Broumov stoupá na žebříčku kvality života

Bára Fialová, foto archiv

Pondělí, 8. ledna 2024

Sdílet na:

Už šestým rokem zveřejňuje projekt Obce v datech žebříček kvality života, který srovnává více než dvě stě měst Česka v téměř třiceti měřených kategoriích. A každý rok následuje po zveřejnění žebříčku vlna kritiky z mnoha radnic. Letos si Broumov polepšil o deset pozic. V indexu supermarketů dokonce poskočil o neuvěřitelných 174 příček. Co způsobilo tak velkou změnu? A k čemu je nám takový žebříček vlastně dobrý? 

Není to tím, že by najednou kolem Broumova vzniklo dvacet nových supermarketů. Důvodem je, že na opakované naléhání vedení příhraničních měst autoři projektu konečně zahrnuli do svých dat i oblast za hranicemi, kterou lidé z pohraničí běžně využívají. V tuto chvíli jsou tedy do hodnocení zahrnuty supermarkety v dojezdové vzdálenosti padesát kilometrů od hranic a také pracovní příležitosti. „Hecli jsme se a jsem tomu rád, protože je to zajímavý pohled. Přes hranice obousměrně proudí stále více lidí za prací i nákupy. Schopnost využít správně sousední trh může být pro kvalitu života lidí v příhraničních oblastech klíčová. Po zpracování dat pracovního trhu na polské straně hranice jsme viděli, že to nejsou žádné druhořadé nabídky. Chceme se tomu i dále věnovat,“ uvedl Filip Neterda z týmu Obce v datech. 

Starosta Broumova Arnold Vodochodský úpravu samozřejmě vítá, i tak však podle něj má měření stále své rezervy. Připomíná, že lidé nevyužívají v Polsku jen obchody a pracovní příležitosti. Při cestách na Moravu využívají běžně i polskou silniční síť nebo třeba zubaře, kterých je nedostatek nejen na Broumovsku, ale v celém Česku. „Nepočítají se také národní parky, Stolové hory a další, které jsou na druhé straně hranice. Přitom právě krásnou a čistou přírodu nám můžou jiní závidět,“ řekl.

Filip Neterda k tomu dodal, že další rozšiřování o data z Polska zatím není úplně v plánu. „Jsou to ale zajímavé podněty a popravdě to asi nedokážu úplně vyloučit,“ uvedl autor projektu, který kromě žebříčku nabízí obcím placené služby spojené s interpretací dat a strategickým plánováním. Podle Hany Colby ze Strategické rady regionu Broumovsko je však žebříček pro strategické plánování příliš povrchní a nezohledňuje řadu klíčových okolností. „To, že tu není doktor, víme i bez těchto dat. Vzniklo to jako marketingový nástroj Delloite. Mnohem víc informací nám dávají výzkumy jako je třeba Mapa vzdělávání, která jde více do hloubky,“ vysvětluje.

Sociolog Pavel Kovařík doporučuje podobné žebříčky kvality života nepřeceňovat a spíše se zaměřit na jednotlivá kritéria – podívat se na přednosti a případné rezervy daného města. „Právě to nám pomůže si uvědomit, kde jsme na tom ve srovnání s jinými městy hůře a na čem potřebujeme zapracovat,“ myslí si.

V čem Broumov boduje

Kategorie, ve kterých Broumov boduje, jsou například čistota ovzduší, kapacity mateřských a základních škol a na prvním místě v kraji je i v indexu kvality středních škol. Ten určuje počet kvalitních středních škol podle výsledků studentů u maturit, které se nacházejí do třiceti minut autem od radnice obce a jejich podíl na celkovém počtu středních škol v dané obci. Na druhou stranu tradičně ztrácí body kvůli vysokému počtu lidí s exekucemi, dostupnosti dětských lékařů, účasti obyvatelstva ve volbách nebo společenské soudržnosti, což je index, který se vypočítává z počtu místních zájmových spolků.

Jak upozorňuje sociolog Pavel Kovařík, řada z faktorů patří k těm, na které mají místní samosprávy jen omezený vliv. „Typicky můžeme mluvit o dostupnosti nemocnic a lékařské péče nebo středoškolském vzdělání. To je především věcí kraje, případně centrální vlády. Broumovsko se musí vyrovnávat s řadou nepříznivých okolností, jejichž překonávání vyžaduje extrémní úsilí. Ukazují to ostatně i data z tohoto žebříčku. Specifická poloha spojená s nevyhovující silniční sítí je jedním z těch viditelnějších faktorů. Pak tu máme omezenou nabídku pracovních příležitostí, ale třeba i relativně horší výsledky vzdělávání či průvodní jevy spojené se socioekonomickou chudobou,“ uvedl.

Dostupné bydlení

Broumov přitom aktivně hledá dětského i zubního lékaře, podle slov starosty přispívá každoročně ze svého rozpočtu čtyři miliony korun na činnost místních spolků a poskytuje poradenství i přednášky o finanční gramotnosti pro své obyvatele. „Ale nakonec je to na těch lidech samotných a pokud to dnes legislativa umožňuje a banky jsou schopné půjčit peníze člověku, který není zajištěný, s tím my už nic nenaděláme. Chyba je také v sociální politice státu. Tak, jak je dnes nastavená, nemotivuje lidi, aby šli pracovat a postupně je spláceli. Co se týče lékařů, máme inzerát v odborném časopise lékařské komory, spolupracujeme i přímo se zavedenými zubaři, a to na úrovni celého regionu. Například plánujeme pozvat studenty z posledních ročníků na Broumovsko. Ať to tady poznají,“ vysvětluje své plány starosta a dodává, že stát by měl městům na okraji pomáhat víc, například speciálními dotačními tituly. „A rovněž daňovým zvýhodněním firem, aby se jim vyplatilo sem přijít, jako se to dělalo dřív,“ myslí si.

Výhodou pro Broumov by mohla být zdejší dostupnost bydlení. V tom je Broumov podle žebříčku premiantem nejen v celém kraji, ale dokonce je na šestém místě v celé republice. „Stále zhoršující se dostupnost bydlení ve velkých městech a jejich bezprostředním okolí otevírá prostor menším obcím, aby zabojovaly o mladé lidi, kteří chtějí zakládat rodiny ve vlastním bydlení za důstojné ceny, a přitom žít ve městě, jež má dobrou občanskou vybavenost a nabídku dobré práce v dojezdové vzdálenosti. Nastává doba, kdy více než jindy mohou starostové ovlivnit dobrou strategií budoucnost svého města,“ myslí si Jan Havránek, vedoucí partner Obce v datech.

Políček pro Prahu

Velkým strašákem pro Broumov, stejně jako pro řadu dalších obcí ve venkovských a pohraničních oblastech, je úbytek obyvatel. Podle Filipa Neterdy z projektu Obce v datech je nezbytné přijmout opatření, která život v pohraničí zatraktivní, a právě komplexní propojení se sousedním státem – dopravní dostupnost, jazyková vybavenost i kulturní a sociální kontakty –  je podle něj možností k růstu a oživení příhraničí. „Bezpochyby je to velká výzva pro národní politiky, kteří by měli akceptovat fakt, že je vhodné uvažovat i o této dimenzi,“ dodal.

Potvrzují to ostatně i slova sociologa Pavla Kovaříka, který pochází ze Znojma. „Osobně to chápu spíše jako políček centrálním orgánům, které nad těmito problémy stále zavírají oči. My se tady na Znojemsku potýkáme s podobnými problémy, což je mnohdy i důsledek toho, čím si historicky prošly ty naše i vaše Sudety. I proto chci vyzdvihnout, že i u nás vnímáme posun, kterým Broumovsko prochází. Neuvěřitelná proměna broumovského kláštera v duchovní a kulturní centrum nadregionálního významu může být inspirací pro mnohé další. Je to ukázka toho, že silná vize může spojit lidi, může posílit vztah k regionu a přitáhnout pozornost dalších kreativních a podnikavých lidí z celé země,“ dodal s tím, že osobní vnímání kvality života každého člověka je stejně vždy to nejdůležitější a žádný žebříček ho nenahradí.