Broumov ocenil své významné osobnosti
.jpg)
Za odvahu, za rozvoj cestovního ruchu nebo přínos k rozvoji města. Město Broumov v pondělí ocenilo své výjimečné osobnosti – in memoriam horolezce Františka Jaroše, bývalou starostku města Libuši Růčkovou nebo dlouholetého broumovského učitele a organizátora zájezdů Pavla Košňara. Za kronikářskou a pedagogickou činnost získal uznání Jindřich Novotný, za budování přátelských česko-polských vztahů město ocenilo Honoratu Kleimann.
„Myslím si, že je důležité vyjádřit uznání lidem, kteří dělali nebo dělají pro Broumov víc, než je nezbytně potřeba,“ uvedl starosta Arnold Vodochodský. Nominovat své favority na městské ocenění mohla veřejnost od loňského listopadu, kdy město uveřejnilo výzvu mimo jiné v Broumovských novinách. „Jednotlivci i spolky byli zváni, aby nominovali významné osobnosti Broumova. Na základě toho pak rada města rozhodla o oceněných,“ dodal starosta.
Každý oceněný dostal pamětní list, plaketu v modrém semišovém pouzdře s novou vizuální identitou Broumova, květinu, drobný dárek a zapsal se do Pamětní knihy města. Novinkou letošního udílení Cen města Broumova byly videomedailonky, které město nechalo o osobnostech připravit.
Videa budeme uveřejňovat
„Nejvíce přítomné potěšily nahrané medailonky, které byly natáčeny z velké části na jevišti v divadle. Za přípravu medailonků patří poděkování Tomášovi Valáškovi a občanům, kteří byli ochotni sdělit na kameru pár slov o nominovaných,“ uvedla vedoucí městského Infocentra Jitka Exnerová.
Jedním z nich byl například Jiří Kopecký, který vzpomínal na svého kamaráda, horolezce Františka Jaroše, autora nebo spoluautora více než stovky prvovýstupů na místních pískovcových skalách. „Franta měl našlápnuto poměrně na dobrou vědeckou kariéru, ovšem jeho členství v klubu angažovaných nestraníků vedlo k tomu, že strana rozhodla o tom, že bude z fakulty vyhozen. Franta se rozhodl, že se už nadále bude živit pouze manuální prací. Nakonec si vybral kominičinu,“ vypráví Kopecký, který připomněl i legendární událost z roku 1968, kdy František Jaroš na protest proti okupaci vylezl na adršpašské souvěží Milenci.
„Tam se rozhodl zůstat a držet hladovku do té doby, než Sověti odejdou. Toho se samozřejmě nedočkal. Po pěti dnech už to jeho kamarádi nemohli vydržet a pomohli mu dolů,“ dodává v jednom z pěti medailonků, které bude město postupně uveřejňovat na svém facebookovém profilu a na webu města. Dozvíte se z nich mimo jiné i to, že oceněný pedagog Jindřich Novotný ve svých pětaosmdesáti letech pro Broumov stále pracuje. Společně se svou kamarádkou, farářkou Janou Wienerovou zpracovávají do městské kroniky pětileté období z 90. let minulého století. „Není to dlouhé období, ale je mimořádně zajímavé. Víc nebudu prozrazovat. Až to bude hotové, ať si to každý hezky přečte. Doufám, že tu práci dotáhneme, že se to povede,“ říká na videu Jana Wienerová.
Přidáváme vzpomínky Martiny Musilové na svou maminku Libuši Růčkovou, které na požádání laskavě poskytla Našemu Broumovsku
Přemýšlet v souvislostech
Maminka byla oceněna in memoriam za významný přínos k rozvoji města – dlouhodobá práce na rozvoji městské infrastruktury, zlepšení životních podmínek obyvatel, zajištění veřejných služeb a rozvoj městských projektů. Bez velkého přemýšlení je možné připomenout větší projekty, které byly za jejího působení v pozici starostky města realizovány nebo alespoň započaty: obnova parku Alejka, rekonstrukce čistírny odpadních vod, dostavba šaten na fotbalovém hřišti, zvýšení počtu parkovacích míst na Křinickém sídlišti, rekonstrukce rozvodů tepla na Spořilově, rekonstrukce kina, Kostelního náměstí, hladomorny a navazující části bývalých hradeb, atletický ovál u Masarykovy základní školy, cyklostezka Olivětín – Broumov (s návazností přes Otovice k polským hranicím), rekonstrukce školních jídelen, výstavba bytů pro seniory využívající sociální služby a další. Nakonec také projekt Sportcentra včetně získání dotace 134 mil. Kč, který však nové vedení města zastavilo.
Mohlo by se zdát, že výčet realizovaných projektů je dostatečný. Ve skutečnosti takový seznam maminčinu práci pro region jen zrcadlí, měla by být připomenuta každodenní neviditelná, o to důležitější, práce. Mamka byla obecní zastupitelkou od roku 1998, starostkou v letech 2002 až 2010. Od 1.1. 2003 v rámci reformy územní veřejné správy vznikly obce s rozšířenou působností, mezi nimi i Broumov. V roce 2004 se Česká republika stala členem Evropské unie. K čemu tyto souvislosti? Byly to velmi dynamické roky, kdy docházelo k proměnám fungování veřejné správy i rozšíření možností financování projektů z mimorozpočtových zdrojů. Bez předchozí zkušenosti. Bez zpracovaných strategií. Aby se vše podařilo, byla potřeba vize, koncepční práce, velká odvaha a neustálé vysvětlování kroků zastupitelům i veřejnosti. Takovou práci maminka skvěle odvedla nejen jako starostka, ale také v rámci Dobrovolného svazku obcí nebo Místní akční skupiny Broumovsko+. Když se pak maminčino poslání starostky naplnilo, otevřela se další cesta – stala se hlavní koordinátorkou revitalizace kláštera v Broumově. Vedle toho se nadále podílela na rozvoji regionu, a to například prací na vzniku geoparku Broumovsko.
Jak to jenom mohla všechno stihnout? Maminka si nikdy nebrala práci domů; ona prací žila. Kdykoli se dozvěděla, že se podařilo získat finance na další projekt, jásala, sršela radostí, jakou u jiných můžete pozorovat jen v případě úspěchů v soukromém životě. Kamkoli cestovala, rozhlížela se, hledala inspiraci pro rozvoj Broumovska, příklady dobré praxe. Snažila se ostatní motivovat, vyzývala ke spolupráci a sama ji aktivně vyhledávala a podporovala, ať už s Agenturou pro rozvoj Broumovska, Podnikatelským klubem Broumovska, nespočtem spolků, organizací, jednotlivců a v neposlední řadě s partnerskými městy Forchheim a Nowa Ruda.
Maminka milovala Broumovsko i polské příhraničí, byla tady doma, tak jako mnoho generací jejích předků. Měla schopnost přemýšlet v nejširších souvislostech, domýšlet detaily a stále hleděla daleko do budoucnosti. V tom vidím její největší přínos pro region.