Život přijde sám

Text a foto Michaela Mašková

Středa, 3. července 2024

Sdílet na:

Děti z Masarykovy základní školy se staly novými patrony tůní, které byly v rámci projektu Voda na Broumovsku vybudovány v Otovicích.

„Já mám úplně černé nohy!“ ukazuje na nohy obalené zasychajícím černým bahnem dívka a směje se. Stejně černé nohy má také Šárka Vávrová, koordinátorka Patronátů Skautského institutu pro broumovský region a lektorka Vzdělávacího a kulturního centra Broumov. Obě ženy před chvílí vylezly z tůně. Spolu se žáky 3.A stojíme mezi šesticí nových tůní, které byly na konci dubna dokončeny v Otovicích.

Dětské patronáty

Skautský institut koordinuje po celém Česku dětské skupiny – skauty, školy, kroužky, vlastně jakékoli skupiny dětí. Děti pak přebírají patronát nad přírodními lokalitami, jež potřebují pravidelnou péči. Do projektu se čerstvě zapojili žáci 3. A ze ZŠ Masarykovy v Broumově, kteří spolu s třídní učitelkou Květoslavou Golovou přebrali patronát nad otovickými tůněmi. Jejich úkolem bude alespoň dvakrát za rok na místo přijít a postarat se o něj. „Budeme zde provádět pravidelný monitoring, abychom viděli, jak se tůně osidlují. Zároveň se bude muset vysekávat a odvážet rákos, kterým to tu znovu zarůstá,“ říká Šárka Vávrová. Právě na této údržbě se děti budou částečně podílet. „Je pravděpodobné, že když zde bude prostor pro jiné rostlinné druhy než jen rákos, objeví se další druhy hmyzu a ptáků,“ upozorňuje Šárka Vávrová, která vystudovala biologii a ekologii.

Děti se zatím seznámily s lokalitou a dozvěděly se, proč tůně v Otovicích vznikly. Zároveň provedly monitoring druhů, které už v tůních žijí. „Našli jsme larvy vážek, jepic, pulce a žáby, znakoplavky, potápníka, bruslařky a objevil se tady čáp,“ vypočítává jedna z žákyň, kolik druhů už se za poslední dva měsíce do tůní přistěhovalo. „Je přirozené, že nový biotop rychle ožije, přesto člověk žasne,“ doplňuje dívku bioložka.

Smyslem patronátů je vytvářet vztah dětí k přírodě a k místu, kde žijí. „To je pro nás klíčové,“ říká třídní učitelka Golová. Zkoumání v přírodě je součástí objevování přírody v rámci výuky přírodovědy ve čtvrté třídě. Děti tak mají skvělou příležitost poznávat přírodu přímo v terénu, nikoli jen v učebnicích. „Ve čtvrté třídě mají děti poznávat různé ekosystémy, takže nám to do toho pěkně zapadá,“ dodává paní učitelka a upozorňuje, že třeťáci také navštěvovali ekologické středisko v Horním Maršově, kde zkoumali život kolem Úpy.

Letošní třeťáci se také v příštím roce už jako čtvrťáci zapojí do projektu Vzdělávání o klimatu v souvislostech a prakticky, který pro školy nejen v Královéhradeckém kraji organizuje Maiwaldova akademie.

Zvýšit biodiverzitu

Šestice tůní v Otovicích byla zrealizována díky podpoře Norských fondů skupinou Voda na Broumovsku a ve spolupráci se spolkem Krajinohled. Projekt byl dokončen na konci dubna tohoto roku. Kromě toho vzniklo ještě několik mini tůní podél u starého úvozu vedle cyklostezky do Šonova.

Na místě vysychajícího mokřadu tak vzniklo zhruba tři tisíce metrů vodní plochy a nový mokřadní biotop pro zvýšení biodiverzity a zádrž vody. „Původní záměr byly čtyři tůně, ale při realizaci se ukázalo, že podloží je hodně členité, mění se zde materiály – někde je jíl, někde štěrk, který vodu nedrží. Z toho důvodu jsme se rozhodli pro změnu,“ vysvětluje projektant stavby Petr Gebouský.

Tůně s jílovitým podložím udrží vodu delší dobu, zato u těch se štěrkovým podložím se počítá, že budou vysychat a budou tedy sezónní. V jarní periodě, kdy je hodně vody, budou plné vody a může se stát, že v některých obdobích budou úplně bez vody. „To je žádoucí pro pestrost v biotopech, některé organismy to mají rády,“ upozorňuje Gebouský.

Ze zkušenosti je známo, že se biodiverzita velice rychle zvětší – tůně a jejich okolí se zabydlí a pestrost flóry a fauny se rychle znásobí. Důležité jsou připravené podmínky – život přijde sám. „Tam, kde už dříve voda byla, je větší šance, že se pestrost druhů obnoví rychleji,“ říká Pavel Žák, který se na budování tůní přímo podílel. Po dvou měsících od dokončení tůní je jasné, že příroda jeho slova potvrzuje a život se sem rychle vrací, jak už poznaly děti ze ZŠ Masarykovy.

Nová relaxační zóna

Mokřady a tůně z krajiny postupně vymizely především kvůli nešetrnému zemědělství a melioracím, které odváděly vodu pryč. Meliorace se obecně začaly provádět od 50. let minulého století až do 90. let, důvodem byla snaha získat co nejvíce zemědělské půdy. „Speciálně na místech, kde bylo hodně mokro, se meliorace dělaly až urputně,“ upozorňuje Pavel Žák. Na místě dnešních tůní se našlo meliorací více vrstev. „Je vidět, že se dodělávaly, neboť to nebylo dostatečné. Našli jsme meliorace od osmihranných až po plastové, obalené geotextilií,“ doplňuje Petr Gebouský.

Právě lokalita v Otovicích vyšla z Adaptačních strategií na klimatickou změnu, které si nechávala zpracovávat Strategická rada regionu Broumovsko, jako vhodná pro vrácení vody do krajiny. „K výběru této lokality pro zbudování tůní přispělo také to, že více než polovina pozemku patří obci. O to bylo jednoduší vyjednat a podpořit dlouhodobý záměr, který už obec dříve měla,“ říká Jan Staroba ze Strategické rady regionu Broumovsko. Prostor byl také osázen novými stromy. Až vyrostou olše, které budou poskytovat stín a celá plocha se sjednotí, vznikne na místě relaxační zóna. V blízkosti tůní navíc v budoucnu vzniknou nové rodinné domy, už nyní je vidět, kde jsou pozemky zasíťované.

Tůní v poslední době na Broumovsku přibývá. „Zatím jsme dělali tůně do 300 metrů čtverečních, tady má největší tůň okolo tisíce metrů,“ říká Pavel Žák, který se ve zdejším kraji podílel na realizaci zhruba 40 tůní. Například v loňském roce se vybudovaly dvě tůně na okraji Meziměstí (viditelné ze silnice ve směru od Jetřichova). Další jsou v Jetřichově, Zdoňově, Hlavňově a mnoha dalších místech na Broumovsku. Kromě skupiny Voda na Broumovsku se zádrži vody v krajině věnuje také spolek Živá voda, Krajinohled, Správa CHKO Broumovsko, Lesy ČR, polický spolek Julinka a nespočet soukromých vlastníků.