Broumov 2028 a Broumovské diskuse

Ivana Čuříková, Nadační fond – Broumov město kultury

Neděle, 7. listopadu 2021

Sdílet na:

Je to asi tak pět let zpátky. Bylo chladné podzimní ráno, přesně takové, jaké byste od listopadu očekávali. Choulila jsem se do své obrovské šály, čepici jsem měla naraženou přes uši a táhlo mi na kotníky. Dorazila jsem do Dřevníku až nečekaně včas, kabát si odložila v šatně, své dlouhé vlasy stáhla do drdolu a cestou do sálu jsem si nalila kafe. Usadila jsem se na volné místo v polovině sálu a s programem v ruce napjatě čekala.

Po úvodních slovech se na pódiu objevili řečníci prvního diskusního panelu a já jsem seděla s ušima navrch hlavy. Nikdy předtím jsem žádnou diskusi neviděla (nepočítám všechny debaty Václava Moravce, které běžely jako zvuková kulisa při nedělních obědech v mém dětství), sama jsem pořádně diskutovat neuměla, a tak jsem moc netušila, co mě čeká. Chvíli jsem jen napjatě sledovala dění na pódiu a nechápala, co si diváci okolo mě neustále zapisují. A za chvíli, ani nevím jak, už jsem chytala jednu myšlenku za druhou a tužka mi klouzala po papíře stejně tak, jako všem okolo.

Pamatuji si, jak jsem se tenkrát cítila. Hlava mi málem explodovala pod náporem všech nových informací, myšlenek a pohledů na svět, mému zápisníku téměř nestačily stránky. Chodila jsem po Dřevníku s hlavou hrdě vztyčenou a vážila si toho, že já můžu být součástí této společnosti a že mám díky studijnímu stipendiu možnost poslouchat inspirativní rozhovory, které mi rozšiřují obzory.

Zmíněný zápisník už dávno nemám, vzpomínky mi ale zůstaly dodnes. Zážitek debat z Broumovských diskusí vnímám jako zásadní zkušenost pro mě jako mladého člověka. A od té doby také vnímám jejich sílu pro kohokoliv, kdo se jim bude chtít otevřít. Umět naslouchat názorům druhých, otevřít se jim a respektovat je, přestože jim nejsme třeba úplně nakloněni. Umět hledat kompromisy a nová východiska. Diskuse jsou dle mého názoru opravdovým uměním a mohou být také nástrojem změny a rozvoje – a to především změny a rozvoje myšlení. Diskuse poskytuje prostor vyjádřit se, měnit slovem, skrz slova dále měnit činy. Poskytuje prostor diskutovat nad změnou. A to třeba i nad tou, kterou může přinést kandidatura Broumova na Evropské hlavní město kultury. Ostatně, i kandidatura samotná vznikla (a stále vzniká) diskusí.

Diskuse nad změnou umožňuje otevírat mysl a zároveň formovat budoucí změnu. Prostor pro debatu je tak důležitý – a v otázkách rozvoje Broumova především. Proto, prosím, přijměte židli k diskusi. Diskusi o budoucnosti Broumova, která se týká nás všech, a je proto důležité mít prostor o ní mluvit. Volnou židli k debatám o budoucnosti rozvoje kultury v Broumově a kandidatuře na Evropské hlavní město kultury 2028 budete mít možnost obsadit vždy půl hodiny před a půl hodiny po diskusním panelu v rámci Broumovských diskusí. Ty se letos konají od 3. do 6. listopadu ve Dřevníku v klášterní zahradě a jejich hlavním tématem budou Hodnoty a společnost, které bude řečníky nahlíženo ze všech možných stran. Z řečníků se představí například Tomáš Petříček, Miroslav Kalousek nebo Daniel Prokop. Jednou z moderátorek diskusních panelů bude Světlana Witovská. Celý program Broumovských diskusí včetně kompletního seznamu řečníků naleznete na https://www.broumovskediskuse.cz.

Minirozhovor s Hanou Valentovou

Hana Valentová působí jako výkonná ředitelka konference Broumovské diskuse. Vystudovala žurnalistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově a mezinárodní vztahy a evropská studia na Masarykově univerzitě. Baví ji práce na smysluplných projektech, a tak vedle toho například edituje knihy nebo spolupracuje s domácím hospicem či Člověkem v tísni. 

Hanko, jste výkonnou ředitelkou Broumovských diskusí. Náš rozhovor proto nemohu začít snad ničím jiným než otázkou týkající se diskuse jako takové. V čem obecně spatřujete její moc a krásu?  

Věřím, že diskuse napomáhá porozumění mezi lidmi a dokáže člověku odhalit souvislosti tématu, které sám nevidí. V tom je dle mého ona moc i krása. Ale má to jednu zcela nezbytnou podmínku: musí to být diskuse kvalitní. Tedy vedená s respektem – a to ať člověk diskutuje s přáteli u vína, anebo ať se jedná o předvolební debatu politiků v televizi. My na Broumovských diskusích proto ctíme zásady takové kultivované diskuse. Jsou jimi trpělivost, zdvořilost, otevřenost, poctivost a věcnost. 

Děkuji. Zmínila jste Broumovské diskuse, čímž mě přivádíte na mou další otázku. A to, jakou nejzajímavější myšlenku jste si z Broumovských diskusí odnesla a pokud si vzpomínáte, od koho byla? Čím Vás tak zaujala?

Vždy se těším na slova pana arciopata Siostrzonka, který Broumovské diskuse zahajuje. Často mluví o potřebě si vzájemně naslouchat – skutečně naslouchat. Je zajímavé pozorovat, jak nám v době sociálních sítí a rychlé komunikace tato dovednost do velké míry chybí. Schválně se zkuste někdy v diskusi s blízkými anebo při sledování politické debaty soustředit na to, zdali se lidé opravdu vzájemně poslouchají – zdali vůbec vnímají argumenty komunikačního partnera, zdali se snaží porozumět tomu, co a proč druhý říká. Umění naslouchat dává diskusi úplně jiný rozměr. 

Dovolte mi poslední otázku. Broumov se bude ucházet o titul Evropské hlavní město kultury 2028. Jak vnímáte tento odvážný krok Broumova Vy?

Mám velkou radost z ambice Broumova kandidovat na Evropské hlavní město kultury 2028. I Broumovské diskuse totiž mají evropské ambice – chceme býti konferencí významnou pro náš evropský prostor a zvát i zahraniční hosty. Bohužel pandemie nám to poslední dobou komplikuje... K Broumovu mezinárodní aspekt historicky patří a jsem přesvědčena, že může být obohacením pro místní obyvatele, stejně jako pro návštěvníky, kteří díky projektům, jako je kandidatura nebo Broumovské diskuse, region teprve objeví.