Dětskému domovu v Broumově uleví nové byty
Jestli existuje ukázkový příklad dětského domova domáckého typu, je to Dětský domov v Broumově. Přesto i tady využil Královéhradecký kraj, který je zřizovatelem, možnosti koupit z peněz v Národním plánu obnovy dům, kde vzniknou dva byty právě pro děti ze zdejšího domova. Pokračuje tak dlouholetý proces přechodu z velkých ústavů k pěstounskému, rodinnému typu péče o děti, které mají obtížný start do života.
„Pro děti z dětských domovů to bude znamenat, že budou žít životy podobné jejich vrstevníkům, kteří žijí ve svých rodinách, učí se každodenním návykům a domov pro ně znamená skutečně domov se vším všudy,“ vysvětlila hlavní myšlenku změny radní pro školství Královéhradeckého kraje Jana Berkovcová.
Transformace ústavní péče pro děti probíhá už dlouho, letos například došlo ke zrušení posledního kojeneckého ústavu v Královéhradeckém kraji, který pro děti do tří let fungoval ve Dvoře Králové nad Labem. Potřeby těchto dětí pokrývá pěstounská péče. Výzva Ministerstva práce a sociálních věcí v rámci Národního plánu obnovy nakoupit nemovitosti měla pomoci zejména tam, kde jsou například dětské domovy umístěné v nějakém zámečku nebo dokonce klášteře v lese za městem a umožnit tak dětem normálně se účastnit života města či vesnice.
Dejte nám metodiku
To není případ Broumova. Dětský domov sídlí v bývalé vile Margot, která byla postavena okolo roku 1880 jako činžovní dům a v roce 1934 přestavěna na vilu pro vnučku poslance Českého zemského sněmu a Říšské rady Franze Moritze Rösslera, Margot Rösslerovou. Vila je nedaleko centra, děti chodí samy do školy, na kroužky, navíc je v budově mateřská škola pro děti s vadami řeči, jejíž zřizovatelem je kraj. Děti jsou tedy zapojené do komunity, zároveň sem chodí hodně lidí „zvenku“.
Ředitelka Hana Židová, která broumovský domov vede už od 90. let, transformaci vítá, ale zároveň volá po lepší organizaci. Ústavní péče o děti je komplexní problematika, kterou řeší hned tři resorty: Ministerstvo školství, Ministerstvo práce a sociálních věcí a někdy také Ministerstvo pro místní rozvoj. Zřizovatelem je kraj, kromě Broumova jsou další krajské dětské domovy ještě v Rychnově, Nechanicích, Jaroměři, Potštejně, Sedloňově, Vrchlabí a Dolním Lánově. Pro domovy v Nechanicích, Jaroměři a Sedloňově nakoupil kraj byty. V Broumově budou nové byty dva, dohromady v nich bude bydlet 10 dětí.
„Děti by se měly stěhovat až za rok. Jako ředitelka bych velmi ocenila, kdyby pro nás kraj vytvořil nějakou metodiku, tedy postup, harmonogram a stanovení odpovědnosti aktérů za jednotlivé kroky. Zatím panuje takové bezvládí,“ říká Hana Židová a dodává, že kromě metodiky by vedení domova ocenilo větší důraz na další vzdělávání pracovníků, například na téma práce s problémovými dětmi.
Kdo má doma osm dětí
Výzvou bude příští rok hlavně personální zajištění nových bytů, už nyní hledá Dětský domov v Broumově nové zaměstnance. Dle vyjádření radní Jany Berkovcové budou náklady na provoz ze začátku vyšší, postupně by ovšem měly klesnout. „V budoucnu očekáváme, že provoz domácností bude levnější než provoz velkých ústavních zařízení,“ uvedla. Výhodou bude naopak snížení počtu dětí v jednotlivých domácnostech. Broumovský domov je po strop plný, je tady sedm bytů a žije zde 56 dětí. V každé domácnosti tedy žije s vychovatelem nebo vychovatelkou osm dětí, což je zákonný limit.
Odborníci z neziskové organizace Nadace J&T, která se tématu ústavní péče o děti věnuje, volají po legislativním snížení počtu dětí. „Dnešní maximum 8 je naprosto překonané a nevyhovující – pokud navíc tyto skupiny jsou umístěné v jedné budově, nelze hovořit o tom, že by se jednalo o jakkoli rodinné prostředí,“ řekla mluvčí Nadace Barbora Křižanová. V Broumově jsou sice domácnosti ve dvou budovách, i tak vedení domova změnu vítá. Po přestěhování části dětí do bytů (kde budou v domácnostech po pěti dětech), se sníží počet v domácnostech ve stávajícím domově na 6, případně 7 dětí.
„Financování dětských domovů z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy umožňuje už nyní krajům, aby měly ve skupině 6 dětí, nikoli 8. Některé kraje tuto možnost využívají. Ministerstvo školství obecně podporuje, aby se více než 6 dětí do skupiny neumisťovalo,” řekla Našemu Broumovsku mluvčí MŠMT Tereza Fojtová.
Startovací byty dál chybí
Česká republika se v oblasti ústavní péče o děti ubírá směrem, kterým jdou všechny demokratické a rozvinuté země. Odborníci zdůrazňují větší potřebu prevence, snahy navracet děti pokud možno co nejdříve do původních rodin a práce s ohroženými rodinami, případně pěstounskou péči. Ne vždy je však původní rodina pro dítě vhodným prostředím a vyhledávání pěstounů je nikdy nekončící proces. Transformované dětské domovy v Česku tak budou tyto pěstounské služby, i díky novým bytům, částečně suplovat.
Barbora Křižanová z Nadace J&T vyzdvihuje jako příklad dobré praxe ze zahraničí v oblasti pěstounské péče například Irsko. „Velmi inspirativní je způsob vyhledávání pěstounů přímo v komunitách, ze kterých pocházejí potřebné děti. V Irsku také budují systém podpůrných služeb pro děti v pěstounské péči tak, aby zvýšili úspěšnost umístění. Mladí lidé, kteří prošli systémem pěstounské péče, jsou aktivně a systematicky zapojováni do reforem systému,“ říká.
A že to dává smysl, potvrzuje i Broumov. „Měli jsme tady chlapce od jednoho roku. Na začátku říkali, že je nevzdělatelný. Vychodil ale praktickou školu, udělal si dva učňovské obory, do 26 let byl u nás, pak jsme mu ve spolupráci s městem našli bydlení v domě s pečovatelskou službou. Dnes pracuje už pět let u nás v kuchyni, všude ho znají a mají ho rádi. Je to taková broumovská postavička,“ přidává ředitelka Hana Židová příklad ze své praxe a dodává, že co opravdu chybí v Broumově, jsou startovací byty pro děti, které dětský domov opouštějí. „Pro každého mladého člověka je tohle období těžké, ale má za sebou rodinu, aby mu pomohla. Tyhle děti jsou najednou z blahobytu u nás vystrčené do syrové reality. Měla by fungovat nějaká záchranná síť, která s nimi bude pracovat a pomůže jim. Jinak hrozí, že spadnou zpět do toho, z čeho se dostali k nám,“ dodává.