Sokol je velice zranitelný druh
Skalní oblasti Broumovska jsou ideálním hnízdištěm pro sokola stěhovavého. V tuto chvíli je obsazeno už osm tradičních lokalit a první z nich – na Dědově vyhlídce na Ostaši – je uzavřena veřejnosti.
Začátek jara je obdobím, kdy sokoli, kteří se vracejí vyvést mladé na Broumovsko, obsazují své oblíbené lokality. Objevují se zde zhruba od konce února a v posledním březnovém týdnu snášejí vejce: Začíná tak období hnízdění v pravém slova smyslu.
Ochranáři ze Správy CHKO Broumovsko sledují všechny tradiční i další lokality, na něž se sokoli vracejí. „V tuto chvíli je na Broumovsku obsazeno 8 lokalit. Víme, že jeden ze sokolích párů se vrátil na tradiční hnízdiště v Teplických skalách v blízkosti Chrámových stěn, další tradiční lokalitou je Ostaš, kde už také jeden z párů zahnízdil. Během jara se situace ale ještě vyvíjí,“ vysvětluje Petr Kafka ze Správy CHKO Broumovsko.
Sokol stěhovavý patří mezi kriticky ohrožené druhy. V důsledku lidské činnosti, a především používání pesticidů na polích, měl jako vrcholový predátor problémy s rozmnožováním a z naší krajiny zcela vymizel. „Zhruba od 50. až do 90. let se tu vyskytovali sokoli velice vzácně. Ukázalo se, že je to velmi zranitelný druh,“ říká Petr Kafka. V posledních letech jeho populace mírně stoupá, je to asi 120 hnízdících párů v České republice. Desetina z nich je právě v oblasti Broumovska, které je pro něj tolik atraktivní právě díky skalním oblastem. „Populace 120 párů je však stále velmi nízké číslo a dlouhodobě by nebyla stabilní, kdyby nebyla provázaná se sokoly z Polska, Německa a dalšími. Pořád je to velice zranitelný druh,“ vysvětluje Petr Kafka.
Někdy se sokolům nepodaří vyvést mláďata i přesto, že je hnízdiště chráněné před lidmi. „Například v loňském roce přiletěl do jednoho z hnízd den před vylíhnutím malých sokolů výr a všechny je roztrhal. Dalším takovým predátorem je kuna, jestřáb, i když to není tak časté,“ říká Petr Kafka. Na úspěšné vyvedení mláďat má vliv také počasí, deštivé a chladné dny sokolům moc neprospívají, zvláště když jsou mláďata velmi malá. Zásadním faktorem jsou také lidé, kteří se přiblíží příliš blízko k hnízdu. Potom hrozí, že rodiče svá mláďata opustí.
Z toho důvodu jsou hnízdící lokality uzavírány, zvláště tam, kde jsou nadměrné počty turistů. Od pátku 18. 3. platí například zákaz vstupu na Dědovu vyhlídku na Ostaši. V plánu je také každoroční uzávěra části okruhu Teplických skal. Zatím se neuvažuje o uzavírce oblasti Kočičího Hrádku, kde sokol hnízdil loni, ale letos se pár posunul právě na Horní Labyrint.
Mírný růst populace sokola je sice dobrou zprávou, respekt k jeho hnízdění je však nutný. Ochranáři se proto obrací na návštěvníky skalních oblastí s žádostí, aby se vyhýbali místům, jež jsou kvůli hnízdění uzavřená. Mohou to být i místa mimo turistické cesty, která jsou označená výstražnou páskou. Jak říká Petr Kafka ze Správy CHKO Broumovsko, většina lidí však místní uzávěry přijímá s pochopením a jsou rádi, že se pro ochranu přírody něco dělá. Dobrá domluva je podle něj i s horolezeckou veřejností: „Myslím, že se v posledních letech podařilo navázat dobrou komunikaci a spolupráci mezi komunitou lezců a ochránců přírody,“ uzavírá.