Dokáže Broumov ovlivnit podobu veřejného prostoru u nádraží?

Martin Jirka, foto MM a archiv měst Litomyšl, Č. Kostelec

Úterý, 1. října 2024

Sdílet na:

Společnost Lidl vlastní téměř hektar strategicky významného území v Broumově a zástupci města dosud neznají její záměry. Vyjednávání mezi městem a obchodním řetězcem stále pokračují. Město také připravuje na 4. 10. setkání s veřejností, kde bude výsledky dosavadních jednání s Lidlem prezentovat.

Veřejnost bude mít možnost se s celou problematikou dalšího rozvoje lokality u nádraží seznámit už tento týden. Krátké představení celé šíře možností, které se městu nabízejí, i popis dosavadního jednání s Lidlem budou součástí setkání starosty s veřejností. Arnold Vodochodský bude bilancovat dosavadní dva roky na radnici na setkání trefně nazvaném Poločas v pátek 4. 10. od 16 hod v sále Informačního centra. Problematika pozemku u nádraží bude na programu od 18 hod a zástupci radnice apelují na všechny, kdo o rozvoji Broumova také přemýšlí a rádi by k němu přispěli, aby se přišli zapojit do diskuse.

Jedná se o rozlehlý pozemek srovnatelné plochy jako Mírové náměstí v návaznosti na dopravní uzel města a v blízkosti historického centra. Jeho využití bude mít zásadní vliv na podobu a život města i na to, jakým prvním dojmem bude město při vystoupení z vlaku působit.

V cestě stojí územní plán

Hlavní překážkou pro výstavbu supermarketu na ploše bývalého autobusového nádraží je platný územní plán města. Lidl už zažádal o jeho změnu, zastupitelstvo o něm však dosud nehlasovalo.

Z pohledu Lidlu nadějný vývoj zbrzdil zastupitel Vojtěch Vašák: „Překvapilo mě a šokovalo, jak malé povědomí veřejnost včetně zastupitelů o nástroji územního plánování má. Představa, že zastupitelstvo dá Lidlu bianco šek, ať si s pozemkem dělají, co chtějí, mi přišla děsivá. Město má nástroje, jak ovlivnit a utvářet prostředí kolem nás nehledě na to, komu patří, a nesnažilo se je využívat.“ Zároveň klade důraz na zapojení veřejnosti do diskuze: „Hodně lidí si myslí, že o všem se rozhodne na radnici za zavřenými dveřmi a nemají pocit, že má smysl se nad tak důležitými otázkami, týkajícími se budoucí podoby města, zamýšlet. Proto chceme záměr veřejnosti představit. Věřím, že poslechnout si názory lidí, kteří nad těmito věcmi také přemýšlejí, dává obrovský smysl.“

Město zatím pracuje s představou, že chce ovlivnit podobu případné prodejny tak, aby zapadala do svého okolí. „Inspirujeme se například Litomyšlí nebo Jaroměří, kde jsou markety opláštěné dřevem. Líbí se mi přístup Litomyšle, kde si město vymínilo vyhlášení architektonické soutěže na podobu supermarketu.“ popisuje Arnold Vodochodský.

Z toho důvodu město přizvalo ke spolupráci architekty Jakuba Kopeckého a jeho kolegu Víta Podráského, aby se spolu se zastupiteli účastnili jednání s Lidlem. Pro zastupitele je to zcela nová zkušenost a spolupráci s architekty si na tomto případu mají vyzkoušet. Pokud se osvědčí, může to být další krok na cestě ke zřízení pozice městského architekta, o které se mezi zastupiteli začíná hovořit.

Najít ideální řešení

Broumov se potýká s vylidňováním, uvadajícím životem v centru, zavíráním obchodů na náměstí a nedávno se zapojil i do mezinárodního projektu URBACT, který se snaží centra měst oživit. Nejde ale případná výstavba dalšího marketu na okraji centra proti těmto snahám? „Já nevím, jak živnostníky na náměstí podpořit. Jediné, co je v našich silách, že město zatraktivní veřejný prostor a bude lidi lákat na náměstí. Pak už je to na jejich schopnostech, musí být konkurenceschopní,“ myslí si starosta Vodochodský.

„Zastupitelé by si měli především položit otázku, co by na tomto území bylo nejpřínosnější pro město. A nemyslím si, že je nutné jenom plnit přání Lidlu nebo případného jiného vlastníka,“ vysvětluje člen pracovní skupiny při městě, architekt Jakub Kopecký. Také on zdůrazňuje důležitost malých obchodů na náměstí, které jsou pro každé město velkou devizou. „Podmínky případné výstavby nového marketu by měly být nastavené tak, aby je neohrozil. Ze zkušenosti a četných příkladů je známé, že velké území věnované jedné funkci, například obchodu, městům neprospívá. Obecně se dá doporučit, že by zde neměla vyrůst jednopodlažní budova s obchodem a k tomu rozlehlé parkoviště. Město by mělo hledat ideální řešení, jak se chce utvářet bez ohledu na to, komu pozemek patří,“ říká architekt.

Zastupitel Vojtěch Vašák, který se profesně spolupodílel na strategickém rozvoji měst a obcí, doplňuje: „Dovedu si představit, že tam obchod vznikne, ale doplněný o další funkce, například bydlení. Jednoznačným trendem i ze zahraničí je vznik multifunkčních čtvrtí, kde v parteru jsou obchody a služby a v patře byty.“ Kombinace různých funkcí, které se vhodně doplňují a vzájemně neruší, vede k přirozené podobě města, jak ji známe i z historického centra. Vede ke kvalitnímu městskému prostředí, které se na rozdíl od klasického marketu obklopeného kapacitním parkovištěm se zavírací dobou nevylidní.

Podobný postup jako Kopecký by doporučoval také architekt Lukáš Ehl, držitel hlavního ocenění České ceny za architekturu v uplynulém roce, městský architekt Červeného Kostelce a broumovský rodák: „Pokud město nemá konkrétní představu, co by se mělo na pozemku odehrát, může v územním plánu stanovit zpracování územní studie. Tu vypracuje investor spolu s architekty na základě zadání od města. V Červeném Kostelci takto postupujeme. Město má nový územní plán, kde jsou vyznačené plochy, které mají být zpřesněné územní studií. A já jako městský architekt na vše dohlížím. Vždy se snažíme z každého záměru získat pro město to nejlepší řešení. Jde nám především o tvorbu veřejného prostoru, který město obohatí.“

A plody této práce již Červený Kostelec pomalu začíná sklízet. Týmy architektů se už zabývaly novým uspořádáním centra města včetně přilehlých ulic ve vyhlášeném soutěžním workshopu, architekti z ateliéru Kota letos dokončili návrh novostavby domova pro seniory a žáci ze základní školy se mohou těšit na přístavbu tělocvičny, která vzešla ze soutěžního klání mezi předními českými architektonickými kancelářemi. „Podobně to funguje v Litomyšli, tam jsou v tom nekompromisní. Dokonce donutili Lidl, aby uspořádal soutěž na fasádu, takže tam je jediný Lidl s dřevěnou fasádou v republice.“ doplňuje Ehl.

Příklad Litomyšle inspiruje

Kdo se ocitl v posledních dvaceti letech v Litomyšli, pochopí, proč je uznávané jako hlavní město současné české architektury. Tento trend ve městě jen o málo větším než Broumov nastartoval tehdejší starosta Miroslav Brýdl: „Hned na začátku jsem si uvědomil, že když neurčíme budoucí využití pro městské pozemky, tak je to špatně. Snažil jsem se, abychom byli dobře připraveni, a proto jsme si nechávali zpracovávat studie vždy pro určitá území. A i když se návrh dalších deset patnáct let vyvíjel, drželi jsme původní koncept. A když přišla nějaká výzva, vytáhli jsme připravený záměr ze šuplíku a mohli jsme realizovat. Nebo když jsme prodávali městský pozemek soukromníkovi, tak jsme řekli: Tady je pět architektů, z těch si vybereš a pak ti nebudeme bránit.“

Jedním ze známých příkladů spolupráce města, architektů a soukromého investora v Litomyšli je novostavba autobusového nádraží a supermarketu. Na začátku byla koncepce vytvořená městskou architektkou. „Jednali jsme s řadou obchodních řetězců a vybrali jsme ten, který na naše podmínky přistoupil.“ popisuje Miroslav Brýdl. Mezi ně mimo jiné patřilo i to, že řetězec osloví pro návrh budovy kvalitní architekty a zároveň zafinancuje vedle obchodu také výpravní budovu nového autobusového nádraží. Díky tomu vznikl kus kvalitního městského prostředí s příjemnou architekturou, parkoviště, co vypadá spíše jako park a nové autobusové nádraží, které je branou do hlavního města české architektury, za které město neutratilo ani korunu.

Bez městského architekta to nejde

Hlavním doporučením architekta Ehla pro Broumov je potřeba najít řešení, kdy vedle toho, že si Lidl postaví prodejnu, vznikne také veřejný prostor pro lidi. Je nutné klást důraz na dostatek zelených ploch, vzrostlé stromy s lavičkami, pěší cesty v území. To vše se dá zmíněnou územní studií předurčit. „Návrh by měl umět reagovat na hlavní dopravní uzel města, zohlednit pohyb lidí, přinést novou kvalitu. Prioritou je vytvořit místo, kde se lidé budou chtít zastavit. Určitě by bylo vhodné vyvarovat se unifikovanému řešení typizované budovy,“ upozornil Ehl.

Neobratné tápání ohledně přístupu k velkému pozemku na důležitém místě ve městě poukazuje na obecnější otázku, kterou si už v nedalekém Červeném Kostelci zodpověděli. „Rozhodně doporučuju zřídit pozici městského architekta, protože město musí mít na své straně odborníka, se kterým bude všechny tyto dokumenty připravovat. Město a zastupitelé vydávají rozhodnutí, ale naprosto zásadní je v tomto procesu příprava podkladů. A to je hlavní přínos městského architekta, aby se vše podchytilo správně a aby se držela jednotící linka. Architekti Podráský a Kopecký projektují také do Červeného Kostelce, takže s nimi zkušenost mám a můžu je doporučit. Jsou šikovní a městu mohou v rozhodování pomoct, pokud o to bude stát. Cítil jsem nechuť ze strany bývalého vedení spolupracovat s odborníky našeho oboru. Tak snad se to zlepší,“ uzavírá Ehl.

Budoucí využití rozlehlého a uceleného pozemku bude mít nemalý dopad na celé město. Broumov má ale nástroje územního plánování i tým architektů na své straně. A jak příklady Červeného Kostelce i Litomyšle dobře ukazují, město má vůči investorům silnou pozici a může dosahovat svých cílů. Tento pátek se nabízí jedinečná příležitost dozvědět se o rozvoji území více a přispět k němu svým hlasem bude mít každý.

Autor je spolupracovníkem redakce.

Fotografie zleva: První tři - současná podoba prostoru před nádražím; Prodejna Lidl v Litomyšli, prodejna Billa v Litomyšli, autobusové nádraží Litomyšl; Červený Kostelec: přístavba nové tělocvičny, návrh řešení centrálního náměstí a nový dům pro seniory