Broumov – evropské hlavní město kultury

Co kandidatura představuje?

Broumov je město bohaté historie. Město prošlo během své staletí trvající historie obdobími rozvoje i strádání. Střídaly se doby šťastné s těžkými. Máme zde jednu z nejstarších škol v Čechách. Klášterní škola ze 14. století, kterou navštěvoval první český arcibiskup Arnošt z Pardubic, se později stala jedním z pěti nejstarších gymnázií v Čechách, které na konci 19. století formovalo Aloise Rašína, autora prvního zákona o zřízení samostatného Československého státu. V regionu se neodmyslitelně otisklo baroko. Nejen stavitelskou činností, kdy benediktini objednali pozoruhodnou stavitelskou zakázku a spolu s přestavbou broumovského kláštera nechali vystavět tzv. broumovskou skupinu barokních venkovských kostelů, navrženou Dientzenhofery a postavenou rukama místních mistrů, ale také péčí o krajinu a ducha. Známé jsou školské barokní divadelní hry a hudební výuka a interpretace na nejvyšší úrovni. Divadlo mělo v Broumově vždy své místo, později zde vzniklo patrně třetí nejstarší kamenné divadlo v Čechách, škola se dala považovat gymnázium s rozšířenou výukou hudby. Je vlastně příznačné, že Broumovsko bylo i u začátků turistického hnutí. Už v 18. století se zapojilo do zpřístupňování rozlehlých a dosud málo poznaných, ale velice romantických skalních oblastí, představilo svůj dnes nejvíce zmiňovaný fenomén, labyrinty nejrozsáhlejšího evropského komplexu pískovcových skalních útvarů – Adršpašsko-teplické skalní město doplněné pozoruhodnými scenériemi Broumovských stěn či stolové hory Ostaš. Region se může pyšnit fragmenty jedné z historicky prvních turisticky značených cest na trase Hvězda – Hejšovina, jejíž unikátnost spočívá v náročném provedení vytesáním do pískovcových stěn, balvanů a patníků. Do krajiny kostelních věží se tak začaly zapisovat věže skalní a později také věže komínů místních fabrik. V 19. století se totiž spolu s historickou železniční tratí Choceň – Meziměstí – Broumov začal kraj rychle industrializovat, aby dodnes překvapoval, přes svou malebnost, silnou průmyslovou tradicí. Tradicí, která byla mimo jiné pověstná i svými rozsáhlými sociálními programy v době jejich zavádění. Krajinu to dokreslilo do dnešní podoby, kterou básník může vidět jako krajinu skal, kostelů a komínů. Tak jak se baroko rozšiřovalo po Broumovsku od jeho nejranějších období, turismus se rozvíjel od samých jeho začátků i průmysl tepal s tempem doby. Někteří potom považují období konce 19. a začátku 20. století, především noblesu první republiky, za vrchol místního rozvoje, který je nenávratně ztracen.

Kandidatura je potvrzením toho, že Broumov neztrácí naději. Věří, že tragické události předznamenávající blížící se válku, druhou světovou válku samotnou a její následky a v neposlední řadě desetiletí komunistické diktatury, nepředznamenává její budoucí osud. I přes to, že tato doba byla svědkem změn, kdy se z Broumova a regionu postupně stávala z oblasti příhraniční oblast periferní. Traumatizující tři čtvrtiny 20. století region zranilo, hluboce a vážně, ale kandidatura ukazuje víru, že uzdravení je možné. Zdraví definuje Světová zdravotnická organizace jako stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody, a nikoliv pouhé nepřítomnosti nemoci či vady. Nechceme Evropě tvrdit, že jsme už zdravé město, bohužel nejsme, jakkoliv mnohé je zde lepší, než za jaké to považujeme. Chceme Evropě říci, že neklesáme na mysli a víme, že uzdravení může trvat déle než zranění samotné. Za uzdravení pak považujeme to, že se město a region navrátí do proudu doby, stane se moderním místem plného prožívání současného světa, kde se každý místní obyvatel cítí důstojnou součástí evropské civilizace. Navracíme tak vlastně městu a regionu sebevědomí nebo sebeuvědomění potřebné k tomu, abychom současnou situaci neřešili vymezováním se vůči větším centrům, ale stali se jim hrdým partnerem, který se opírá o svou bohatou historii a odhodlané lidi, kteří tu chtějí žít.

Není to příliš odvážné pro město naší velikosti?

Odvaha, statečnost či hrdinství jsou jednou ze čtyř hlavních ctností. Dává nám sílu a vytrvalost v úsilí o společné dobro. Bez odvahy podlehneme strachu a ten nás povede do izolace. Ano, Broumov nebo jiná města podobné velikosti dnešní svět nebere někdy úplně vážně a mohli bychom podlehnout strachu ze zesměšnění. My jsme ale přesvědčení, že mnoho problémů současného světa je řešitelných právě větším zapojením venkovských oblastí a malých měst do života společností. Jsme přesvědčeni, že můžeme poskytnout zdravý prostor pro život lidí jako alternativu k zahuštěnému životu velkých měst. A to bez nutnosti ztratit pohodlí, které větší město představuje. Chceme být aktivní v ověřování, že decentralizace a diverzita může vést k většímu bohatství i v dnešní globální společnosti.

Může město takovou výzvu zvládnout důstojně?

Jak už bylo řečeno, nechceme stavět vzdušné zámky a říkat, že je to zde lepší, než ve skutečnosti je. Na druhou stranu na území města a regionu se za posledních patnáct let odehrálo mnoho takového, na co se dá navazovat. Nejviditelnější je asi městem podporovaná příkladná revitalizace broumovského kláštera. Oživení této národní kulturní památky v samotném centru města vedlo k oživení cestovního ruchu, ale i k nabídce služeb pro místní komunitu. Kandidatura se chce společnými silami zaměřit na to, aby se město a jeho kulturní aktéři propojili a společnými silami rozšířili tyto aktivity na celé historické centrum města a propojilo je aktivitami v regionu, který v této roli vidí Broumov jako důležitého lídra, a město si tuto úlohu uvědomuje a rozvíjí. Společným cílem je najít také způsoby, jak díky kulturním a kreativním projektům přímo či nepřímo vytvářet tolik potřebná pracovní místa. Přímo skrze udržitelné projekty přímo ve městě, nepřímo tím, že budováním komunity vytvoříme prostředí, odkud budou lidé moci pracovat z Broumova na projektech po celé Evropě.

Nebude to pro město díky zvýšení cestovního ruchu naopak zátěž?

Rozvoj cestovního ruchu je nástrojem rozvoje města, nikoliv jeho cílem. Návštěvníky chceme zvát, protože pomohou udržet kvalitní infrastrukturu a služby a vytvoří celou řadu pracovních míst. Tohoto potenciálu chce kandidatura s partnery co nejlépe využít. Ale cílem není cestovní ruch, ale zvýšení kvality života a posílení komunity.

Je právě kultura správná investice?

Proč nám tolik záleží právě na rozvoji kultury v našem městě a kraji? Kulturu vnímáme jako nástroj změny a motor rozvoje v mnoha oblastech každodennosti jednotlivce i komunity. Rozvoj kultury považujeme opravdu za klíč k tomu, aby se v Broumově a okolí lidem dobře a spokojeně žilo. Chceme u nás rozvíjet živou a otevřenou kulturní společnost. Tedy nejen provozovat kulturní instituce a opravovat veřejný prostor, ale obohacovat a podporovat život místních rozsáhlým spektrem činností. Nechceme skanzen, ale oživeného ducha města a místní komunity, který bude dlouhodobě vzkvétat. Chceme podporovat pozitivní vztah k místu a pomalu měnit předsudky a dojem, že se na Broumovsku nežije dobře. My vidíme broumovské náměstí živé, plné činorodých lidí a malých podniků, kde se setkávají starousedlíci, lidé, co se vrátili domů, a noví obyvatelé, které Broumovsko přitáhlo. Naše vize je spojená se zhmotněním univerzálních evropských hodnot otevřenosti, diverzity a sdílené historie. Naše činnost má za úkol rozvíjet společenskou diskuzi a aktivitu právě v souladu s představou o evropské kulturní společnosti 21. století.

Co se tedy bude dít?

Město Broumov spolu s Agenturou pro rozvoj Broumovska zakládají Nadační fond Broumov – město kultury, který převezme koordinační úlohu a jako první z nástrojů rozvoje připraví naši kandidaturu. V následujících několika měsících se budeme zabývat formulováním kulturní politiky města a hledat participativní projekty s místními aktéry a veřejností. Budeme také průběžně pracovat na tom, aby kulturní tématika prostoupila do ostatních agend, jako je urbanistický rozvoj nebo péče o veřejný prostor a jeho hodnoty. Už v listopadu nastoupí do týmu Broumov – město kultury nové kolegyně, která, věříme, umožní, aby se diskuse vedly poctivě a dostatečně. Samotná přihláška by se měla podat na podzim roku 2022. Máme tedy dva roky na to, abychom vyspecifikovali naše priority a našli pro ně případné partnery, abychom definovali, jak ambiciózní si postavíme cíle. Jednoduše se dá říct, že čím odvážnější cíle si vytkneme, tím větší transformační potenciál budou mít. Každý z takových cílů však bude muset projít důkladnou analýzou udržitelnosti a dá se předpokládat, že zde svou roli bude muset sehrát právě kraj a stát, které přistoupí na hodnoty decentralizace, a tedy opravdové snahy o územní kohezi. Čeká nás tedy především mnoho diskusí a snah o hledání shody a priorit, ke kterým se dokážeme společně upnout. Jde nám o život ve městě a regionu, pracovní místa nebo místa pro práci, navázání na to nejlepší z historie a rozvinutí tohoto potenciálu do budoucna.

Foto Eduard Školník

Za zřizovaný NF Broumov – město kultury Monika Lukašáková (radní pro kulturu, město Broumov) a Jan Školník (zakladatel Agentury pro rozvoj Broumovska)