Dneska se neučí! Stávkujeme!

Michaela Mašková, mapa zdroj: Učitelská platforma

Pondělí, 27. listopadu 2023

Sdílet na:

Pět základních škol na Broumovsku dnes vstoupilo v plném rozsahu do výstražné jednodenní stávky, kterou vyhlásil Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství. Další školní zařízení v regionu fungují v omezeném rozsahu nebo stávku alespoň podporují.

Výstražnou jednodenní stávku vyhlásil Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství na protest proti navrhovaným vládním škrtům ve školství v roce 2024 a jedná se zřejmě o dosud největší stávku od roku 1990. Zapojilo se do ní na 70 procent všech škol po celém Česku. Školy se zapojují různou formou – některé jsou uzavřené komplet celé, v dalších se učí v omezeném rozsahu, jiné stávku podporují, ale školu kvůli komplikacím pro rodiče neuzavřely. Na webu sdružení Učitelská platforma je k dispozici mapa, ukazující, jak se která škola ke stávce postavila. Hustota zapojených škol je fascinující, podle všeho však mapa přesto neodráží plný počet stávkujících škol.

Také Broumovsko se ke stávce škol připojuje. Plně stávkuje ZŠ Police nad Metují, ZŠ Masarykova v Broumově, ZŠ v Meziměstí, ZŠ Jetřichov. Částečně se ke stávce připojila ZŠ Hradební v Broumově a ZŠ a Praktická škola v Broumově. Další školy v regionu stávku podporují, přestože do ní nevstoupily – je to například ZŠ Vernéřovice a, ZŠ v Machově, ZŠ ve Žďáru nad Metují, ZŠ Bukovice. V ZŠ Teplice nad Metují se do organizace stávky nikdo nezapojil. U ZŠ Adršpach se nám nepodařilo stanovisko zjistit. Stávka se netýká však pouze základního školství, ke stávce se připojují také mateřské školy. Školy, které do stávky vstoupily, informovaly již dříve rodiče dětí o tom, že nebudou fungovat.

Ředitelé stávkujících škol nejen na Broumovsku, ale po celé zemi se vesměs shodují na tom, proč do stávky vstoupili. Navrhované vládní škrty totiž hrozí snížením maximálního počtu odučených hodin (tzv. PH max – počet hodin maximálně), normativním přidělováním asistentů pedagoga jednotlivým školám a snížení platů nepedagogických pracovníků. Odborníci kritizují, že ministerstvem navrhované úsporné kroky jsou velmi nekoncepční a vrátí úroveň českého vzdělávání o několik kroků zpět. Všechno, o co se školy dnes snaží – jako je například ustupování od frontální výuky, práce s menší skupinkou dětí, individuální péče o děti se specifickými potřebami – opět zmizí. Důležitým bodem, o který se bojuje, jsou také už tak velmi nízké platy nepedagogických pracovníků jako jsou školníci, pracovníci úklidu a další nezbytní zaměstnanci škol.

Krok zpátky a bolestivé škrty

O co ve stávce škol přesně jde, skvěle na konkrétních příkladech vysvětluje ředitelka ZŠ Hradební, Denisa Mádlová. Její škola se ke stávce připojuje částečně, podle rozhodnutí jednotlivých pedagogů. Učitelé z 2. stupně stávkují, celý 2. stupeň zůstává tedy uzavřený, stejně tak družina. Naopak učitelé z 1. stupně– až na jednotlivce – pokračují ve výuce. „Právo stávkovat, či nestávkovat je na osobním rozhodnutí každého pedagoga. Na pedagogické radě jsme si všechno vysvětlili, a pak se každý rozhodl podle sebe,“ říká ředitelka školy Denisa Mádlová. Také podle ní školy nejvíce utrpí snížením PH max. To znamená maximálního počtu hodin, které škola může celkově odučit za jeden týden, toto číslo závisí na velikosti školy. „My jsme třeba škola, která podle tabulek může odučit 280 hodin na 1. stupni, na 2. stupni je to 328 hodin týdně. K tomu musíte mít samozřejmě dostatečné prostory a počet učitelů,“ vysvětluje ředitelka Mádlová.

Podle ní existují i školy, kterých se to nedotkne, neboť nemají tolik tříd a pedagogických zaměstnanců. Mnoha škol se snížení PH max však dotkne citelně. PH max totiž ovlivňuje, kolik hodin může být ve výuce půlených na předměty, v nichž se lépe pracuje s menší skupinkou. Typicky je to výuka jazyků, ale i tělocviku či matematiky. „Ideální je využít PH max co nejvíce,“ vysvětluje ředitelka Mádlová a pokračuje: „Chceme učit menší skupinky dětí, abychom se jim mohli více věnovat a nemuseli učit jen frontálně. To se nám v poslední době docela daří. Zároveň se nám daří tzv. tandemová výuka, kdy na jeden předmět jsou ve třídě dva pedagogové.“ Pokud by navrhované změny prošly, základní škola Hradební by přišla o 6 procent z PH maxu. V praxi to znamená asi 36 hodin týdně, což jsou skoro dva úvazky učitelů. „Nemohla bych zaměstnat 1 a tři čtvrtě učitele, které zde nyní mám, a ještě bych musela dále někde ubrat.“ Právě tandemová výuka by zmizela první a další by přišly na řadu pravděpodobně jazyky. „Je to krok zpátky,“ vysvětluje ředitelka Mádlová.

ZŠ Hradební je – podobně jako broumovská ZŠ T. G. Masaryka – hodně inkluzivní škola, má žáky s různými potřebami. Chodí do ní děti s lehkou mentální poruchou, žáci s poruchami zraku a dalšími specifickými potřebami. Tyto žáci přišli do školy po zavedení inkluze a škola pro ně zaměstnává asistenty pedagoga. Také ti by měli být podle návrhů ministerstva do škol rozdělování normativem. „Nyní jich tu máme 16, podle normativu přijdeme plus minus o polovinu těchto asistentů. Je to další věc, která mě hodně trápí,“ upozorňuje ředitelka.

Její slova potvrzuje ředitel ZŠ Masarykova Jan Voborník. Jeho škola se do stávky zapojila v plném rozsahu, protože chce reagovat na hrozící úbytek PH max, podle něj by škola přišla asi o třicet hodin týdne. Škola má v současnosti 16 asistentů pedagoga, což je podle ředitele Voborníka dostatečné. Pokud by však byl jejich počet určován normativně, přišla by škola minimálně o čtyři až pět asistentů. „To je pro nás problematické, my jsme hodně inkluzivní škola a ve chvíli, kdy nám ubydou asistenti, znatelně to ve výuce pocítíme. Stejně tak nebudeme mít v rozpočtu peníze na nepedagogické pracovníky,“ vysvětluje ředitel Voborník a dodává: „Tato kombinace je pro nás vražedná.“

Třetí věcí, kvůli které školy stávkují, jsou finance na nepedagogické pracovníky, kteří jsou pro provoz škol nezbytní. Ti stávkují například ve ZŠ a Praktické škole v Broumově. „Naše škola se ke stávce připojuje částečně. Budou stávkovat provozní, nepedagogičtí pracovníci, ale učitelé budou učit. S navrhovanými změnami ve školství určitě nesouhlasíme, ale bylo by pro nás složité, aby děti zůstaly doma,“ vysvětluje ředitelka Petra Pancnerová. Podle ní jsou velkou bolestí škrty, které by ještě více snížily již tak nízké platy provozních zaměstnanců. „Plat školníka je například 14 tisíc korun hrubého, uklízečka má zhruba 20 tisíc hrubého. Tyto platy by jim navrhovaná opatření ještě snížila,“ upozorňuje.

Má to smysl?

Zda školská stávka pomůže postoj ministerstva školství změnit, se teprve uvidí. Dotázaní ředitelé se na jejím dopadu zcela neshodnou. Ať už si však myslí, že stávka pomůže, či nepomůže, zůstávají jednotní v názoru, že je to nutné a je potřeba na problémy ve školství upozorňovat a seznamovat veřejnost s nesouhlasným stanoviskem škol. Stávka je přínosná už jen tím, že se ve společnosti začíná o školství více diskutovat. Pozitivní víru vyjádřila ředitelka Denisa Mádlová: „Snažím se svobodně vyjádřit svůj názor a věřím, že stávka pomůže. I když ve skrytu duše jsem trochu skeptická,“ říká.