Bouře nad Ostašem

Bára Fialová, foto archiv a Piskari.cz

Pondělí, 22. ledna 2024

Sdílet na:

Správa CHKO Broumovsko neudělila ani po dlouhých jednáních lezcům výjimku pro lezení na Ostaši v části takzvaného Dolního labyrintu. Odvolává se na studii, podle které je příroda na území přírodní památky Kočičí skály kvůli vysoké návštěvnosti poničená. Rozhodnutí vyvolalo nevoli a obavy lezecké komunity.

Nově se nesmí lézt v území mezi Pelegrinkou a zelenou turistickou značkou směrem ke Kočičímu hradu. „To, co nám nejvíc vadí, je, že čekali skoro rok s vydáním souhlasu s lezením, aby se mohli opřít už o nový Plán péče, který se jim více hodí. A odůvodnili to tím, že na Kočičáku je strašně moc turistů, přitom pro turisty tam žádné omezení vstupu neplatí, a to ani časové, že by se třeba chodilo až od května. Přitom nikde v horolezci využívaných terénech to nevypadá jako v místech užívaných turisty,“ řekl lezec a starosta Police nad Metují Jiří Škop. Ten se spolu s dalšími účastnil komunikace mezi Správou CHKO Broumovsko a Českým horolezeckým svazem (ČHS), jenž požádal o prodloužení souhlasu již v polovině roku 2022. Lezení je totiž v oblasti ze zákona zakázané a Správa CHKO má pravomoc udělit výjimku z tohoto zákazu. „Vleklo se to ještě celý loňský rok, nemohlo se lézt. Nedodržovali lhůty, a když jsme to po dvou měsících urgovali, tak nám zase řekli to samé,“ uvedl Karel Nováček, předseda Okresní vrcholové komise Českého horolezeckého svazu.

Podle vedoucí Správy CHKO Hany Heinzelové se udělení souhlasu odkládalo mimo jiné kvůli špatné personální situaci na Správě CHKO Broumovsko. „Čekalo se na nový Plán péče a za druhé je to zapříčiněné i tím, že jsme ve velmi žalostném personálním deficitu, a nejen tuto agendu, ale i ostatní vyřizujeme v opožděných termínech. Je to politováníhodné,“ řekla.

Ústavní stížnost?

Po více než roce vzájemných jednání nakonec Správa CHKO Broumovsko souhlas s výkonem lezecké činnosti pro výše zmíněnou oblast Dolního labyrintu neudělila. ČHS se proti tomu odvolal u Ministerstva životního prostředí ČR, které dalo za pravdu ochranářům. „Je zcela na místě, že rozsah povolení orgán ochrany přírody uděluje dle aktuálního stavu a potřeb území. Souhlas se vydává na omezenou dobu a nelze jej nárokovat. Pro návštěvníky tohoto chráněného území je to jasný vzkaz, že je potřeba zachovat hodnoty území pro dnešek i budoucí generace,“ uvedl k tomu mluvčí ministerstva Ondřej Charvát.

U lezecké veřejnosti vyvolává toto rozhodnutí nejen nevoli, ale také obavy. „Prověříme možnost, že na rozhodnutí MŽP podáme správní žalobu, jako občani se cítíme dotčeni ve svých právech. A pokud to nepůjde, zkusíme jít i cestou ústavní stížnosti,“ řekl Jiří Škop, který se obává, že by se podobný postup mohl ujmout jako precedens a v budoucnu by Správa CHKO Broumovsko omezila lezení i v dalších lezeckých terénech.

Zde se hodí připomenout, že kvůli výše zmiňovanému novému Plánu péče pro CHKO Broumovsko čelí Ministerstvo životního prostředí správní žalobě, kterou v loňském roce podaly obce Police nad Metují a Božanov zastupující Dobrovolná sdružení obcí Broumovsko a Policko. Výsledek sporu můžeme očekávat tento rok. 

Turisty neomezíme. Zatím

Při jednání s ČHS se Správa CHKO Broumovsko opírala o odbornou studii, kterou si v roce 2020 objednala u Marka Banaše z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Studie měla vyhodnotit turistickou zátěž v oblasti Teplicko-Adršpašských skal, přírodní památky Kočičí skály a Sluje Českých bratří na Ostaši. „Řešili jsme dopady turismu kolem jednotlivých turistických tras, míru poškození skal, vegetace, množství odpadků kolem stezek. Co se týče Kočičího hradu, tak některé části této přírodní památky jsou značně negativně ovlivněné,“ uvedl autor studie Marek Banaš a upozornil, že studii je možné si na Správě CHKO vyžádat k nahlédnutí.

„Možná i proto, že po covidu v Adršpachu zavedli rezervační systém, začali turisté hodně jezdit na Ostaš, do toho velkou část Ostaše sežral kůrovec. Takže oni musí nějak reagovat. A jak to udělají? Kůrovce nevyženou, turisty taky ne, ale na nás můžou,“ řekl k tomu Karel Nováček z ČHS. Fakt, že za největší devastaci přírody kolem Kočičího hradu způsobuje silný turistický provoz, potvrzuje i Marek Banaš ve své studii a nepopírá to ani vedoucí Správy CHKO Hana Heinzelová. Na rozdíl od lezení však turistika zákonem zakázána není a není tedy vázána na souhlas ochranářů. „Turistickou činnost zákon, ani bližší ochranné podmínky, neomezují. Ale určitě je zatížení turisty problém a my rozhodně pracujeme s vlastníky pozemků i lesů a Klubem českých turistů, abychom pohyb turistů usměrnili a destrukce nebyla tak velká. Tato jednání budou probíhat,“ upozornila Hana Heinzelová a dodala, že osobně by uvítala, kdyby i v přírodních rezervacích a přírodních památkách platil zákaz vstupu mimo cesty stejně, jako je tomu v národní přírodní rezervaci. Podle slov Marka Banaše navrhnul ve své studii Správě CHKO Broumovsko různá opatření, která by negativní vliv turismu mohla zmírnit. „Mezi nimi jsou usměrnění turistů do stezek, nová zábradlí, opravy schodů, jež byly poškozené,“ dodal odborník.

Žádná odezva

Český horolezecký svaz podle slov Karla Nováčka i Jiřího Škopa v průběhu jednání nabízel Správě kompromisní řešení, ale nemělo to žádnou odezvu. „Navrhli jsme jim, že bychom přistoupili na vše kromě okrajových objektů, to jsou pro nás cenné věže, Triglav a celý okrajový masiv. Prostředek by zůstal úplně bez přístupu. Když jsme to zase po dvou měsících urgovali, tak nám opět řekli to samé, a nakonec vydali rozhodnutí v úplně původní formě, jaké Správa CHKO navrhovala na začátku,“ řekl Karel Nováček a v jiné souvislosti dodal, že nabízeli Správě CHKO také pomoc ve skalách, třeba s protierozními opatřeními nebo monitoringem ptáků. „Na to ale nebyla žádná odezva,“ řekl.

Hana Heinzelová si podle svých slov nepamatuje na všechny detaily z jednání, které probíhalo více než před půl rokem. „Když je nějaká oblast hodně navštěvovaná, a to obecně, nejen horolezci, tak každý kousek, který bude mít klidovější charakter, je významný. A stanovit potom linii, kde se leze a kde ne, aby to bylo všestranně srozumitelné, není jednoduché. Ale pojďme si říct, copak vážně jde o těch pár věží na Kočičáku? Nabídka pro lezce na území Broumovských stěn, Adršpachu a Teplic je přece tak pestrá,“ dodala vedoucí Správy CHKO Broumovsko a připomněla, že lezecký sport prošel za posledních dekád velkým vývojem.

„Dnes už to není tak, že dva horolezci jdou s kletrem do skal. Jsou tam celé rodiny, maminky s kočárky, někam chodí na záchod, běhá se tam, hlučí, odstraňují se dřeviny, aby měli suchou, brzy lezitelnou skálu. Takže není to všechno jen za turisty,“ uvedla a Karel Nováček z ČHS jí v tomto dává za pravdu. Takzvané „rodinkaření“ podle jeho slov horolezcům také hodně vadí. „Děláme kvůli tomu i informační kampaň. Ani tak to nedělají Češi, jako spíše němečtí lezci, kteří jsou na to z domova zvyklí. Hlavně nám vadí, když takhle zakempují na dohled turistického okruhu,“ řekl.

Oboustranný problém

Jiří Hušek, člen ČHS a zároveň ředitel libereckého pracoviště Agentury pro ochranu přírody ČR, zákazu lezení v Dolním labyrintu rozumí a určitý přínos pro zklidnění daného území to podle něj přinese. „Vím, že kolegové z Broumovska mají představu, že by nejradši omezili i turisty, což je ještě hůře společensky akceptovatelné. Když oblast uzavřete úplně, zblázní se turisté i místní podnikatelé,“ myslí si Hušek a současnou situaci připisuje také dlouhodobě nefunkční komunikaci mezi lezci a ochranáři na Broumovsku.

„V Českém Švýcarsku je lezení ještě složitější, je to Národní park a ochranné podmínky jsou mnohem přísnější než v CHKO. Ale funguje to, protože je zde partnerský přístup. Vím, že to zní jako klišé, ale jde o to pochopit, že ten druhý, co sedí u stolu, není gauner ze své podstaty, ale že má v daném území oprávněné zájmy. A na konci je vždy kompromis. I u nás v Jizerkách nebo v Českém ráji jsou silná omezení lezení, a je to akceptované. Jde o to, aby lidé měli jasno mezi sebou. I mezi lezci jsou lidé vstřícnější a pak jsou radikálové. Ale musí se to udržovat v mezích. Když to někde dlouhodobě funguje, tak se negativní vlivy setřou. Horší je, když to dlouhodobě nefunguje, je pak těžší to nastartovat.“

Fotografie zleva: Kočičí hrádek, skalní věž Triglav