Diakonie Broumov míří se svým nápadem do světa
V loňském roce přišla Diakonie Broumov s přelomovým nápadem na zpracování textilního odpadu do stavebních desek. Zatímco loni na podzim ještě hledala investora, v současnosti už ho má a celý nápad nabral na obrátkách.
„Investora na vybudování výrobní linky už máme. Založili jsme společnou firmu TXB (Textil Board), která bude naše výrobky dále prodávat, a zároveň jsme se domluvili na rozšíření portfolia těchto výrobků,“ říká předseda sociálního družstva Diakonie Broumov Pavel Hendrichovský. Společnost v současnosti nabízí výrobu stavebních desek, jejichž produkci podpořilo Ministerstvo životního prostředí ČR dotací a nyní se připravuje výběrové řízení na stavbu výrobní linky. To, že Ministerstvo životního prostředí ČR společnost Diakonii Broumov a její projekty dlouhodobě podporuje, potvrdila Našemu Broumovsku také tisková mluvčí ministerstva Veronika Krejčí: „Výrobu uvedených textilních desek samozřejmě podporujeme. Jde o skvělý nápad, jak využít textilní odpady a nasměřovat je právě například do stavebnictví, kde je velká spotřeba materiálu. Přístup Diakonie Broumov je skvělým příkladem efektivní recyklace, která je v současné době všudypřítomného levného textilu potřeba. Zapadá to i do konceptu cirkulární ekonomiky, který se zaměřuje právě na maximální využití druhotných surovin.“
Diakonie Broumov dále spolupracuje s Technickou univerzitou v Liberci a díky této spolupráci vznikají další produkty, které je možné ze starého oblečení vyrobit. „Říkáme tomu artové desky. Budeme je používat do nábytku, pro desky stolů, obkladů, zkrátka pro interiérové použití, neboť je to krásný materiál,“ upozorňuje Hendrichovský a ukazuje na barevné vzorky desek, připomínající umělecké dílo, jež leží na jeho pracovním stole. „Tady ty šedozelené, to byly staré vaťáky, modrošedá jsou zase džíny a tomuhle říkáme sparťan,“ poukazuje na barvenou kombinaci odkazující na sparťanskou vlajku. Kromě desek je v jeho kanceláři k vidění také kulatý konferenční stolek, jehož černošedá deska je na první pohled k nerozeznání od mramoru.
Podle Pavla Hendrichovského by se v Broumově do jednoho roku mohla rozjet výrobní linka, která bude zpracovávat 10 milionů kilogramů textilního odpadu ročně a vyrobí z něj stavební desky. Výrobu interiérových desek plánuje firma o něco menší, počítá zhruba se 120 tunami ročně. „Teď budeme testovat větší formy a myslím si, že zhruba do tří měsíců už pojedeme stoly,“ říká předseda Hendrichovský s tím, že je o ně velký zájem.
Dál do celého světa
Výroba stavebních a interiérových desek otevírá Diakonii Broumov dveře dál do Evropy, Jižní Ameriky a především Afriky. O technologii mají totiž velký zájem africké země, s nimiž Diakonie Broumov spolupracuje v rámci vývozu použitého oblečení již 30 let. „Chceme jim dát ucelenou výrobu. Z vyrobených desek by se zde pak montovaly domy a také interiérové doplňky,“ vysvětluje Hendrichovský. Afrika, stejně jako Jižní Amerika, trpí tím, že je odkladištěm nejrůznějšího odpadu ze západních zemí, textilní odpad nevyjímaje. Stejně jako na pouštích v Jižní Americe i zde se nacházejí obrovské plochy odloženého textilu, a právě broumovská technologie může být řešením, jak ho zpracovat. „Leží tam spousty materiálu a my ho tam tím pádem dovážet nebudeme. Tento nápad se velmi líbí ministrovi Hladíkovi,“ říká Hendrichovský. Podle něj možnost výstavby výrobních linek v afrických zemích není jen řešením pro textilní odpad, ale zároveň nabídne práci a bydlení místním lidem.
Vzhledem k obrovské nadprodukci textilních výrobků (především oblečení), která má podle plánů výrobců vzrůst během několika let ještě o 60 procent, je jejich recyklace pro svět stejně důležitá jako třeba recyklace plastů. „Právě jsme se vrátili z jednání ve Skandinávských zemích jako je Švédsko, Norsko a Dánsko. O naši technologii tam byl velký zájem, neboť zrovna v severských zemích je udržitelnost na prvním místě,“ prozrazuje Hendrichovský s tím, že stavební i interiérové desky jsou po skončení jejich životního cyklu dále recyklovatelné.
Broumovský nápad je světově unikátní. Jeho autory jsou Pavel Hendrichovský, vysokoškolský pedagog a vědecký pracovník Tomáš Tykva a Jan Rayman, na interiérových deskách pak spolupracoval vedoucí katedry Technické univerzity Liberec Roman Knížek. Předseda Diakonie Broumov přiznává, že očekával o technologii zájem, ale ne až takový. „Mám štěstí na lidi. Propojili jsme se s dobrými investory a partnery, jako je právě Technická univerzita v Liberci. Jsou to lidi, které náš projekt zajímá a chtějí to dělat. Spočítali jsme si, že aby nepřibýval textilní odpad, bylo by po celém světě potřeba postavit 3330 takových linek,“ vypočítává pro představu náročnost celosvětové recyklace textilního odpadu.