Zvířata by neměla zbytečně trpět

Michaela Mašková, foto B. Rojkovičová

Úterý, 25. června 2024

Sdílet na:

Každoroční senoseče přinášejí téma ochrany zvěře před zbytečným utrpením. Jak se to daří na Broumovsku?

Broumovsko je krajinou plnou travnatých porostů a pastvin. Tam, kde se dobytek nepase, je nutné v období senosečí vyjet s velkou zemědělskou technikou a trávu posekat a nabalíkovat tak, aby bylo po zbytek roku dostatek krmiva. Broumovsko je zároveň krajinou plnou divoké zvěře, na každé louce jsou vidět pasoucí se srny. A právě ty jsou každoroční senosečí ohroženy nejvíce. Svá mláďata totiž tzv. kladou do vysoké trávy, v níž jsou téměř neviditelná. V případě ohrožení srnčata nereagují útěkem, ale přitisknou se co nejvíce k zemi a čekají, až je matka zachrání. Kvůli tomu se stávají pravidelnými oběťmi žacích strojů. Naštěstí existují způsoby, jak utrpení a ztrátám na životech zvířat zabránit.

Dobrovolníci z Hejtmánkovic

„V Hejtmánkovicích máme dobrovolníky, jde o spolek mladých lidí. Vždycky se zeptají, kde se bude sekat, zemědělci jim to řeknou a oni louky projdou a srnčata vyženou. Mám z toho radost,“ pochvaluje si starosta Hejtmánkovic Václav Harasevič aktivitu, která se objevila na území jeho obce. Právě zapojení dobrovolníků je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak srnčata z trávy dostat.

„Už několik let jsem sledovala podobné skupiny a organizace na internetu. Žila jsem však v domnění, že tady u nás všichni plní své povinnosti a plašení zvěře dobře funguje. Věřila jsem, že myslivci chodí a vyhánějí. Bohužel jsem zjistila, že to není pravda,“ říká Nikola Bašová, která zorganizovala vyhánění srnčat pomocí dobrovolníků v Hejtmánkovicích. Do letošní první akce se zapojilo asi třicet lidí.

Dobrovolníci chodili po loukách aktivně celý měsíc a podařilo se jim vyhnat spoustu srnčat.  „Chodili jsme i zpětně, abychom se přesvědčili, že tam žádné nezůstalo a nic jsme nenašli,“ dodává Bašová. S vyháněním jim pomáhali také myslivci s loveckými psy. Ti jsou podle odborníků úplně nejlepší – díky nim není potřeba tolik lidí a plocha se snadněji pokryje. Cvičený lovecký pes totiž mládě vyčenichá, zvedne přední běh (tato činnost plemene loveckých ohařů se odborně nazývá „vystavováním zvěře“) a tím ho označí. Jak však upozorňuje Karel Kubeček z Odboru životního prostředí Městského úřadu v Broumově, na mláďata se nesmí sahat holou rukou: „Kdo není pořádně proškolen, vezme srnče do holých rukou a srna mládě označené lidským pachem opustí. Nejlepší je mít rukavice, a ještě obalit srnče například náručí trávy tak, aby se srnčete dotýkala pouze lidským pachem nedotčená strana oné náruče trávy.“

Zabránit utrpení

Zemědělci mají ze zákona (Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. §10 odst. 3 písm. a) povinnost nahlásit začátek senoseče místnímu uživateli honitby (myslivcům) a ten je povinen zajistit ochranu zvěře (Zákon o myslivosti § 11 odst. 2). Podle zjištění Našeho Broumovska se k tomu však přistupuje různě, někteří zemědělci se k této povinnosti staví tak, jako když o ní neví. „Myslivci, kteří absolvovali odborný výcvik a vykonali závěrečnou zkoušku z myslivosti, by tuto povinnost měli mít zakotvenu jako jedno z přikázání mysliveckého desatera,“ upozorňuje Karel Kubeček. Za nedodržení přitom hrozí zemědělcům pokuta ve výši 10 tisíc korun. „Nikdo to neřeší, že mu hrozí pokuta. Není reálné, že by zemědělce někdo přímo udal,“ myslí si Nikola Bašová. „Není to proto, že by snad myslivci tuto situaci nechtěli řešit, ale v případě vymáhání pokuty za neoznámení senoseče a následných škodách na živé zvěři, se myslivcům vrátí zpět jako bumerang vymáhání škod na polních kulturách způsobených zvěří. Je to začarovaný kruh,“ vysvětluje Karel Kubeček.

Kolik správních řízení se zemědělci je v Česku ve skutečnosti vedeno, nemá Ministerstvo zemědělství ČR přehled. „Ministerstvo zemědělství nemá údaje o množství správních řízení vedených orgány státní správy myslivosti na úrovni obecního úřadu obce s rozšířenou působností při nedodržování povinnosti včasného ohlášení provádění sečí. Taková evidence neexistuje,“ řekl Našemu Broumovsku tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Je tedy na zodpovědnosti jednotlivých zemědělců, jak k ochraně zvířat přistupují. Například ekozemědělec Jan Bošina z Vernéřovic řekl: „Dříve jsme využívali plašiče – klacky a plechy. Šli jsme den předem, aby si srna mladé přes noc odvedla. Ale pravda je, že i když jsme plašili, stejně jsme některé z nich posekali.“ Tuto zkušenost potvrzují i další zemědělci, podle kterých není reálné všechna mláďata vyhnat. Podle Jana Bošiny také od té doby, co jsou na Broumovsku vlci – zhruba poslední tři roky – spárkaté zvěře výrazně ubylo. „Dneska vidím tak tři čtyři kusy srnčího. Dříve i osmdesát,“ řekl Našemu Broumovsku s tím, že z toho důvodu už před senosečí plašit nechodí, dodržuje však povinnost provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji. Zvířata pak mají šanci utéci.

Podle Karla Kubečka však tak razantní propad počtu srnčí zvěře oproti normovaným stavům na Broumovsku kvůli vlkům není. „Po letošním jarním sčítání evidujeme k 31. 3. 2024 na ORP Broumov (celý Broumovský výběžek až po Horní Adršpach) celkem 971 kusů srnčí zvěře – 401 srnců, 345 srn a 218 srnčat, což je přibližně normovaný stav.“ Aktivita vlčích smeček se podepsala především na počtech muflonů. „Od příchodu vlčích smeček jsme zaznamenali snížení mufloní populace na 10 procent z původního počtu,“ řekl Petr Kafka ze Správy CHKO Broumovsko s tím, že počty srnčí zvěře Správa neeviduje.

Nejlepší jsou drony

Dotázaní zemědělci a myslivci poukazují na novelu zákona o myslivosti, která jim nově ukládá snižovat počty spárkaté zvěře, jež okusem poškozuje lesní kultury a na straně druhé chce zachraňovat srnčata. Už z mysliveckého zákona však vyplývá, že jde především o zbytečné utrpení zvířat. Dnešní stroje srnčata přesekají, ne vždy však dojde k okamžitému úhynu. Sekačky srnčatům zpravidla přesekají běhy, nebo je jinak zmrzačí a srnčata poté umírají až několik hodin, než vykrvácí. Podle hrubého odhadu spolku Stop sečení srnčat jen v ČR zemře ročně následkem sečení na 60 tisíc srnčat.

Od roku 2014 se však významně vyvinuly možnosti, jak utrpení zvířat zabránit. V loňském roce navíc ministerstvo zemědělství zavedlo pro zemědělce dotaci na senzorové lišty, které upozorní obsluhu žacího stroje na zvíře v porostu. Dále na nákup dronů včetně termokamery, které zvířata v porostu odhalí. „Drony jsou velice efektivní a mají největší procento úspěšnosti, za ráno jsme schopni zkontrolovat 50-60 ha porostu,“ upozorňuje Pavla Benettová, koordinátorka kampaně Stop sečení srnčat.

Tento dobrovolnický spolek momentálně spravuje přibližně 50 honiteb a pochvaluje si spolupráci s myslivci i zemědělci. Nejvíce se jim daří v Jižních Čechách v okolí Českých Budějovic a Krumlova. V současné době spolek vlastní osm dronů a používá dalších pět soukromých dronů, jejich skupina čítá 20 pilotů. „V některých případech se stávají piloty dronů právě lidé, kteří se změně myšlení bránili a na začátku o ničem takovém nechtěli slyšet. Například zemědělci, kteří jsou nyní nadšeni z čisté píce,“ zmiňuje Benettová. Jen během letošních senosečí se jim podařilo zachránit okolo jednoho tisíce srnčat. „Myslím si, že drony by mohly fungovat, pokud by louku přeletěly brzy ráno, srnčata by viděly,“ říká k možnostem vhodné ochrany zvířat také Jan Bošina. Ministerstvo zemědělství zatím eviduje za loňský rok žádosti o dotaci na drony včetně příslušného softwaru od 41 žadatelů. „K další administraci bylo doporučeno 20 projektů s požadovanou dotací na tato zařízení ve výši 1 985 200 korun,“ doplňuje Vojtěch Bílý z ministerstva zemědělství.

Důležitost spolupráce

Zemědělci mohou žádat také o senzorové lišty, které stroj v případě, že „vidí“ něco, co považují za zvíře, zastaví. Příjem žádostí proběhne předběžně v říjnu tohoto roku. Základní sazba dotace je 40 %, které se mohou zvýšit o dalších 10 %, pokud žádost předloží mladý začínající zemědělec, nebo ekologický podnikatel. Maximální míra dotace je tedy 60 % v případě, že je žadatelem mladý začínající zemědělec, který hospodaří v ekologickém režimu. V loňském roce však doporučilo ministerstvo tři žadatele z celkových osmi. Z Broumovska si zatím o podobnou dotaci nikdo nepožádal. Přitom zemědělci, kteří lišty začali používat, si je pochvalují: „Senzor stroj přímo zastaví, lištu přizvedne, nebo dá akustický či optický signál řidiči, který může zvíře odnést a jet dál,“ popsal v časopise Mendelovy univerzity ředitel Školního zemědělského podniku Žabčice Jakub Doležal.

Nejlepší ochranou tak spolu s drony zůstává především vyhánění zvěře před senosečí a dobrá spolupráce mezi zemědělci, myslivci i dobrovolníky. Důležité je také dodržovat způsob sečení od středu ke kraji, který zvěři umožňuje uniknout do neposečených částí pozemku, v nichž se mohou ukrýt.