Velmi starých stromů je zapotřebí si vážit

Michaela Plchová, foto archiv Správa CHKO Broumovsko

Pondělí, 6. března 2023

Sdílet na:

Památné stromy jsou němými svědky historických událostí a představují výraznou krajinnou dominantu. Svým majestátem přitahují naši pozornost a mají náš obdiv. O památných a významných stromech na Broumovsku a péči o ně jsme si povídali s lesníkem a dendrologem Petrem Kunou ze Správy CHKO Broumovsko.

Správa CHKO Broumovsko má na starosti péči o staré stromy. O jak starých stromech mluvíme?

Na Broumovsku máme na starosti primárně péči o památné stromy. Je jich zde celkem 25 na dvaceti lokalitách. Stáří je ve většině případů určované odhadem, pouze u některých víme přesně, kdy byl strom vysazen. Je to například památný dub v zahradě broumovského kláštera vysazený u příležitosti svatby Franze Josefa a císařovny Alžběty Bavorské v roce 1854. Příští rok mu bude 170 let.

Myslíme si však, že některé stromy jsou ještě starší, například adršpašská lípa by klidně mohla být stará přes 350 let. Nachází se v Horním Adršpachu na místě, kde se říká „na Ivance“, v bočním údolíčku směrem na Libnou. Ještě před 80 lety to byl nádherný majestátní strom, bohužel po úderu blesku se začala koruna rozpadat. Dnes je z něj torzo, které obrůstá sekundární korunou a kmen je úplně dutý.

Hodně stará je Šrůtkova lípa v Machově. Na historické fotografii z roku 1924 je vzadu uvedený text, že roku 1800 uhodil do lípy blesk, který zničil hlavní část koruny a dnes je na tom místě díra, myšleno dutina v kmeni. Určitě se tedy také blíží hranici 300 let. Dalším je Vavřenova lípa ve Velkých Petrovicích. Stojí v horní části obce a je hodně vystavená větru. Opět je to mimořádně silný strom s obvodem kmene téměř 7 metrů, uvnitř úplně dutý. Jeho věk se odhaduje téměř na 200 let.

Máme tu i mladší památné stromy jako je Štajerova lípa v Maršově, u níž také známe datum vysazení, neboť byla vysazena u příležitosti svatby tehdejšího majitele domu, což bylo v roce 1897. Jinde nám ale tyto záznamy chybí, a to i v části, která nebyla v Sudetech.

Jak se určuje stáří stromů?

Stáří velmi starých stromů nejde často přesně určit. Navrtání přírůstovým nebozezem není v těchto případech řešením, protože kmen bývá dutý a jednoduché to není ani pomocí historických pramenů. Sice existují katastrální mapy, ale tam stromy nejsou zaznamenané. Ve vojenských mapách zase jsou zanesené jen aleje. Navíc v době, kdy se mapování provádělo, byly současné staré stromy ještě mladé a tehdy vlastně nezajímavé. Využíváme také staré pohlednice, kde vidíme stromy na záběrech z přelomu 19. a 20. století a podle vzhledu v té době porovnáváme se současným vzhledem, čímž můžeme odhad zpřesnit.

Nejlépe nám stáří stromů odhaluje obvod kmene. Velmi staré stromy už totiž mají často poničenou korunu a nevynikají v krajině jako nějaký gigant. Obvod kmene vás ovšem vždy praští do očí. V CHKO Broumovsko máme největší obvody okolo 7 metrů u tří stromů. Občas se stane, že se najde strom, který není evidovaný jako památný a jehož rozměry jsou podobné památným stromům. Takové stromy potom zaznamenáváme jako stromy významné. Většinou nás na ně upozorní vlastník, který se na nás obrátí s prosbou o radu, jak ho zachovat. Takové stromy jsou běžně staré 150 až 200 let.

Vy vlastníkům s takovým stromem nějak pomůžete?

Máme možnost přispět nebo zaplatit odborné arboristické ošetření. Finance čerpáme z Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí, což je takový náš národní nástroj, jak podpořit cokoli hezkého v přírodě. V první řadě se staráme o památné stromy a dále se staráme i o významné stromy. Například v loňském roce jsme pomohli ošetřit 20 významných stromů. Jedním z nich byla lípa ve Velké Ledhuji, shodou okolností na ni vidíme z okna. Její stáří bude určitě okolo 200 let. Pokud má někdo na zahradě strom, o němž si myslí, že by mohl být významným stromem, může se na nás obrátit. My mu poradíme, jak nejlépe strom ošetřit, případně i pomůžeme získat peníze na jeho ošetření.

Mezi nejstarší druhy stromů tedy patří lípy a duby. Objevují se i nějaké další druhy mezi nejstaršími stromy?

Celorepublikově jsou nejstaršími stromy lípy – jak velkolistá, tak malolistá (neboli srdčitá) a objevují se také kříženci lípy malolisté a velkolisté. Loni jsme jednoho takového křížence ošetřovali, a ještě jeden čeká na ověření ve Žďáru nad Metují. Obvod má 5 metrů, to je také obr. Mezi památnými a významnými stromy jsou často jasany. Jeden je v Žabokrkách, dále pět Bartoňových jasanů u statku ve Žďárkách. Máme zde i několik buků – zajímavá je dvojice buků u Janovic, bohužel už jsou z nich jen torza. Určitě se dají starší buky najít i v lesích. Zajímavé je, že nemáme žádný památný javor.

Jak vypadá péče, kterou starým stromům poskytujete?

Základem je většinou odborný řez. Cílem řezu je zajištění provozní bezpečnosti tam, kde žijí lidé. V krajině je možné nechat stromy tak, jak jsou. K řezu přistupujeme jen v případě přetížení koruny, aby se zamezilo rozlomení. Stromu se tím prodlužuje život. Zároveň ale bereme ohled na celý biotop stromu – hmyz, ptáci, lišejníky… Naštěstí už se neuplatňuje trend, jehož cílem bylo mít vše vzorné a sterilní. Bezpečnost, a tím i větší řez, dostává přednost ve městech, u kostelů a křížků. To jdou pak všechny suché větve dolů. Posuzujeme také stabilitu stromů. Všechny úpravy musí dělat šikovný arborista, který zná různé způsoby, jak strom upravit, aby ho nepoškodil a zachoval také jeho estetiku.

Na starých stromech také někdy ještě zajišťujeme riziková větvení instalací bezpečnostních vazeb. V korunách se natahují speciální lana vyráběná pro lodě. Jsou velmi pevná a přitom pružná. To je tzv. dynamická vazba. Je to taková pojistka, aby se strom nerozlomil při extrémním poryvu větru, či přetížení námrazou. Tam, kde je potřeba trvale bránit rozlomení, protože strom má hlubokou prasklinu, se používají vazby statické. Používá se k němu ocelové lano upevněné na kmen na podkladnicích. Takovou instalaci ocelových lan s podkladními dřevy je možné vidět například na Klášterním dubu v Broumově.

Posledním způsobem péče o staré stromy je zakrývání dutin. Ne ve všech případech, někdy není dobré zasahovat, neboť strom už má v dutině narostlé adventivní kořeny, které mu pomáhají využívat dříve nahromaděné živiny. Jindy se ale dutiny zakrývají stříškou, ať už šindelovou, či laminátovou.

Co stromům nejvíce škodí?

Největším problémem je poškození kořenů. Poškození kořenů vždy nějakým způsobem strom ovlivní, jde jen o to, v jaké míře. Často to vypadá, že se nic neděje a strom najednou odumře. Zažil jsem případ, kdy jsme měli připravené vyhlášení památného dubu v Horních Teplicích a majitelé provedli jemnou terénní úpravu. Nebylo to nic výrazného, hýbalo se s terénem na výšku 15–30 cm. Přesto strom začal usychat a do dvou let úplně uschnul. Přitom vůbec nebylo vidět, že by se přeťaly nějaké větší kořeny. Důležité je tedy, aby se nic nedělo v okolí kmene –nekopaly se inženýrské sítě, neměnilo vodovodní potrubí, nehýbalo s terénem, nedělaly navážky a aby se neprovádělo žádné zpevňování povrchu, zámková dlažba nebo asfalt. Klíčový je pro strom průmět koruny, tzn. pět až patnáct metrů od kmene. Výživu ovšem strom čerpá až do dvojnásobku vzdálenosti, kam sahá těmi nejjemnějšími kořeny.

Vážou se k památným stromům na Broumovsku také nějaké pověsti?

Byli bychom rádi, kdybychom tu takové stromy opředené pověstmi měli. Máme tu jeden strom s pověstí, kterou popsal Alois Jirásek – jde o památný strom ve Velkých Petrovicích. Podle Jiráska si u něj Jan Žižka uvázal svého koně… Je to samozřejmě smyšlenka, neboť ten strom Žižku nemůže pamatovat.

Stromem s jedinečným příběhem je tzv. husitská lípa na Ostaši, jejíž příběh je velmi silný. Celkově je zajímavé, jak vznikl. Když obrozenci v 19. století prohlíželi starou lípu, která již tehdy byla významná, přišlo jim zvláštní, že má na kmeni takové velké boule. V jedné z nich údajně našli zarostlé ženské vlasy. Měl to být důkaz, že lípa pamatuje historickou událost z roku 1421. Tehdy sem při husitských válkách přitáhlo slezské vojsko věrné Zikmundovi, vypálilo městečko Police a zrádce mlynář Holinka prozradil, že lidé utekli na Ostaš. Vojsko je našlo a zamordovalo – muže shazovalo ze skály a ženy přitloukali klíny za vlasy ke stromům, také na tuto lípu. Z té doby tedy měly pocházet vlasy a lípa připomínat hroznou událost. Lze jednoznačně vyloučit, že by šlo o vlasy z této doby. Stáří lípy – než kmen spadl – není více než 250 let. Dne 25. června 2013 po silném letním lijáku lípa spadla. Vliv na to mělo i vykácení kusu okolního lesa, který ji původně obklopoval a chránil. Ale také silné napadení dřeva u baze kmene dřevokaznou houbou, lesklokorkou ploskou. My jsme se dohodli s vlastníkem lesa, nejprve se Lesy ČR a nově také s benediktiny, že necháme kmen ležet a budeme se starat o jeho okolí, aby si ho mohl každý prohlédnout. Kmen je to velmi zajímavý, a ještě zajímavější je, že na místě staré lípy z asi 14 výmladků u báze kmene obrazil strom znovu a vytváří tzv. fénix. To je oficiální název pro stromy, které povstanou ze svých kořenů. Stejně tak jako městečko Police vstalo z popela po hrozné historické události, tak i tato lípa znovu roste. Dnes je chráněný padlý kmen i fénix, jehož kmínky už dosahují deseti metrů.

Ohledně fénixe vznikla diskuse, neboť my lesníci máme tendenci všechno řezat a šlechtit, zda udělat probírku kmenů a pěstovat časem jen jeden. Nakonec jsme se na základě setkání odborníků na památné stromy dohodli, že necháme přírodu, aby si vybrala sama. Fénix tedy roste bez zásahů. A ještě je k tomu pěkná pověst.

K ostatním památným stromům bohužel žádné další pověsti, nebo historické události nemáme. Co je zajímavé, že vlastně ve zlaté éře výstavby klasicistních statků broumovského typu se většinou k postavenému domu zasadila i lípa, či dub. Stromy, které dosud přežily, mají stáří okolo 170 let. Typické pro krajinu Broumovska jsou také křížky a boží muka v polích. K nim byly v minulosti vysazovány dva, výjimečně tři nebo čtyři stromy. Většinou lípy nebo jírovce. Stromy časem nad pomníčkem vytvořily tzv. „zelenou kapličku“. Takových míst je zapotřebí si v krajině vážit, hezky se zde snoubí památková ochrana s ochranou přírody. Takové stromy také často ve spolupráci s vlastníky udržujeme.