Broumov kupuje unikátní historickou sbírku

B. Fialová, M. Mašková, foto K. Jaroš

Čtvrtek, 4. ledna 2024

Sdílet na:

Za šest a půl milionu korun kupuje město Broumov rozsáhlou sbírku archiválií z Broumovska a okolí od místního sběratele, badatele a spisovatele Petra Bergmanna. Sbírka bude uložena v Muzeu Broumovska. Jaké s ní má město plány a proč k této koupi přistoupilo?

Malby, porcelán, grafiky, mince, dopisy, historický nábytek, knihy, dokumenty. Více než třicet tisíc předmětů tvoří obsah rozsáhlé sbírky sběratele Petra Bergmanna, kterou shromažďoval víc než dvacet let. Teď ji od něj kupuje město Broumov. „Sbírku jsme se rozhodli koupit, protože se jedná o kus historie Broumovska, a nejen jeho. Ve sbírce jsou předměty, které se týkají Kladska, Adršpašska, Trutnovska a další. Možná si ještě dnes ani neuvědomujeme její význam, ale je to zkrátka kus naší historie. V budoucnu může být významná i pro badatele z celé Evropy,“ vysvětlil starosta Arnold Vodochodský, proč se zastupitelé rozhodli sbírku odkoupit. Město již v prosinci zaplatilo sumu pěti set tisíc korun, čímž se zavázalo, že sbírku skutečně koupí. Zbylá částka šesti milionů bude rozložena do tří splátek v horizontu tří let. Sám Petr Bergmann uvedl, že takto vyšel městu vstříc, protože chce, aby sbírka zůstala zachovaná vcelku. „Kdybych to rozprodal, tak za dva měsíce je to zaplacené a bylo by to i víc. Ale to, že to zůstane celé na Broumovsku je skvělá věc,“ uvedl.

Město Broumov si nechalo sbírku posoudit nezávislými soudní znalci Ivanem Tejklem a Karlem Jarošem. Podle starosty Vodochodského město jejich odborné vyjádření uveřejní brzy na svých stránkách. Sám Ivan Tejkl, který se v oblasti umění a starožitnictví pohybuje již třicet let, k tomu řekl, že podobně rozsáhlou regionální sbírku za léta své praxe možná ani neviděl. „Trvalo nám měsíc, než jsme to všechno prošli. Jsou tam zastoupeny staré tisky a knihy ve vztahu k Broumovsku a Řádu benediktinů, fotografická rodinná alba vysídlenců, ale i prvních osídlenců, fotografie, pohlednice, dopisy, suvenýrové tiskoviny, mapy, veduty, plány, prospekty, vzorníky, nábytek, průmyslové a umělecké předměty. Důležitou částí jsou také osobní fondy významných osobností, jakými byli například Sidonie Springer, Sigismund Bouška nebo Emil Schwantner,“ vypočítává Ivan Tejkl s tím, že kupní cena je úměrná hodnotě sbírky.

Opozice má námitky

Na prosincovém zastupitelstvu se proti nákupu postavili ředitel gymnázia a člen zastupitelstva Jiří Ringel i bývalý starosta Jaroslav Bitnar. Vadilo jim, že si na pořízení sbírky město Broumov bude muset půjčit peníze při vysokých úrokových sazbách. „Přijde mi nepatřičné unáhleně nakupovat sbírku za šest a půl milionu korun od pana Bergmanna. Zcela nepochybně se jedná o cennou sbírku, ale významná část sbírky nemá žádnou souvislost s historií našeho města, například sbírka pohlednic Krkonoš, Teplických či Adršpašských skal. Proto jsme požadovali omezení nákupu na nezbytné, případně odložení o půl roku. Navrhovali jsme také jednání s obcemi Adršpach či Teplicemi nad Metují, aby se na nákupu podílely a podobně. Navíc to nejcennější již vyšlo knižně,” uvedl Jaroslav Bitnar.

Starosta Arnold Vodochodský odmítl, že by město kupovalo sbírku unáhleně. O možnosti sbírku koupit se podle něj dozvěděli zastupitelé na květnovém zastupitelstvu a nikdo nebyl vyloženě proti. Byly vzneseny dotazy na cenu sbírky a její obsah. Následně probíhala komunikace s odborníky, odborné posudky a další jednání. „Na pracovní schůzku, kterou jsem kvůli tomu speciálně svolal, bohužel dorazilo málo zastupitelů. S námitkami proti koupi sbírky přišla část opozice až na prosincovém zastupitelstvu, kdy se hlasovalo o koupi. Co se týče úvěrů, je běžné, že si je město bere a řeší z nich různé investiční a další výdaje. Také za starosty Bitnara si město vzalo různé půjčky. Počkat půl roku nic neřešilo, příležitost ke koupi byla zkrátka teď. Navíc si budeme žádat o dotaci na zpracování sbírky a pokud to dopadne, může pokrýt i část kupní ceny,” říká Vodochodský.

To, že nabídka ležela na stole s časovým omezením, zmiňuje ve svém článku v lednových Broumovských novinách také historik Karel Franze: „Nabídka ovšem stála, řečeno starobyle po kupecku: Berte teď, nebo nechte být.“ Petr Bergmann totiž městu sdělil, že pokud sbírku koupit nechce, čekat nemůže, neb má dalšího zájemce. „Zda měl pan Bergmann opravdu jiného kupce, to nevím,” říká k tomu starosta Vodochodský.

Co dál s Muzeem Broumovska?

Rozsáhlá sbírka je zatím uložena v polickém klášteře, kde má Petr Bergmann pronajaty prostory. Poté se přestěhuje do Muzea Broumovska. Petr Bergmann si dal ostatně jako podmínku prodeje, že o sbírku bude dobře postaráno. „Starosta tomu naštěstí rozumí a vnímavě to přijal,“ řekl sběratel. Starosta Broumova si je vědom toho, že v Muzeu Broumovska město nyní čeká spousta práce. „Teď to bude dřina. Podařilo se nám schválit jeden úvazek pro muzeum navíc a budeme hledat někoho na manažerskou pozici. Rád bych zdůraznil, že pan Franze je výborný historik, ale ještě bychom rádi přijali někoho, kdo by muzeum posunul dál manažersky. Koupě sbírky nás navíc zavazuje ze zákona o Centrální evidenci sbírek k tomu, jak se k ní chovat. Jejím úskalím totiž je, že nemá evidenci. Máme termíny, do kdy musíme sbírkové předměty zaevidovat, digitalizovat. Každopádně jsme také podali žádost o dotaci, která by nám otevřela možnost pomoci se zpracováním sbírky. Už jsem domluven s Univerzitou v Hradci Králové na spolupráci se studenty archivnictví,“ řekl k tomu Arnold Vodochodský. Město si také nechalo zpracovat Studii Muzea Broumovska, kterou vypracoval bývalý ředitel Muzea Náchodska Sixtus Bolom-Kotari a je k dohledání na internetu ve strategických dokumentech města.

Vrátí se to jinak

Vedoucí historického oddělení v Moravském zemském muzeu v Brně Jan Břečka má za to, že taková investice se jednou městu vrátí. „Není to sice vidět hned jako opravený chodník, ale smysl to má a její hodnota se městu vrátí, i když jinak. Speciálně v Broumově a dalších místech, kde proběhl odsun původního obyvatelstva,“ myslí si historik, který se mimo jiné věnuje regionálním dějinám měst a obcí po roce 1945.

Znalec a sběratel Ivan Tejkl doplnil, že fakt, že Petr Bergmann vydal na základě sbírky již několik publikací věnovaných například Krkonoším nebo upomínkovému sklu z oblasti Kladského pomezí, naopak zvyšuje její hodnotu. „Jedná se o historickou příležitost pro město, jak prezentovat Broumovsko a pozvednout cestovní ruch výstavami, publikační činností nebo vzájemnými zápůjčkami s dalšími lokálními muzei. Navíc fakt, že je regionální, ještě zvyšuje její atraktivitu, a to například pro rozvoj česko-polských vztahů,” myslí si Tejkl.

Zaujalo vás toto téma? Přečtěte si rozhovor s Petrem Bergmannem, který zveřejníme v sobotu 6. 1. 2024.