Broumov 2028 a jeho druhé setkání s mezinárodní porotou

Petra Kultová, foto Tomáš Valášek

Úterý, 1. srpna 2023

Sdílet na:

Napětí, radost, únava, smutek, ale i nový optimismus. Poslední červnový týden přetékal emocemi. Tým kandidatury totiž čekaly nejtěžší zkoušky za poslední bezmála tři roky. Co mohla zažít mezinárodní porota během návštěvy Broumova? Vraťme se společně do posledních pěti předprázdninových dní.   

Je slunný nedělní podvečer 25. června, v dlážděné uličce vedle bývalého pivovaru je stále příjemně rušno. Sousedská akce nazvaná Měšťanský pivovar žije! se narámně vydařila. A zatímco z venkovního podia doznívá poslední píseň kapely Maerlin, do Broumova přijíždí mezinárodní šestičlenná delegace. Její členové si zatím přejí být nepoznáni. Oficiální osmihodinový program začíná až v pondělí ráno. Vše je naplánované do poslední minuty. Téměř devadesátka hlavních účastníků návštěvy rozdělených do sedmi stanovišť zná přesně svůj úkol. Devět měsíců očekávaný den může nastat. Kdo by nebyl nervózní? 

Velkým rozdílem oproti prvnímu předvýběrovému kolu v soutěži o titul Evropské hlavní město kultury, je právě celodenní pracovní návštěva čtyř zástupců poroty společně s pozorovatelem z Evropské komise a zástupcem ministerstva kultury. Zatímco v prvním kole se porota rozhodovala na základě odevzdané přihlášky, prezentace týmu na ministerstvu, ale také jeho dosavadních aktivit ve městě, v kole finálovém chtějí porotci poznat atmosféru místa, promluvit si v klidu s politiky, občany a kulturními aktéry. Podstatou návštěvy je připravit pro delegaci ochutnávku přihlášky. Proto jsme i jednotlivá stanoviště rozdělili podle našich tří programových linií, které tvoří krajina, čas a mysl.

V souladu s těmito třemi hlavními tématy jsme porotce nechali zažít sílu a krásu naší přírody během krátkého výletu na Hvězdu, společně se zástupci významných místních kulturních organizací a podnikatelských subjektů poobědvali U Tří růží, prohlédli si klášter a krátce se zaposlouchali do energií nabité generálky Police Symphony Orchestra ve Dřevníku.

Důležitým bodem programu byla bezmála hodinová série rozhovorů u kulatých stolů v klášterní zahradě. Nechyběli u nich politické špičky kraje včetně hejtmana Martina Červíčka a jeho náměstkyně Martiny Berdychové, šéf kultury Dolnoslezského vojvodství Krzysztof Maj, místostarostka Nowe Rudy Marzena Wolińska nebo zástupci našich významných byznysových partnerů jako je koncern Škoda Auto a společnost Coca-Cola. Toto setkání bylo důkazem jak silné partnerské podpory ze strany Královéhradeckého kraje, tak dobrých sousedských vztahů s polským příhraničím. Nejvíce dotazů směřovali porotci na starostu Broumova Arnolda Vodochodského, aby zjistili, jak je město připravené přijmout tak významný závazek, jakým titul Evropské hlavní město kultury bez pochyby je.

Díky usilovné práci dobrovolníků z mezinárodní sítě INEX, z nichž někteří přicestovali do Broumova až z Mexika, jsme porotcům mohli zcela výjimečně otevřít dveře bývalého klášterního mlýna a osobně je seznámit s některými programovými partnery, kteří se v něm prezentovali.  Otevření mlýna souviselo s plánem kandidatury nestavět nové budovy, ale rekonstruovat stávající funkční stavby a naplnit je novým životem.

Závěrem dne si porotci vychutnali atmosféru zaplněného kostelního náměstí během pouličního představení Letkyně od Holektivu a po dlouhém, srdečném loučení v podvečer opustili Broumov. Kromě slov mnoha díků nám před cestou vzkázali, že „teď je to na nás!“ Na mysli měli naši prezentaci na ministerstvu kultury, která nás čekala o tři dny později. Desetičlenný tým kandidatury, včetně královéhradeckého hejtmana a broumovského starosty, jí prošel se ctí. A to včetně velmi náročné, hodinu a půl dlouhé „grilovačky“, kdy nás porotci nešetřili svými detailními a místy záludnými otázkami.

Čas se neúprosně převalil do pátku a my se opět setkali v Nostickém paláci, sídle ministerstva kultury. Nikdy nezapomeneme nekonečné minuty před vyhlášením, kdy se celý tým držel za ruce a doufal, že na konci zazní „Broumov“. Nezaznělo... My ale víme, že se pro nás otevírá cesta nová a zažili jsme na vlastní kůži, jak kultura dokáže i v malých všedních okamžicích spojovat a proměňovat místo, které sdílíme a chceme o něj pečovat.