Banka Moneta zavírá pobočku v Broumově

Text a foto Bára Fialová

Pondělí, 18. listopadu 2024

Sdílet na:

Od 13. prosince 2024 se v Broumově uzavře pobočka banky Moneta. Z ekonomických důvodů ruší česká banka také deset dalších poboček v málo vytížených lokalitách.

„Naším cílem je obsluhovat kvalitní pobočkovou síť zaměřenou na odborné poradenství v oblasti komplexních produktů. Servis a prodej širokého spektra produktů a služeb probíhá online pomocí našich digitálních kanálů,“ uvedla pro Naše Broumovsko mluvčí Monety Lucie Leixnerová s tím, že kromě Broumova uzavře Moneta pobočky například v Protivíně na Písecku nebo v Orlové na Karvinsku.

„Nicméně si uvědomujeme, že pobočky hrají klíčovou roli při distribuci některých komplexnějších produktů, jakými jsou investiční fondy, pojištění nebo úvěry a jsou zásadní pro podporu části našich klientů. Proto investujeme do našich poboček v lokalitách, které jsou pro klienty atraktivní a kde mohou využít služeb našich specializovaných bankéřů,“ dodala mluvčí s tím, že pro klienty z Broumova budou k dispozici bankéři pro živnostníky a specialisté na bydlení na nejbližší pobočce v Náchodě.

„Když budeme něco potřebovat, zajedeme si do Náchoda. Na pobočku jsme si chodili třeba vybrat eura předtím, než jsme jeli na dovolenou,“ říká před broumovskou pobočkou klientka banky Miluše Koláriková. „Horší to bude pro staré lidi, kteří neumí s počítačem a nemají auto,“ myslí si. Starší pán, který také právě vychází ze dveří říká, že kvůli uzavření pobočky změní banku. V Broumově stále zůstává na Mírovém náměstí pobočka České spořitelny, bankovní služby nabízí prostřednictvím ČSOB Poštovní spořitelny také Česká pošta.

Nechceme prázdné pobočky

Česká spořitelna však například letos v únoru uzavřela pobočku v Novém Městě nad Metují, v Polici nad Metují došlo k uzavření loni (tamtéž v minulých letech došlo k uzavření poboček Monety a Komerční banky).

„Trendy v bankovnictví se mění a my musíme být klientům k dispozici nejen v kamenných pobočkách, ale i v digitálním světě. Provoz některých poboček ukončujeme z důvodu jejich klesající vytíženosti. Nechceme mít prázdné pobočky. Snažíme se přizpůsobovat klientům a umisťovat naše pobočky do těch lokalit, kde je klienti využívají. Pro nás je klíčová jak dostupnost v reálném i digitálním světě, tak i profitabilita,“ vysvětlil loni důvody regionální ředitel provozu České spořitelny ve Východních Čechách Marek Němec.

Faktem je, že mladší generace si stále víc svých bankovních potřeb vyřizuje online. Jak potvrzuje mluvčí Lucie Leixnerová, 93 procent klientů Monety (dohromady jich je v České republice 1,5 milionů) používá ke komunikaci se svou bankou digitální kanály.

Einstein v kapse

Přesun zákazníků z kamenných poboček do digitálního prostoru ilustruje i vznik takzvaných neobank, nového typu bank, které nemají tradiční síť kamenných poboček. Příkladem může být třeba banka Revolut (založena v roce 2015 v Londýně), která má bankovní licenci v Litvě a na celém světě 45 milionů klientů. Nemá ale v České republice žádné „dveře, na které by se dalo zabouchat“. K říjnu 2024 využívalo služby Revolutu v České republice přibližně 800 tisíc klientů.

„Celý koncept bankovnictví je založený na důvěře. A nám z výzkumů stále vyplývá, že na klienty stále působí dobře, když banka má aspoň nějakou fyzickou pobočku. Některé věci lidi pořád chtějí řešit osobně, například hypotéky. Zároveň je Moneta bankou, která se výrazně zaměřuje na digitalizaci, zjednodušování a zefektivňování procesů, což je dnes v bankovnictví běžným trendem. S každou novou generací dochází k posunu v tom, jak lidé bankovní pobočky využívají a co od nich očekávají. Díky digitalizaci lze dnes drtivou většinu bankovních operací řešit online, což je pro většinu lidí rychlejší a jednodušší. Zjednodušeně řečeno, pokud banka vidí, že pobočka není dostatečně využívána a ekonomicky se nevyplácí, tak ji zavře,” vysvětluje Ivo Apetauer z globální poradenské společnosti Deloitte, kde se zaměřuje na technologie a inovace ve finančním sektoru a dodává, že ze zachovalých poboček se mohou po vzoru zahraničí stávat jakési „huby“, poradenská a školící centra, která se věnují i finanční gramotnosti a edukaci.

Digitalizace má podle experta i světlé stránky. Například vznik neobank a rozvoj umělé inteligence podle něj znamená „demokratizaci“ v bankovnictví. „Mít osobního bankéře bylo kdysi jen pro bohaté. Díky umělé inteligenci teď každý bude mít poradce na vysoké úrovni v kapse, samozřejmě v kombinaci s člověkem, tedy v nějakém hybridním režimu. Ale když se na to podíváte globálně, tak spousta lidí v rozvojových zemích dnes vůbec nemá bankovní účet. Umělá inteligence umožní přístup k bankovnímu poradenství, na které by jinak banka neměla kapacitu. Je to jako mít v kapse Einsteina,“ uzavírá se smíchem Ivo Apetauer.