Broumov 2028 – Zažít Broumov jinak

Ivana Čuříková, Nadační fond – Broumov město kultury

Sobota, 4. září 2021

Sdílet na:

Broumovské náměstí v sobotním zářijovém odpoledni. Podzimní slunce září na zbarvující se stromy, které ho lemují. V pravém dolním rohu náměstí stojí pod širým nebem kavárnička Café Herzog, vzduch voní kávou, Schrollovými koláči a příbory cinkají o porcelán. Opodál jeden z místních spisovatelů právě dokončuje své autorské čtení. Při posledním řádku obecenstvo zatají dech a pak ho odmění potleskem. Na opačné straně náměstí je naopak rušno. Brebentění davu na knižním bleším trhu každou chvíli protrhne radostný výskot, cinkání peněz, šustění novinového papíru a přátelské podání ruky. Náměstí je plné lidí. Procházejí, potkávají se, zastavují, kochají se opravenými domy, zdraví své známé. Zjišťují, že náměstí není jen průchozím bodem při cestě do práce, může být i prostorem pro komunitní sousedský život. 

Naivní představa? Ale nikoliv! Zažít Broumov jinak než obvykle bude opravdu možné. A to už v sobotu 18. září při příležitosti celostátního projektu Zažít město jinak. Do něj se Broumov letos poprvé zapojí v rámci příprav kandidatury na Evropské město kultury 2028, a doplní tak více než 40 českých a moravských měst, která bude možné „zažít jinak’’. V rámci projektu jsou pořádány sousedské slavnosti, jejichž hlavním cílem je sbližovat a aktivizovat místní obyvatele a oživovat veřejný prostor. Od roku 2006 je iniciuje a koordinuje občanské sdružení AutoMat, které usiluje o kvalitnější život ve městech.

Živé centrum je důležitou součástí každého města i vesnice. Živé centrum totiž znamená živé město. A živé město znamená mimo jiné i pevnější sousedské vztahy a vztah k místu, kde žijeme. Takové místo pak chceme opečovávat a starat se o jeho rozvoj a pozitivní budoucnost. Takové místo nechceme nechat prázdné, pokud ho máme rádi. Pro rozvoj Broumova a jeho okolí je proto důležité, abychom ho rádi měli. Chtěli ho rozvíjet, starat se o jeho veřejná prostranství, kulturu, přírodu i maloobchod. Abychom měli místa, kde se můžeme setkávat a trávit čas spolu s ostatními Broumováky. Věříme, že možnost zažít Broumov jinak podpoří místní komunitní život a odkryje potenciál broumovských míst, na kterých by se lidé mohli v budoucnu setkávat, a tvořit tak živé město. Právě aktivní obyvatelé a pevné sousedské vztahy jsou nedílnou součástí vize Broumova 2028. Města příjemného pro život, které třeba inspiruje další „malá velká“ města nejen v Česku, ale i jinde po světě.

Program Zažít Broumov jinak vzniká v rámci mezioborové spolupráce broumovských institucí a jednotlivců. Oslovila Vás myšlenka akce a přemýšlíte, že byste se do ní chtěli zapojit? Pak neváhejte kontaktovat hlavního organizátora akce, Informační centrum Broumov na emailu info@broumov-mesto.cz. Program slavností již brzy najdete na facebookové události nebo na plakátech ve městě.  

Mini-rozhovor s Annou Smékalovou

Anna se narodila v Náchodě. Po absolvování studia Dějin evropské kultury a Komparatistiky na FF UK se po několika zastávkách ve větších městech rozhodla s rodinou přestěhovat nedaleko od svého rodného města, na Broumovsko. Zajímá se o společenská témata spojená s komunitním životem a veřejným prostorem. Ráda propojuje jednotlivce a komunity ve společných kulturních projektech, které přispívají k vědomější a otevřenější společnosti. Ve volném čase se věnuje autorské tvorbě dokumentárních divadelních projektů, galerijní a environmentální edukaci. V rámci kandidatury na Evropské hlavní město kultury 2028 pracuje jako koordinátorka pro místní participaci. 

Anno, pocházíš původně z Náchoda a nějakou dobu jsi žila i v jiných městech. Co tě přivedlo na Broumovsko?

Rozhodla touha žít „venku” - já jsem to měla tak, že buď velkoměsto, nebo „na samotě”. Města už bylo dost, a tak jsme s mým mužem a synem společně objevili místo, kde chceme žít a o které chceme pečovat. To, že jsme ho objevili na Broumovsku, není náhoda, protože tady žije i část naší rodiny a já jsem zde strávila velkou část života. A nakonec mě sem minulý rok zase přivedly ty barokní aleje, kostely, poutní cesty, práce a vlci. Obrovskou radost mám také z toho, že už po tak krátké době (a to tam ještě ani na stálo nebydlíme) jsme si v okolí našli přátele a kamarády, se kterými rádi trávíme čas.

To je moc pěkné! Určitě mi dáš za pravdu, že výhodou, ale zároveň i nevýhodou malých měst a vesnic je to, že se tam všichni navzájem znají. Sousedské vztahy tak nabývají mnohem většího významu než ve velkých městech. Jak je vnímáš ty? Jak moc jsou podle tebe sousedské vztahy zásadní pro život na malém městě?

Opravdu moc! Částečně s tebou souhlasím, že na vesnici nebo malém městě nabývají sousedské vztahy většího významu – ale možná jenom proto, že je to všechno nějak více vidět. Osobně si totiž myslím, že to vztahování se k blízkému-bližnímu-sousedovi je tak trochu “antropologická konstanta” nás všech, ať žijeme kdekoliv. Když to nemáme, chybí nám to. Chybí nám někdo, s kým můžeme sdílet radosti a strasti místa, kde žijeme. Někdo, s kým si můžeme pomáhat nebo se zamýšlet nad tím prostorem, který společně obýváme, a citlivě ho přizpůsobovat tak, aby se nám v něm společně dobře žilo (a teď nemyslím jenom na lidi). 

Jistě, že je to mnohdy náročné, protože každý bližní a soused je výzvou k otevřenosti a respektu, ale pěstování dobrých sousedských vztahů přináší svoje ovoce (a v srpnu třeba hodně cuket) ve vícero aspektech zlepšujících kvalitu života a jeho prožívání.

Mám pro tebe poslední dvě otázky. Dorazíš zažít Broumov jinak? V čem si myslíš, že by tato akce mohla Broumovu pomoct?

Určitě dorazím a moc se těším! Vnímám, že ta akce může být pro Broumov a jeho obyvatele velice prospěšná. Proč? Protože Broumov je krásné město a místní to vědí, a to je třeba oslavit. Myslím, že právě v tom výjimečném okamžiku slavnosti se můžeme znovu „zamilovat”, vidět a zažít naše město jinak. Chtěla bych podpořit a vyzvat všechny Broumováky, kteří jsou na svoje město hrdí a mají ho rádi, ať se přidají k programu Zažít Broumov jinak nebo ať navštíví nějakou část programu. Ta akce mi přijde parádní v tom, že to místní dělají pro místní a společně si to užívají. A během toho ještě proberou spoustu věcí a třeba oživí nějaká stará sousedská přátelství, na která v běžném shonu můžeme snadno zapomenout. A to by byla škoda.