Broumov 2028: Naše město & Evropské hlavní město kultury

Tato představa zcela koresponduje se současnými cíli soutěže o titul Evropské hlavní město kultury, kterými jsou zejména: zabezpečení a podpora rozmanitosti kultur v Evropě, využití kultury k dlouhodobému rozvoji měst, rozšíření rozsahu a rozměru kulturní nabídky a zároveň její dostupnosti a možnosti participace, posílení dialogu mezi kulturou a jinými odvětvími lidské činnosti a v neposlední řadě pozdvižení mezinárodního renomé měst pomocí kultury.

Přihlášením se k těmto hodnotám a cílům se tak Broumov již svou kandidaturou dostává na mapu Evropy a stává se součástí sítě ambiciózních a odvážných evropských měst, která věří, že mohou být inspirací pro další místa na světě.
Každý rok jsou vybrány dva členské státy EU, které budou hostit titul – v roce 2028 to bude Česká republika a Francie. Jedná se o dlouhodobý komplexní projekt, jehož proces trvá zhruba 10 let od rozhodnutí města kandidovat na zmiňovaný titul. První nabídka se obvykle podává 2 roky od veřejného ohlášení kandidatury, což v našem případě vychází na rok 2022. Na jejím základě se rozhoduje o případném postupu do druhého kola, které trvá přibližně rok a ve kterém spolu soupeří již pouze vybraná kandidátská města z dané země. V roce 2023 by tak mělo být jasné, zda se Broumov stane Evropským hlavním městem kultury 2028. Město má poté 3-4 roky na přípravu samotného roku titulu, který by měl být představením nejen konkrétních realizací, ale zejména cesty, kterou jsme od zárodečné myšlenky, přes její realizaci až k silné vizi dlouhodobé udržitelnosti ušli.

O tom, kdo titul nakonec získá, rozhoduje podle daných kritérií odborná mezinárodní porota. Hlavní měřítka týkající se posuzování záměru města, jak pojmout svůj rok titulu, jsou rozdělena do sedmi hlavních okruhů, které obsahují další řadu podokruhů. Některá kritéria se bezprostředně týkají našeho společného života v Broumově, a proto se jim věnujeme s neobyčejnou péčí. Jedná se například o dlouhodobý dopad celého projektu, zapojení nejrůznějších kulturních organizací a místních obyvatel a také například nastavení spolupráce a propojení na lokální, národní i mezinárodní evropské úrovni skrze kulturní projekty. Věříme, že tato lidská i institucionální partnerství přetrvají nezávisle na projektu kandidatury a pomohou vytvořit síť, o kterou se jako město i jednotlivci budeme moci v budoucnosti opírat.

Mini-rozhovor s Monikou Lukašákovou

Monika Lukašáková vyrůstala v Broumově - Olivětíně. V roce 2005 se po desetiletém pobytu v jiných českých městech vrátila zpět do Broumova s vizí budoucího života v jejím rodném městě. I z tohoto rozhodnutí pramení její občanská angažovanost projevující se působením na politické úrovni. Několik let pracovala jako účetní v klášteře a dnes již téměř druhým rokem naplňuje funkci zvolené radní pro kulturu. Kandidaturu města Broumov na titul Evropské hlavní město kultury podporuje z důvodu pozitivní emancipace města a jeho obyvatel, protože věří, že Broumov má již dnes v oblasti kultury mnoho co nabídnout. V týmu zajištujícím kandidaturu představuje klíčovou roli jako předsedkyně správní rady Nadačního fondu – Broumov město kultury.

Dokázala byste označit jeden okamžik, kdy vám začalo být jasné, že kandidatura Broumova na titul EHMK je možná a smysluplná?

Ano, ale nebyl to jeden jediný okamžik, spíše sled okamžiků, které mi daly pocítit, jak krásně se mi v Broumově žije. Přemýšlela jsem, co toto klima vytváří, a uvědomila si, že je to přítomnost a činnost jednotlivých lidí – mých spoluobčanů a že je třeba spojit všechny lidi tohoto malého města a ukázat tuto skutečnost za hranicemi regionu. V takovém spojení a s odvahou je kandidatura možná i pro historicky nejmenší kandidátské město, kterým Broumov je. Smysluplnost projektu jsem si naplno začala uvědomovat až s důkladnějším prostudováním materiálů k samotné soutěži a při tom jsem měla pocit, že je to projekt přesně pro nás. Může nám pomoct podpořit již dobře nastavené procesy vedoucí ke zkvalitňování života a zároveň „přeprogramovat“ ty, které nás blokují.

Čím se v současnou chvíli ve spojitosti s kandidaturou zabýváte?

V těchto dnech se nám podařilo založit Nadační fond Broumov – město kultury (NFBMK), jehož zakladateli jsou město Broumov a Agentura pro rozvoj Broumovska. Já jsem se stala jeho předsedkyní a správní rada zvolila výkonným ředitelem pana Jana Školníka. NFBMK se profiluje jako platforma pro spolupráci v kultuře, což je podle mě správný krok, protože to zcela odpovídá základní myšlence celé kandidatury, že díky spolupráci podporujeme a zkvalitňujeme naši práci i občanský život. Nyní nás čeká jeden z nejtěžších úkolů - uvést tento nástroj v život, představit ho a poskytnout širší veřejnosti. Od počátku také úzce spolupracujeme s Ateliérem pro veřejnou debatu, který pro Broumov připravuje dlouhodobou koncepci kulturní strategie, která se samozřejmě v určitých aspektech prolíná s kandidaturou. Město Broumov podporuje tento projekt, jakožto i celou kandidaturu, a bude spolupracovat na jednotlivých dílčích aktivitách.

Jaký je Broumov dnes? A jak si ho představujete v roce 2028? A v roce 2055 – tedy 800 let od založení samotného města.

Broumov je město se silným příběhem a geniem loci, což je dáno i místem, kde se nachází. Městečko v přírodě za horami. Žije zde mnoho lidí, které příběh Broumova zaujal, zabydleli se tu a žijí v tomto krásném městě, kde máme bohaté kulturní i sportovní zázemí a vyžití. Jsou tady ovšem i lidé, kteří tu krásu nevidí nebo nemohou z mnoha důvodů vidět. Ale i pro ně tady Broumov je a věřím, že právě pohled zvenčí, který projekt kandidatury na titul EHMK nabízí, může být klíčovou zkušeností ve změně jejich náhledu. Nezáleží, jestli v roce 2028 nebo 2055, mým přáním je, aby děti, které odchází na studia, vystudovaly, nasbíraly zkušenosti a vrátily se do Broumova založit rodinu s plánem tu žít. Asi bychom to mohli nazvat lokálním patriotismem. Toho bych si přála víc pro nás všechny.