V případě problémových vlčích jedinců stát vyslal dobrý signál
Od poloviny srpna začala na některých honitbách v Královéhradeckém kraji platit výjimka umožňující odstřel problematických vlčích jedinců. Rozhodnutí vyvolalo kontroverzní reakce ochránců přírody a zároveň se šíří i domněnky, že nyní je možné vlky střílet. O tom, co přesně rozhodnutí znamená, jsme hovořili s Miroslavem Kutalem z Mendelovy univerzity, který je zároveň koordinátorem projektu ochrany a monitoringu velkých šelem.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje vydal rozhodnutí o výjimce dle zákona o myslivosti k odlovu vlka obecného v 17 honitbách na jeho území. Co to prakticky znamená?
Legálně odstřelit vlka není triviální věcí, neboť zde máme kromě zákona o ochraně přírody i zákon o myslivosti, který řadu chráněných druhů včetně vlka zařazuje mezi zvířata, jež nelze lovit. Aktuálně vydaná výjimka ze zákona o myslivosti se může aplikovat v případě, že se objeví výjimečně smělý vlk, který by mohl být ohrožením pro lidi, dělal opakované velké škody, překonával ochranná opatření. Jde o to, aby stát byl schopen v kritických situacích zasáhnout. Platí však pouze v součinnosti s výjimkou podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Přijde mi to jako dobré řešení, protože když stát na jednu stranu tyto druhy chrání, měl by být na druhou stranu připraven zasáhnout v případě kritické situace, a ne ji řešit, až přijde. Tato jistota, kterou stát vyslal, je dobrým signálem.
Je to tedy legislativní zjednodušení situace, která by mohla nastat, aby se v ní dalo pohybovat legálně a bez průtahů?
Přesně tak. Rozhodnutí je formálně uděleno předem pro situace, které jsou přesně definované. Konkrétní rozhodnutí, zda zasáhnout v konkrétní situaci, by vždy mělo proběhnout po konzultaci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a dalšími subjekty. Není to tak, že by myslivec, který viděl vlka, jenž mu přijde málo plachý, ho mohl hned odstřelit. Výjimka byla navíc udělena pouze uživatelům daných honiteb a pouze v součinnosti s Výzkumným institutem ochrany genofondů nebo Mendelovou univerzitou v Brně. Obě tyto instituce jsou držiteli výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny a mohou se s myslivci domluvit, že na ně přenesou výkon odstřelu daného jedince.
Kdo vydal podnět k takovému usnesení? Kdo to celé inicioval?
Po pravdě jsem to inicioval já a Mendelova univerzita. Přišlo nám užitečné, aby zde tato možnost byla legálně ošetřena. Tuto potřebu vyvolaly dubnové události, kdy se objevil vlk, který se opakovaně pohyboval v blízkosti lidí. Bylo to velmi neobvyklé a nevěděli jsme, jak to dopadne. Samozřejmě jsme zahájili nějaké formy plašení, pokoušeli jsme se ho odchytit. Chtěli jsme mít však jistotu, že v případě, že by se situace zhoršovala, vlk by mohl být odstraněn legálně. Proto jsme akci iniciovali a kraj na to přistoupil. Toto rozhodnutí však platí jen pro účely vybraných honiteb a mimo území CHKO Broumovsko, Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo. Paralelně se musí ještě vyřešit i toto území, protože tito problematičtí vlci se v květnu stáhli do Krkonoš.
Znamená to, že vydané opatření, umožňující eliminace problematických vlků, neplatí na území CHKO Broumovsko?
Ano, opravdu se týká jen vybraných honiteb mimo území CHKO Broumovsko. Jde tedy o území v okolí Dvora Králové až po Trutnovsko, kde se právě na jaře problematičtí jedinci pohybovali. Co se týká oblasti CHKO Broumovsko, čeká se na aktivaci Pohotovostního plánu, který by měl v budoucnu – doufejme že v horizontu jednoho roku – platit plošně. Tuto výjimku představilo Ministerstvo životního prostředí ČR a Ministerstvo zemědělství ČR, neboť se týká právě oněch dvou zákonů o ochraně přírody a o myslivosti. V rámci toho budou fungovat krajské pohotovostní štáby, jež budou konkrétní situace posuzovat. V případě, že to bude kritická situace vyžadující zásah, vydají pokyn, aby se konalo.
Proč Královéhradecký kraj přistoupil k této výjimce přednostně? Vždyť vlci se v Česku vyskytují i v dalších krajích.
Jak už jsem říkal, vyvolalo to chování onoho konkrétního jedince, neboť pozorování byly desítky. Třeba co pět dní byl zaznamenáno nějaké poměrně blízké setkání s ním. Byli jsme schopni ho rozlišit podle fotografií. Šlo o samce, který byl opravdu velmi smělý, proto jsme to řešili. Naštěstí se ukázalo, že pak změnil své chování. Máme ho zachyceného na fotopasti, kdy jde, pak vidí člověka, který ho nevidí, a uteče pryč. Jsou k tomu i archivované záběry. Situace se tedy nakonec uklidnila, ale zcela vyhráno ještě nemáme, vlci jsou stále občas pozorováni, i když na delší vzdálenost.
Víte, čím to bylo, že se takto choval a že své chování nakonec změnil?
To přesně nevíme. Mohla tam být nějaká předchozí interakce s člověkem. Nedávno byl článek v médiích o tom, jak lidé v Krkonoších opakovaně krmili lišku, fotili ji zblízka, nakonec poškrábala dítě a musela být utracena. Takže nedá se vyloučit, že si i vlk zvykl někde chodit k lidem za jídlem. Bylo to relativně mladé a zvídavé zvíře, i to hraje roli. Postupně, jak dospívá, mění se jeho psychika a stává se plaší a obezřetnější. Záleží také na povaze zvířete, to je stejné jako u lidí. Existuje poměrně velké variabilita zvířecího chování.
Jaké zvíře byste označil za „problematického jedince“ a vyskytují se na Broumovsku nějací?
Na Broumovsku v tuto chvíli žádný takový vlčí jedinec není. Problémový jedinec je zvíře, které se opakovaně přibližuje k lidem a nelze ho jednoduše odehnat. Má evidentní návyk na člověka, očekává od něj potravu. Třeba když lidé někam odhazují zbytky potravy. Pokud se vlk opakovaně objevuje v blízkosti lidí a nedá se odehnat, je to situace, která by se měla řešit. Nejdříve třeba použitím různých zvukových či paintballových zbraní, které slouží k tomu, aby zvíře pocítilo krátkodobou bolest, ale nebylo samozřejmě zraněné. Je to metoda tzv. averzivního podmiňování, kdy si zvíře člověka spojí s nepříjemným zážitkem. To se běžně používá na medvědy na Slovensku či v Polsku. U vlků se to zatím nepoužívalo, protože takové případy v podstatě nebyly. Až v posledních letech se vlci v Evropě více objevují i v kulturní krajině a sem tam se stane nějaký výjimečný případ. Na to se zaměřuje i náš projekt Life Wild Wolf, jehož cílem je udržet divoký charakter vlčího chování, aby se nesynantropizovali. Pokud předchozí metody nefungují, není jiné řešení než takové zvíře z populace odstranit. Jedinec, který je pro člověka nebezpečný, je pro vzájemné soužití vlka a člověka problém a takových jedinců bychom se měli zbavit, pokud se objeví. Navíc vlčí populaci už to neohrozí, naopak ohrožuje postoje a toleranci místních lidí k vlkům. Jak ale říkám, v Česku to byl na jaře první případ, nemyslím, že se jedná o trend, ale je dobré podchytit to na začátku.
Jak na toto rozhodnutí pohlížejí odpůrci vlků v krajině?
Řekl bych, že někomu to přijde příliš komplikované. Ale je třeba se pohybovat v legálním rámci. Z Evropské směrnice i zákona vyplývá, že pokud neexistují jiná řešení situace, je možné zvíře usmrtit. Dokud však existuje jiná možnost, měli bychom se o ni pokusit. Pořád se jedná o chráněné zvíře. Proto existuje určitá posloupnost kroků, které je potřeba vykonat. Pokud by však zvíře opakovaně způsobovalo problémy, překonávalo ohrady apod., pak by se na tento případ opatření vztahovalo.
Nějaký zásadní odpor u lidí vůči tomuto řešení nevnímám. Je to krok, kdy stát ukázal vstřícnost. Zároveň je jasné, že pokud by se povolil plošný odstřel vlků, vyvolalo by to ještě silnější odpor jiné části společnosti, která podporuje ochranu vlka a konflikt by narostl. Už toto rozhodnutí vyvolalo kontroverze, je vidět, že většinová společnost si přeje, aby byl vlk chráněný. Je třeba oba zájmy vyvažovat. Samozřejmě nechceme, aby vlci ohrožovali místní obyvatele, ale je potřeba hledat příčiny diskomfortu, který jim vlk přináší. Byl by plošný odstřel rozhodnutím, které by vše vyřešilo? I kdyby se nějaká smečka vystřílela, pravděpodobně by během pár měsíců přišli vlci z jiné smečky a území znovu obsadili.
Na druhou stranu, může toto rozhodnutí uklidnit zdejší chovatele skotu a dobytka? Dává jim nějakou větší jistotu, že stát udělal vstřícný krok?
Ano, tak by to asi mělo být. Mluvil jsem s několika lidmi, kteří zažili s vlkem ty nejdramatičtější situace, a ti vnímají situaci tak, že stát udělal správný krok a více nepožadují. Je dobré se ptát i těch, kteří jsou s vlky v nejužším kontaktu a zároveň dělají opatření pro ochranu stád. Ti mají potom buď žádné, nebo minimální škody. Často to jsou však lidé, kteří nechtějí vystupovat v médiích.
Kolik se v Královéhradeckém kraji pohybuje aktuálně vlků a jaká je na Broumovsku vlastně aktuální situace s počtem útoků na hospodářská zvířata?
V Královéhradeckém kraji máme tři vlčí teritoria na Broumovsku, dvě v Orlických horách a jednu smečku v Krkonoších. Na Broumovsku se drží v posledních čtyřech letech stejný počet smeček. Útoky vlků na hospodářská zvířata jsou, ale raketově nerostou. Od doby, co se se počet smeček na Broumovsku ustálil, škody dokonce klesají, ze zhruba 200 zabitých hospodářských zvířat ve vlčím roce 2019/2020 na 100 zvířat v roce 2021/2022, tedy na polovinu. V posledním vlčím roce 2022/2023 škody zase vzrostly na zhruba 150 kusů. Výkyvy ale může způsobit pár útoků, kdy je zabito větší množství zvířat, takže lépe vypovídají o situaci počty útoků, které mají také klesající tendenci: za 3 roky poklesly o 20 útoků ročně, tedy více než o 30%, jen v posledním roce mírně narostl počet útoků o 6, tedy o 14%. Vlci se začali více orientovat na telata. Jsou pro ně nyní nejsnadnější kořistí poté, co si většina chovatelů ovcí zřejmě lépe zabezpečila stáda. Navzdory tomu, že řada chovů stále vyhovující zabezpečení nemá, vlci se naštěstí na hospodářská zvířata nespecializovali. Z potravních analýz trusu vyplývá, že domácí zvířata jsou zanedbatelná položka. Smečka loví hlavně srnce, jeleny, prasata nebo muflony, čímž dělá službu lesu. Musí lovit každý druhý, třetí den, aby se uživila, útoků na hospodářská zvířata je však v průměru 50 ročně u tří smeček, to znamená, že jedna smečka uloví hospodářské zvíře v 4-5 % dnů, což koresponduje i s výsledky potravních analýz.