Broumov 2028: Umění komunikace

Anna Smékalová

Čtvrtek, 30. září 2021

Sdílet na:

Všimli jste si, že komunikace kandidatury posledních pár měsíců zintenzivnila? A to nejenom na stránkách Broumovských novin, ale i na serveru Naše Broumovsko nebo facebookovém profilu kandidatury Broumov 2028. Dokonce jsme dostali pozitivní zpětnou vazbu od expertů v oblasti komunikace – to nám dělá obrovskou radost.

Stejně jako „šuškanda” o broumovské kandidatuře nejen v Broumově samotném, ale i v celém regionu. Za tuto změnu vděčíme zejména našim novým kolegyním a broumovským rodačkám, Jitce Smolíkové, kterou jsme představovali v srpnových Broumovských novinách, a Ivaně Čuříkové, o níž se toho dozvíte více na konci článku. Minulý článek zde měla na svědomí už právě Iva – a protože si nevěděla rady, jak udělat rozhovor sama se sebou – tak sem dnes naposled píšu já a do příštích měsíců jí předávám pomyslnou štafetu.

Právě oblast komunikace chceme v budoucnu posilovat ještě více. Za prvé, protože se v Broumově a jeho okolí děje tolik úžasných věcí, o nichž chceme informovat, a za druhé, protože si uvědomujeme její sílu a nezbytnost nejen v rámci broumovské kandidatury. Všichni asi známe to, že i sebelepší počin zapadl tím, že nebyl dobře komunikován. To se může stát nejen jednotlivým projektům, ale samotným příběhům. Příběhu kandidatury nebo třeba i příběhu samotného Broumova, který se skládá z mozaiky příběhů rodin, jednotlivců, podniků a firem nebo krajinných prvků. Tyto příběhy můžeme „rozečítat“ v našem hmotném i nehmotném kulturním a historickém dědictví a také se je musíme stále učit vyprávět tak, aby jim bylo porozuměno a měly dosah i v dnešní době. Například storytellingový workshop Broumov(sko) a příběhy, kterého se účastnila rozmanitá skupina zástupců kulturního, sociálního, podnikatelského, ale i veřejného sektoru, nám ukázal, že se nemusíme bát teorie vyprávění příběhů nebo nových komunikačních prostředků a technologií. Naopak nám mohou být dobrým nástrojem pro naši společnou práci.

Dlouhodobě přemýšlíme, jak dát o kandidatuře více vědět vám – občanům Broumova, Broumovska, ale i v rámci Královéhradeckého kraje, celé České republiky, nebo dokonce na úrovni Evropy. Přestože to je někdy náročné, snažíme se, a dokonce vidíme výsledky. Ale i naše síly a možnosti jsou omezené, proto si dovoluji se dnes obrátit konkrétně na vás s jednoduchou prosbou. Prohoďte s vaším známým, sousedem, rodinným příslušníkem nebo kolegou v práci slovo o kandidatuře: “Slyšel jsi už o tom? A co na to říkáš?”, a budeme rádi, když nám třeba dáte vědět, jak to dopadlo. A abyste byli k diskusi stoprocentně vybaveni a nic vás nepřekvapilo, připravujeme pro vás informační novinku – newsletter, který vás bude každé dva měsíce informovat o všem, co se v rámci kandidatury Broumov na titul Evropské hlavní město kultury 2028 děje. Jeho součástí budou informace o procesu příprav přihlášky do soutěže, ale i pozvánky na chystané akce či report o těch proběhlých. Přihlásit k odběru se můžete zde: info@broumov2028.cz nebo sledujte brzké spuštění webu kandidatury, kde bude také možnost přihlášení.

Mini-rozhovor s Ivanou Čuříkovou

Ivana se narodila v Broumově. Po maturitě na broumovském gymnáziu se vydala za studii do Prahy. Protože se od mala pohybovala v kultuře, vedly její kroky na Arts management na Vysoké škole ekonomické v Praze, který letos dokončila. Během studií strávila semestr v Anglii studiem event managementu. Se svými vysokoškolskými spolužáky založila projekt Mapamátky, jehož cílem je popularizovat pražské architektonické dědictví. V týmu broumovské kandidatury má na starosti komunikaci.

Ivo, na začátek ti položím stejnou otázku jako tvé kolegyni Jitce před dvěma měsíci, protože mi přijde důležitá pro pochopení kontextu. Pocházíš z Broumova, ale již několik let převážnou většinu času trávíš v Praze. Dokázala bys porovnat život v těchto dvou městech a říct, v čem jsou ti jednotlivá města inspirací a co bys z jednoho do druhého ráda přenesla?

To je těžká otázka. Osobně myslím, že obě města navzájem porovnávat nejde, a tím vlastně ani (můj) život v nich. Jsou každá úplně jiná – obě dvě jsou krásná a obě dvě mám stejně ráda, i když každé pro něco jiného. Na Praze mě baví její rychlost, nepřeberné množství možnosti, multikulturnost, architektura. Také otevřená mysl lidí – alespoň těch, které zde potkávám. Na Broumově mám naopak ráda jeho klid, kterého si cením obzvlášť od té doby, co bydlím v Praze. Je totiž příjemná změna vyměnit hluk aut, tramvají a vlaků za šumění lesa a mňoukání koček do nočního ticha. Na Broumově mě moc baví také jeho příroda – vyrůstala jsem s výhledem na Broumovské stěny, pole a Janovičky a cítím, jak moc mi příroda v pražské betonové džungli chybí.

Díky za odpověď. Dál se chci zeptat na tvé studium oboru Arts Managementu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Mám za to, že poměrně dost mladých absolventů broumovského gymnázia míří studovat tento obor. To je skvělé i v kontextu kandidatury Broumova na EHMK. Mohla bys nám popsat, co toto studium obsahuje, co tě na něm baví a třeba jak ti pomáhá v tvé práci pro Broumov 2028?

Zas tolik nás tam není. Aktuálně by nás tam mělo být celkem šest, což se v tom množství studentů ztratí. Je pravda, že pět nás šlo najednou do jednoho ročníku a způsobili jsme tím na oboru celkem senzaci.

Pod studiem Arts Managementu si spousta lidí neumí nic moc konkrétního představit. Oblíbený vtip mezi ostatními studenty VŠE je, že studenti Artsu si na hodinách jenom malují – což samozřejmě není pravda. Tak jako většina oborů máme i my předměty odpovídající ekonomickému zaměření naší školy – ekonomii, účetnictví, daně, statistiku a tak dál. Kultura není jenom o kultuře a tohle všechno jsou věci, které by měli kulturní manažeři ovládat. Ač se to nemusí zdát, jsou nedílnou součástí kultury. Stejně tak jako PR a marketing, které máme také. Velkou částí našeho studia pak tvoří předměty zaměřené na kulturu (v širším i užším slova smyslu) a kreativní průmysly. Tyto předměty jsou mi dobrým základem pro uchopení kandidatury.

V poslední otázce se chci zeptat na tvou obhájenou bakalářskou práci, v níž ses věnovala tématu možných dopadů kandidatury Broumova na titul EHMK 2028 na samotné město a požádat tě, abys nám alespoň základně popsala, k čemu jsi v práci došla. Případně jestli se s ní můžou zájemci nějakým způsobem seznámit.

Ve své bakalářské práci jsem došla hned k několika závěrům. V práci jsem se zabývala možnými dopady kandidatury na Broumov. Vycházela jsem jak z různých studií, které se problematikou dopadů zabývaly, tak i z rozhovorů se členy realizačních týmů kandidatury Ostravy a Plzně, které se ucházely o titul EHMK 2015. Prvním mým závěrem byl poznatek, že není možné předem jasně určit dopady, které pro konkrétní kandidátské město nastanou. Každé město je totiž jiné, má jinou přihlášku než města ostatní, jeho kandidatura se odehrává v jiných podmínkách. I s tímto vědomím je však možné identifikovat dopady, které nejčastěji v kandidátských městech nastávají. Nejviditelnější jsou dopady kandidatury v oblasti kultury – kulturní organizace v daných městech navazují nová partnerství, v rámci kterých vznikají nové dlouhodobé i krátkodobé projekty. Rozšiřuje se kulturní nabídka ve městě, kultura je celkově více vnímána jako důležitý rozvojový prvek v daném městě. Díky zvýšenému kulturnímu dění se v místě zvyšuje cestovní ruch, do lokální ekonomiky jde více peněz, může dojít ke vzniku nových pracovních míst a zvýšení prestiže města. Kandidatura v některých městech také zvýšila zájem místních o veřejný prostor a veřejné dění. V případě zájmu je možné mou práci najít na stránkách Vysoké školy ekonomické v Praze.