Broumov 2028: Velký rozhovor s koordinátorkou projektu

Anna Smékalová

Pátek, 28. května 2021

Sdílet na:

Jsme moc rádi, že Vám dnes můžeme přinést informace z první ruky přímo od koordinátorky projektu Broumov 2028. V rozhovoru se dozvíte, na čem tým kandidatury s partnery aktuálně pracuje, a hlavně o tom, co je v pozadí těchto jednotlivých kroků, které mají směřovat k úspěchu projektu Broumov 2028. Co považuje Marie za úspěch a jaký má vztah k Broumovu? Na tyto a další otázky se zeptám své kolegyně Marie Silondi, hlavní koordinátorky projektu Broumov 2028.

Marie Silondi 

Po studiu Teorie kultury na Karlově univerzitě v roce 2002 spoluzakládala ve Francii s Pascalem Silondi neziskovou organizaci LIBAT – hybridní laboratoř pro umění a nové technologie, jež byla součástí řady mezinárodních projektů jako například e-Agora nebo Underground City XXI. Mezi lety 2007 - 2017 působila na britské vysoké škole Prague College, kde v letech 2009 - 2011 vedla studijní obor HND Interactive Media. Po získání magisterského titulu MSc International Management na Teesside univerzitě (2015) vyučovala na Prague College předmět Business Strategy a vedla obor BA (Hons) International Business Management (Blended Learning).  

Propojování kreativity a obchodu jako dvou stran dlouhodobého úspěchu v kreativních odvětvích je tématem jejího zájmu. Působila jako externí konzultant Kreativního inkubátoru – vzdělávacího projektu v rámci Plzně 2015 – Evropského hlavního města kultury. Mezi lety 2015 - 2020 spolupracovala se šperkařským studiem ZORYA, kde později byla výkonnou ředitelkou. Díky jejím zkušenostem od listopadu 2020 začala pracovat jako koordinátor kandidatury města Broumov na titul Evropské hlavní město kultury.

Marie, popiš nám svoji motivaci k práci na kandidatuře Broumova na Evropské hlavní město kultury 2028?

V životě nevěřím na náhody. Vše se děje v nějaké kauzalitě příčin a následků, kterým ne vždy dokážeme racionálně porozumět. A tak to je i s Broumovem. Minulý podzim jsem se rozhlížela po nových pracovních příležitostech a přišla ke mně informace o výběrovém řízení na tuto pozici. Když budu upřímná, o Broumovu jsem do té doby slyšela pouze v souvislostech bohatého kulturního dění kolem VKCB a krásné krajiny. Během vypracovávání úkolu v rámci výběrové řízení jsem se do Broumova na první pohled zamilovala a věděla jsem, že pokud místo dostanu, tak tu práci hned vezmu. A pak jsem se navíc dozvěděla, že pokud by tomu osud nechtěl jinak, bývala bych se možná narodila jako dcera evangelického faráře v Šonově. A bylo rozhodnuto...

Společně s Broumovem doposud ohlásila kandidaturu další tři česká města (Brno, Liberec a České Budějovice). Dokázala bys říct, co toto rozhodnutí může všem kandidátským městům přinést? A podotázkou bych se zeptala, jak vnímáš pozici broumovské kandidatury mezi těmi ostatními?

Samotná soutěž je nesmírně zajímavý, dobře nastavený, ale také náročný projekt pro města, která se do něj pustí. Zároveň jsem však přesvědčena, že projekt může být i velkým přínosem. V podstatě věřím, že rozhodnutím kandidovat tzv. “vyhrávají” všechna města již nyní. Samozřejmě pro mě je kandidatura Broumova jedinečná nejen tím, že je to nejmenší kandidátské město v celé historii soutěže, ale i díky jeho historii a krajině – a abych nezapomněla, to je důležité, i díky skvělým kolegům, se kterými pracuji.

Od začátku to byl Broumov, který mě uchvátil. Vím, že nejsem sama, kdo takto Broumov vnímá – i když samozřejmě vím, že to vidím očima někoho zvenku. Zároveň tyto oči z venku mohou někdy pomoci otevřít oči uvnitř. To je moje osobní zkušenost. Až když jsem v 19 letech žila rok v Německu, tak jsem si teprve tam uvědomila krásy a bohatství Prahy, které jsem do té doby neviděla. Tato zkušenost mi dala vidět mé rodné město jinak, znovu jej objevit a uvědomit si, co mám na svém životě v tom městě ráda, ale i to, co bych chtěla změnit. Asi to není univerzální návod, jak si zamilovat místo, ve kterém žiji, ale cítím, že podobnou zkušenost má i mnoho místních. Broumov má obrovského genia loci! Každý ho samozřejmě spatřuje jinde a v jiné životní situaci. Já ho například cítím nejvíce právě v propojení kultury a krajiny Broumovska. Osobně odkaz benediktinů mě oslovuje, protože je plný moudrosti pro naši aktuální dobu.

I proto se domnívám se, že Broumov je městem budoucnosti, kde člověk žije kvalitní život na malém městě blíž přírodě, o kterou pečuje. I s Covidem se potvrdilo, že příroda je pro naše životy důležitá, že kvalitní vztahy s těmi nejbližšími jsou důležité a že některé benefity života ve velkých městech jsou pomíjející a nemusí být pro člověka prospěšné.

Co budeš považovat za úspěch projektu Broumov 2028?

Samozřejmě se předpokládá, že úspěchem bude získání a úspěšné realizování roku titulu. Ale to nevidím jako jediné kritérium úspěchu. Neznamená to, že když titul nezískáme, tak projekt Broumov 2028 neuspěl. Z minulosti soutěže víme, že pro města, která nevyhrála, byla samotná kandidatura největším úspěchem. A to je pro mě osobně klíčové.

Úspěch bude, když se podaří, že kandidatura zafunguje jako akcelerátor změn v kultuře. A to na všech jejích úrovních v oblastech umění a kulturně-kreativních činností. Minimálně stejně důležité je ale také to, aby se tyto změny výrazně promítly do kvality života v podobě sousedské pospolitosti, péče o krajinu a obecně do úrovně vztahů. Toto všechno ale nedokáže zajistit žádný „supertým“ kandidatury ani titul samotný, ale musí se to dít jedině společnými silami v každodenním životě. Každý z nás tedy může k úspěchu kandidatury nějak přispět – tomuto velmi věřím, a proto mám naději, že jsme na dobré cestě.

Po vícero diskuzích s místními lidmi bych byla ráda (a tedy považovala za veliký úspěch), aby se mladí vraceli ze svých studií s láskou domů a lidé byli jednoduše rádi, že žijí právě tady, v Broumově a na Broumovsku. 

Na čem aktuálně se svým týmem pracuješ?

V našem malém týmu pracujeme paralelně na hodně úkolech zároveň, protože to jinak ani nejde.  O těch momentálně nejzásadnějších, jako je tvorba kulturní koncepce, jste již jistě slyšeli. Kolegyně Anna je aktivně zapojena do koordinace a samotnou mě překvapuje, jak velký projekt to sám o sobě je a kolik času a péče vyžaduje. Holt dobré věci potřebují péči, trpělivost a čas. Přistupujeme ke kandidatuře tak, aby z procesu vznikly udržitelné výstupy „s titulem” i „bez titulu”. Jako například zmíněná kulturní koncepce, která nevzniká někde od kancelářského stolu.

Dále v těchto týdnech procházíme procesem hledání nejvhodnější formy tvorby vizuální identity města Broumov. Podporujeme tradiční kulturní akce, ale iniciujeme i zakládání nových, jako například festivalu na konci léta nebo sousedské slavnosti Zažij Broumov jinak. Připravujeme program mikro-grantových výzev na podporu aktivních jednotlivců a skupin, kteří mají chuť se například zapojit do oživování veřejného prostoru. Vyhledáváme a reagujeme na dotační výzvy, které by nám pomohly financovat tyto a další aktivity kandidatury. Chystáme spuštění webových stránek kandidatury a zintenzivňujeme komunikaci na různých kanálech, jako je Facebook, Nase.broumovsko.cz, Náchodský deník atd. Navíc se aktivně zapojujeme do tvorby Strategie kultury a památkové péče Královéhradeckého kraje, protože spolupráci s krajem považujeme za důležitou a smysluplnou. Konzultujeme s odborníky z různých oblastí a samozřejmě neustále studujeme příklady dobré praxe a specifika soutěže Evropské hlavní město kultury.

Jak vidíte, málo toho není a vymýšlení a realizace každého takovéhoto projektu s sebou nese ohromné množství tzv. neviditelné práce, která je mnohdy monotónní, a samotný výstup je již pak takovou třešničkou na dortu. Vše se nám ale postupně krůček po krůčku staví tak, abychom na podzim příštího roku podali skvělou přihlášku na titul EHMK.    

A protože není tajemstvím, že do Broumova dojíždíš z Prahy, tak se chci zeptat, kdy se s tebou budou moct broumovští občané setkat naživo, seznámit se a položit mnoho dalších otázek?

Ráda chodím – putuji – příroda je v mém životě klíčová. Proto se ráda procházím po Broumově a Broumovsku, když mi to čas dovolí. Pozoruji lidi, takže když mě tam někdo potká, tak ať se se mnou neváhá dát do řeči. Dále se těším na plánované pospolité akce, jako je opékačka na plácku u Stěnavy 26. 6., a také nedočkavě vyhlížím září, které přinese první ročník Zažít Broumov jinak.

S mnohými Broumováky jsem v kontaktu již teď – i když pravda, třeba je znám jen přes obrazovku, a možná proto mám vždy tak velkou radost, když se setkáme osobně. Protože společně prožitý okamžik je skutečně důležitý – a dnes si to uvědomujeme asi nejsilněji v posledních několika dekádách. Ale na druhou stranu zase díky technologiím mohu tuto práci dělat. To by dříve nebylo možné, v tom je to podobné jako s kandidaturou Broumova na EHMK. A já ze srdce věřím, že pro Broumov je to dobrý krok a osobně v rámci svých možností dělám a budu dělat vše, aby tento krok byl pro město co nejpřínosnější.