Architekt Pavel Rydlo: Trávník, květiny a především nové stromy postaví síň do jiného světla vnímání

René Herzán Pátek, 11. května 2018

Sdílet na:

V úterý 8. května se v Broumově otevřely dveře do nově postavené smuteční síně a této příležitosti využily stovky lidí z Broumovska. Stavba u někoho vyvolala rozporuplné reakce. Autor stavby akademický architekt Pavel Rydlo však tvrdí: "Trávník, květiny a především nové stromy postaví síň do jiného světla vnímání."

"Nelíbí se mi to. Za jedno, vypadá to jako stodola, za druhé, zbytečné peníze se platí za tu výšku, to dřevo je hrozně drahé. Nevím, proč to šlo až takhle do nebe, když to mohlo být úplně něco jiného. Zkrátka se mi to nelíbí, nemám z toho dobrý dojem. Ty lavice, jsou kvalitní, ale je to drahý, prostě, dojem žádný," řekla paní Virágová z Broumova. "Kdyby to z venku vypadalo tak hezky, jak to uvnitř voní dřevem, tak by to byla pěkná stavba. Ale s touto venkovní podobou, nevím, nevím," zmínil svůj názor další z návštěvníků, který však nechtěl uvést své jméno.

"V každém případě je to moderna. Starosta říkal, že si zvykli ve Francii na Eiffelovu věž, ze začátku se jim také nelíbila. Takže si na to zvykneme. Zvykneme si určitě, ale nějaká dekorace by tady neškodila. Jak nahoře na štítu, nějaká "omega", nebo uvnitř nějaké dřevořezby od Vaška Bašeho, jaké byly ve staré síni. Ty byly nádherné, ty by se sem mohly dát. Ještě jsem tu nepotkal nikoho, kdo by řekl, že se mu to líbí. Ale rozumím tomu, že je to takový moderní styl. Za nějaký čas si každý zvykne, ale teď na to každý čumí...," sdělil další názor Karel Valeš z Broumova.

"Mně se stavba velmi líbí. Fascinuje mne rozdíl mezi stavbou historickou a soudobou, jak architektura vyjadřuje sedmisetletý posun v historii, technice, technologiích a v našem životě. To světlé dřevo v interiéru je výborný kontrast s tmavým vnějším pláštěm. Navíc je dřevo místní materiál, kolem rostou lesy, takže se domnívám, že interiér je velmi povedený. A exteriér má tu výhodu, že během desetiletí může měnit barvu," uvedl opačný názor vnímání stavby Tomáš Čipera.

"Snažili jsme se udělat síň co nejlépe, jak umíme. Místo naproti dřevěnému kostelíku je veliká výzva a velmi náročné, jak se s tímto vztahem nová budova vyrovná. Kostelík je nejenom národní kulturní památka a nejstarší středoevropská dřevěná stavba, ale především je to krásná budova s velmi silným vizuálním charakterem. Chtěli jsme, aby nová síň měla také esteticky silný charakter, opodstatněný místním tradičním tvaroslovím staveb, který by kostelu dokázal sekundovat, ale především dominanci kostelíku nepřebíjel. S tím souvisí také finální použití oplechování místo dřevěného obložení celé fasády, které jsme dlouho zvažovali a konzultovali, a které ve vztahu obou budov nechává celodřevěnému kostelu svoji jedinečnost a převahu. Ze stavebního hlediska použití plechu velmi zjednodušilo provedení opláštění a všech detailů, např. okapů a odvedení dešťové vody, atiku, provedení posuvných dveří a kolejnic, ostění a parapetů oken... Vše je z jednoho materiálu technologií dnešní doby, podobně jako to udělali stavebníci na dřevěném kostelu kdysi. Z hlediska praktičnosti údržby a trvanlivosti má oplechování stavby také svoji výhodu," vyjádřil svůj pohled autor stavby již zmíněný architekt Pavel Rydlo, který na projektu obřadní síně spolupracoval s náchodskou kanceláří INS, vedenou inženýrem Pavlem Tůmou a Petrem Šulcem.

Na novou síň se přijel podívat také Ing. arch. Josef Mádr, který učí na fakultě architektury v Praze. "Pro mě je to jasná stavba, která má svůj charakter a jednoznačně určený tvar. Ten bude pro místní možná složitý k tomu, aby ho přijali. Je to tak ryzí minimalismus, že se určitě nebude líbit. Z mého pohledu je však tvar, vnitřní prostor a celá tato koncepce, brilantní. Všechny vazby, které tady vnímám, jsou logicky vyřešeny a napojeny. Je tady vidět vztah k zeleni, lze tu vnímat historickou stopu. Autor se nesnaží sem vpasovat něco cizího. Předpokládám však, že si na to lidi zvyknou, a když uvidí, že stavba funguje, tak ji přijmou. Ta stavba mě nemá ohromit, ale má mě dostat do klidného stavu mého vlastního vnímání, prostě k tomu účelu, kterému bude sloužit, tedy převážně sloužit, je to smuteční síň, i když si myslím, že by se to dalo využívat i pro další účely, třeba komorní koncerty, recitace a tak. Také se mi líbí ta pokora ke stávající zeleni v těsném sousedství. Nic tu není vykácené a poškozené. I stavební firma to při realizaci respektovala a chovala se k zeleni velmi uctivě. Myslím, že se objekt bude víc líbit přespolním a odborné veřejnosti. Právě zájem odborné veřejnosti může přispět k naplnění ambice pro úspěch v nějaké soutěži např. Stavbě roku, záleží na tom, jak se k tomu postaví město, jak bude pan architekt Rydlo ochotný investovat další energii do případných výstupů, které umožní nějakou další prezentaci."

"Jsem rád, že si novou smuteční síň přišlo prohlédnout několik stovek Broumováků. Dle očekávání byli někteří velmi zklamaní vnějším vzhledem. Zaznamenal jsem i lítost těch, kteří původní budovu – jak já ji pracovně říkám "autodílnu" – před desetiletími v "akci Z" stavěli. I přes tyto reakce pevně doufám, že nová síň přinese daleko lepší komfort pro všechny, kteří se v těžkých chvílích přijdou rozloučit se svými nejbližšími. Poděkování patří zejména textilní společnosti Veba a. s., která příspěvkem 150 tisíc korun na projektovou dokumentaci a 1 300 000 korun na realizaci celou akci rozjela a snížila tak náklady města," uvedl na závěr starosta Broumova Jaroslav Bitnar.