V nových výsadbách by měly převažovat listnáče

Michaela Plchová, foto archiv Správa CHKO Broumovsko

Čtvrtek, 27. ledna 2022

Sdílet na:

Pokračování rozhovoru s dendrologem a lesníkem Petrem Kunou ze Správy CHKO Broumovsko, tentokrát o obnově lesa zničeného kůrovcem

Obnovu lesa mají na starosti jednotliví vlastníci. Jak do toho zasahuje Správa CHKO?

Orgány ochrany přírody vytvářejí pro chráněná území plány péče. V nich je navržen také optimální způsob hospodaření v lesích. Z plánů péče potom vycházejí lesní hospodářské plány. Ty však nejsou pro vlastníky v detailu příliš závazné. Závazná je celková výše těžeb, ne navržená druhová skladba lesa při jeho obnově. Takže stát se potom vlastníky snaží motivovat jinak, osvětou a dotacemi. Přísnější je pro vlastníky situace v rezervacích, ale ani tady nemůže ochrana přírody zakázat výsadbu smrku v lese, kde smrk dosud rostl. Spíše se vymezí lesy, kde se přirozená druhová skladba a bohatá věková a prostorová struktura dochovala a omezí se tu těžby, nebo se dokonce zcela zakážou. Za omezení těžeb, která znamenají majetkovou újmu, pak stát vyplácí majitelům finanční náhradu. Poněkud paradoxně tedy i státnímu podniku Lesy ČR, ale tak stojí nyní zákon. Pro podporu biodiverzity, ale i zachování dostatku organické hmoty a minerálních živin v půdě je dost významné ponechávaní určitého množství odumřelého dřeva. To Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), jejíž součástí je Správa CHKO Broumovsko, vlastníkům stanovila při povolování výjimek k těžbám v I. a II. zóně a rezervacích. Je to třicet až padesát kubíků na každý hektar kalamitních ploch. Na kalamitních holinách proto většinou návštěvníci lesa uvidí ponechané stojící listnáče, pahýly, staré souše nebo ležící odumřelé dřevo jednotlivě nebo na hromádkách.

Jak vypadá druhová skladba, která se vysazuje?

Z hlediska ochrany přírody je důležité, aby se pro zalesnění využívaly ve velkém podílu dřeviny přirozené druhové skladby ve vyváženém poměru. Takové, které odpovídají danému stanovišti, jeho nadmořské výšce, druhu půdy, vlhkosti apod. Stát podporuje především výsadby jedle, buku a ostatních listnáčů, ve vyšších polohách ale také smrk. AOPK ČR může přímo podpořit výsadby jedle, buku a dalších listnáčů a jejich ochranu proti zvěři. Máme s tím dlouhodobé zkušenosti, uvedu příklad. V letech 2007 až 2012 jsme z různých zdrojů podpořili výsadby buku a jeřábu v hřebenových partiích Javořích hor postižených orkánem Kyrill. Výsledek spolupráce Správy CHKO Broumovsko s tehdejším vlastníkem, Lesy ČR, může každý vidět třeba při výstupu na Ruprechtický Špičák, kde vyrůstá hezký smíšený les. Ten má potenciál být mnohem odolnější než smrková monokultura, která zde rostla předtím. Vloni se nám také ve spolupráci s novým majitelem lesa na Jestřebích horách podařilo zajistit opravu starších oplocenek kultur s výsadbami jedle. Věříme, že nyní už zvěři úspěšně odrostou.

V jaké míře se znovu vysazuje smrk? Ekologové to nedoporučují.

Někteří drobní soukromí vlastníci bohužel vysazují smrk znovu i v těch nejteplejších částech území, kam patří buk a dub. Někdy i tam, kde smrk kvůli suchu a kůrovci nedosáhl ani mýtného stáří. Lesníci jsou obecně hodně konzervativní. Většina správců lesa v území CHKO Broumovsko ale sází smíšené lesy. V nadmořských výškách nad 600 m je využití smrku stále rozumné. Protože mateřské porosty jsou převážně smrkové, je na většině území smrku dostatek už z přirozeného zmlazení. Myslíme si proto, že v nových výsadbách by měly převažovat buky, jedle, javory, jilmy a další listnáče a smrk by měl převážně dostačovat z toho, co vyroste přirozeně. I tak se dá očekávat, že smrk bude mít do budoucna kvůli suchu, zvyšující se teplotě a narůstající extremitě počasí problémy. Je dost pravděpodobné, že nad produkčními výhodami smrku, které v posledních dvou stoletích bezesporu osvědčil, převáží problémy se škodami na porostech. Bude rozumné zastoupení smrku snižovat v prořezávkách a probírkách, do budoucna se také zřejmě bude muset přistupovat ke kácení smrkových porostů už od nižších věkových stupňů, třeba od padesáti let, kdy jsou stromy ještě tenčí a dříví není tolik vyzrálé.

Je tady smrk původní? Jaká byla původní skladba lesa, lze-li to tak říct, na Broumovsku?

Na území CHKO Broumovsko v historické minulosti jednoznačně převažovaly bučiny s pestrou příměsí dalších listnáčů. Rostly v nich samozřejmě početně i jedle a na vlhčích a chladnějších místech v příměsi i smrky. Vyšší přirozené zastoupení smrku bylo přirozeně ve vrcholových partiích Javořích hor a v chladných roklích pískovcových skalních oblastí a v pískovcových skalách obecně. Dále také na rašeliništích, a to i v nižších polohách v Broumovské kotlině. Rašeliniště, respektive slatiniště zde v minulosti skutečně bývala a dodnes najdeme takové plochy třeba v okolí Vernéřovic, Březové a Jetřichova. Smrk se výrazněji uplatňoval také na chladných a vlhkých severních stráních. Dnes je ale zastoupení smrku na Broumovsku několikanásobně vyšší než přirozené. Je ale potřeba říci, že rozsáhlé plochy bučin zmizely už v době kolonizace ve středověku a byly přeměněny na zemědělskou půdu. Takže nešlo zdaleka jen o to, že by se původní lesy změnily jen úmyslnou přeměnou na hospodářský les.

Co se stane, když se na místech, kde byl kůrovec, znovu zalesňuje smrkem?

To je různé. Na velmi suchých a teplých stanovištích zřejmě zaschne už v příštích dvaceti letech. Tam, kde je na daném stanovišti smrk součástí přirozené druhové skladby, zřejmě dobře poroste. Pokud se zde však nepodaří vypěstovat alespoň částečně smíšený les a vyroste čistá smrková monokultura, je dost pravděpodobné, že takový les opět rozvrátí kůrovcová kalamita nebo vichřice. Ekonomický užitek tak nebude velký, nebo spíš žádný. Ostatní funkce lesa, jako třeba zádrž vody, ochrany půdy nebo podpora přirozené biodiverzity budou silně omezené, prostě plantáž.

Je dostatek sazenic? Odkud pocházejí sazenice na místní výsadbu?

V roce 2022 se očekává obecný nedostatek sazenic, zejména sazenic jehličnanů. Vlastníci využívají sadbu v souladu s pravidly v zákonech, musí mít správný původ doložený listem o původu. AOPK ČR Správa CHKO Broumovsko není v této věci kontrolním orgánem, tím jsou orgány státní správy lesa, a tak nemáme přesný přehled. Podle našich zkušeností ale vlastnící využívají sadbu jak z místní školky na Pasách, tak ze školek z okolí. Osobně mám dobré zkušenosti také se sadbou ze školek z Nového Města pod Smrkem, ale i z Hostinného. Vlastníci lesa využívají i sadbu z velkých školek v nížinách, třeba z Řečan nad Labem. K zalesnění jednoho hektaru lesa se v současné době používá asi pět tisíc sazenic. Může to být i méně, nebo naopak o pár tisíc více, hlavně u dubu nebo buku, aby kmeny nebyl tolik sukovaté. Tam, kde se podařilo vytvořit dobré podmínky pro přirozené zmlazení se nemusí sázet nice nebo jen zlomek standardního počtu. Více péče a peněz se ale zase musí věnovat prořezávkám.

Kdy se začne letos sázet?

Jako obvykle, na konci března, když to dovolí počasí a bude se pokračovat až do května. Pak až na podzim, od poloviny října do konce listopadu. Pokud se využívá výsadba v sadbovačích nebo kontejnerech a kořeny tak při dopravě a po složení na pasece nezaschnou, může se na podzim začít už dřív.