomáhá ochlazení okolního vzduchu. Tato energie se na chladných místech opět uvolňuje, když pára kondenzuje zpět na vodu. Pomocí vody zadržené v krajině tak dochází k vyrovnávání teplot na zemském povrchu. Jak to ale vypadá, když se tento malý vodní cyklus naruší? Voda se do vysušené krajiny paradoxně velmi špatně vsakuje – vypadá to vlastně stejně, jako když chcete namočit zcela suchou houbičku na nádobí. Prostě to nejde. Proto rychle odteče, vodní pára je odnášena mimo povodí, krajina se ještě víc vysuší a následně přehřívá, vytváří se vysoký atmosférický tlak a dlouhá období beze srážek. Voda přichází ve formě frontálních systémů od moře a po obdobích sucha následují období velkých dešťů, často přívalových. Střídání sucha a záplav zrychluje rozkladné procesy v půdě, z polí odtéká více látek, půda se okyseluje a ztrácí úrodnost.

„Na Broumovsku jsme však pomyslnou flintu do žita (na suchém poli) nehodili. Pracuje tu hned několik organizací, které se zádrží vody v krajině a adaptací krajiny na klimatickou změnu, zabývají. Vznikají zde unikátní studie a velké množství velkých i malých projektů, které krůček po krůčku pomáhají broumovskou krajinu ozdravit,“ říká Jan Staroba, jeden ze členů akční skupiny Voda na Broumovsku. Její fungování zaštiťuje Strategická rada regionu Broumovsko, a tak je vidět, že na Broumovsku je krajina tématem strategického významu.

Pokud se chcete o významu vody v krajině dovědět více[MP1] , porozumět tomu, jaké zásahy vodu z krajiny odvádí a zároveň, co můžeme udělat pro to, abychom vodu v krajině zadrželi, přidejte se k nám na terénní vycházku 29. 10. s meziměstským arboristou Danielem Hečkem a dalšími.

Neopominutelnou roli při zádrži vody v krajině i ve městech hrají stromy, které v naší krajině fungují jako přírodní klimatizace. Proto vám bude v parném létě v lese mnohem lépe než na rozpáleném poli nebo dokonce chodníku. „A právě na výsadby stromů bychom Vás rádi pozvali – příležitostí bude hned několik: 28. 10. vysadíme ve Vernéřovicích alej dvou desítek třešní a lip a 4. 11. vysadíme v Martínkovicích alej 47 ovocných stromů,“ zve na akce Kristýna Dyntarová ze Strategické rady regionu Broumovsko. Začátek obou výsadeb je v 9:30, sraz na parkovišti u hospody ve Vernéřovicích a na následující víkend v 9:30 na polní cestě za Farmou Martínkovice (bývalé JZD) směr Samoty.

Návštěvníci se mohou těšit i na doprovodný program: aktivity pro děti přímo na místě výsadeb, vynikající občerstvení a výstavu zemědělské techniky. „Budeme se těšit na malé i velké, zkušené zahradníky i úplné nováčky!“ přidává k pozvánce Jan Staroba.

Projekt Voda na Broumovsku 1 je financován z norských fondů prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky (SFŽP) a končí 30. dubna 2024.