Broumov očima studentů architektury

Martin Jirka, vizualizace návrhů studenti ČVUT

Středa, 19. února 2025

Sdílet na:

Výstavba na prázdných parcelách v centru, využití potenciálu řeky i starých průmyslových budov… Město Broumov bylo předmětem zadání dvou ateliérových předmětů na fakultě architektury pražského ČVUT. S výsledky studentských prací se místní mohli detailně seznámit na již proběhlé výstavě na Staré radnici. Návrhy studentů se často shodují s pohledem na rozvoj města, který mají architekti spolupracující s Broumovem.  

Návrhy vznikaly ve dvou ateliérech – pod vedením architekty Kamily Amblerové a architekta Borise Redčenkova. V Broumově dříve žilo kolem dvanácti tisíc obyvatel, pak to bylo deset a dnes jsme asi na sedmi a půl tisících. Co by se muselo s městem stát, aby tu opět mohlo žít těch deset tisíc lidí? A jak by měla zástavba vypadat, měla by se rozpínat do krajiny nebo naopak zahustit centrum? „Počet obyvatel Broumova sice trvale ubývá, ale vize desetitisícového města se opírá o silný potenciál výjimečné krajiny a města s bohatou kulturní nabídkou. Rozhodující má být také fakt, že s proměňujícím se způsobem práce lidé opouštějí velká města a mizí zpátky do přírody,“ přibližuje krátce zadání Jan Školník z Agentury pro rozvoj Broumovska, která spolu s městem Broumov iniciovala spolupráci s Fakultou architektury.

Potenciál městského jádra

Jasnou vizi pro budoucí rozvoj města přinášejí studenti prvního ročníku bakalářského studia pod vedením architektky Kamily Amblerové, kteří do připraveného zastavovacího plánu navrhovali jednotlivé domy. Na rozdíl od zavedené praxe rozšiřování města po okrajích může však překvapit, že všechny nabízené parcely se nacházely v historickém centru. V ulicích Na Hradbách a V Kopečku se našlo hned šestnáct volných parcel a proluk. Tento přístup ukazuje, jak velký stavební potenciál městské jádro ukrývá a obrací pozornost zpět k centru, které vždy bývalo dobrou adresou. Pokud bychom se na těchto šestnáct parcel podívali pragmaticky, jejich zástavbou by se mohlo získat řádově asi 40 bytů. Kolik obyvatel by to znamenalo celkem a jaká by to byla vzpruha pro uvadající ulice a náměstí?

Studenti navrhovali domy služeb doplněné bydlením. To jsou základní funkce, které v živoucím městě nesmí chybět a které jsou na sobě závislé. Bez jedné nefunguje druhá a naopak. A možná, že právě v této rovnici tkví jádro problému, proč se nedaří udržet provozovny v centru města při životě. Ano, jedna z odpovědí na otázku, proč se obchody na náměstí zavírají, je, že v nich zkrátka nemá kdo nakupovat.

Jistě vás napadne řada otázek ohledně památkové ochrany, kapacit parkování v centru nebo kontrastu nových budov ve starém městě. Nicméně bychom neměli vnímat zastavění proluk a prázdných míst po dřívějších domech jako pionýrský přístup. Naopak je to pro město zcela přirozené a mnohem šetrnější než přesunutí života na louku za městem.

Počátky problémů současných měst včetně vylidňování jejich center hledejme v historii. Průmyslové město na přelomu 19. a 20. století nebylo zrovna ideální místo k bydlení. Zátěž zplodinami, hlukem a špatné hygienické podmínky přelidněných sídel na konci průmyslové revoluce vedly k oddělení jednotlivých funkcí. Jinde se pracovalo a jinde bydlelo nebo rekreovalo. Tento trend ve stavbě měst do určité míry přetrvává i do současnosti a výsledkem jsou například panelová sídliště, satelitní města a vysoká míra dopravy mezi těmito zónami. Zkušenosti a směřování ve výstavbě evropských měst ale ukazují jasný návrat k tradičnímu městu smíšených funkcí a pestré nabídky služeb v docházkové vzdálenosti. Společným jmenovatelem úspěšných realizací je vždy velký důraz na kvalitní veřejný prostor. A pokud je naším zájmem tvořit pestré ulice plné života s množstvím příjemných podniků, předzahrádek a obchůdků, práce studentů architektky Amblerové zpracované pro Broumov ukazují možnou cestu.

Pokud se zamyslíme nad tím, že prognózy vývoje počtu obyvatel nejsou v kladných číslech, zvětšování zastavěné plochy města opravdu nedává žádný smysl. A podle studentů architektury jsou územní rezervy uvnitř města takové, že s ním nepočítají, ani kdyby počet obyvatel Broumova vzrostl o celou třetinu.

Broumovské korálky aneb řeka v centru dění

Dalším broumovským tématem, které se objevilo hned v několika pracích, je část města v okolí řeky Stěnavy. Opět se přístupem k problematice v zásadě shodují a za všechny uvádím projekt s názvem Broumovské korálky, který přináší ucelený, široce pojatý koncept pro toto území. O jeho kvalitách jistě svědčí i fakt, že se v soutěži o Cenu děkana probojoval až do finále. Věnuje se lokalitě Poříčí, ulici Soukenické a navazující zástavbě v okolí bývalé továrny Drutka, kterou mnozí budou znát spíše jako sídlo klubu Eden.

Autorky Zuzana Alexandra Lelková a Karolína Jantačová v návrhu doplňují novou zástavbu do proluk a na nevyužitých pozemcích. Velkou pozornost věnují chátrajícím, ale i fungujícím průmyslovým stavbám, které jsou charakteristickými dominantami celé lokality a částečně je zpřístupňují. Pod svahem s klášterní zahradou v návaznosti na řeku a cyklostezku navrhují dětské a sportovní hřiště. Plácek s potravinami Míša a Barvířské náměstí, které nabízí jeden z nejpůsobivějších výhledů na staré město, klášter i řeku zároveň, doplňují o nové domy a zacelují prázdná místa. Přidávají stromy, které zmírní dopady letních parných dní a propůjčují prostranstvím přírodní charakter. Vzniká vyvážený mix zpevněných a travnatých ploch odpovídající charakteru lokálního centra.

V podobném duchu se návrh ubírá i v dalších lokalitách jako v ulicích Na příkopech nebo Tyršově, které mají jako jediné v Broumově blokovou zástavbu. Autorky se věnovaly také ztvárnění vnitrobloků, které, pokud mají vhodnou náplň, patří k vyhledávaným prostorům a výrazně zvyšují kvalitu života obyvatel přilehlých bytů.

Rozšíření obytné zástavby po obou stranách řeky do okolí bývalých jatek a starých továrních objektů se může zdát překvapivé, ale svoji logiku určitě má. I zde se nachází dostatek volných pozemků, lokalita není zatížená dopravou, nabízí výhledy na dominanty historického Broumova a do přírody je to kousek. Zdá se, že studentky správně rozpoznaly nevyužitý potenciál vhodného místa pro bydlení.

Z uvedených prací také vyplývá, že řeka je kvalitou a že městu nabízí mnohem více, než jak ji využívá dnes. Je to kus přírody ve městě, který umí regulovat výkyvy teplot, vytváří příjemnou zvukovou kulisu a na pohled uklidňuje. Nabízí vytvoření atraktivních veřejných prostranství a příležitostí k pobytu. Dovedete si představit, že byste bydleli u moře a nechodili k němu dívat se na vlny? A o co je řeka méně než moře? Proto se v několika návrzích objevily pěší stezky podél řeky, lávky zpřístupňující protější břeh, pobytová mola i široké stupně na nábřeží lákající k posezení.

Výstavba v záplavovém území

Řeka s sebou nese samozřejmě ještě další kvalitu, a to potenciálně ničivou. Při pohledu na mapu záplavového území se velkou měrou kryje s řešeným územím ve výše zmiňovaných projektech a doporučení odborníků hovoří jasně. Nejlepší obranou proti povodním je nestavět v záplavovém území. Jak toto převést do praxe, když velká část měst byla v historii vystavěná na řekách? Oblast Poříčí, aspoň v rozsahu záplavové zóny, nejspíš nebude představovat hlavní směr budoucího růstu Broumova. Rezignovat na její rozvoj by ale přesto nebylo správné. Představuje velkou část stávajícího města, oblast s historickou zástavbou Broumova mimo hradby a značný potenciál nejen v podobě územní rezervy.

Vidíme to podobně

Možnosti studentů na fakultě architektury nejsou neomezené. Vedle ateliérového projektu mají celou řadu dalších předmětů, Broumov poznávali krátce a jistě neprohlédli všechny jeho nástrahy a úskalí. Přesto právě jejich pohled je velice inspirativní, protože je nezatížený předsudky a má dostatečný odstup na to, aby hledal objektivní hodnoty místa. Proto by bylo velkým omylem snažit se studenty pražské architektury nachytat na konkrétních jednotlivostech a technikáliích. Naopak zkusme se zaměřit na to podstatné, co svými projekty sdělují. V měřítkách Broumova to opravdu může znít novátorsky, ale v evropském kontextu se podobné směřování ve stavbě měst objevuje přibližně už padesát let. A externí spolupracovníci města architekti Podráský a Kopecký dávají studentům za pravdu: „Studentské práce se svými tématy v lecčem shodují s tím, jak se o rozvoji města se samosprávou bavíme i my. Ať už je to navrhování nových objemů ve starých stopách, využití prostorů kolem řeky nebo drobné intervence v krajině za městem. Potenciál, který v Broumově dřímá, je obrovský.“

Autor je spolupracovníkem redakce. Připravujeme ještě druhou část, jak studenti zpracovali veřejná prostranství a staré průmyslové objekty.

Foto zleva: 1 - 4 projekt s názvem Ať žije Broumov!

5 - 7 projekt Broumovské korálky

8 - 10 návrhy studentů 1. ročníku ateliéru arch. Amblerové