Dýňové variace jsou nevyčerpatelné
V sobotu 21. října se konal v Centru Walzel v Meziměstí již třetí ročník Dýňových slavností, pořádaný spolkem Dýně pro broumovské tchýně. Stejně jako v předchozích ročnících byly i letos hodnoceny na Broumovsku vypěstované dýně co do velikosti a do krásy.
.jpg)
Dýně pana Zeleného z Broumova byly letos nepřekonatelné a staly se rekordmany všech ročníků. Jeho největší dýně vážila 74 kilogramů. Nejkrásnější dýni, neznámo jaké odrůdy, vypěstovala paní Kašparová ze Starostína. Vítěznou dýni publikum vybralo pro její hruškovitý vzhled, pravidelné tvary a sytě oranžovou barvu. Na dalších místech se umístily dýně manželů Bošinových z Vernéřovic, kabanosovitá, snad půl metru dlouhá dýně odrůdy trombolino d‘Albegna a dětský míč připomínající, zelenými pravidelnými proužky zdobená, dýně neznámé odrůdy paní Pancnerové z Olivětína. Všichni výherci byli odměněni sponzorskými dary.
Hlavní pozornost však byla věnována soutěži o nejlepší dýňový zákusek, která se stala velmi příjemnou novodobou tradicí na Broumovsku. V letošním roce bylo přihlášeno méně soutěžních dezertů, než v předchozích letech, ale i tak se sešlo osm zajímavých dýňových sladkostí. Porota, jíž jsem měl čest být členem již třetím rokem, měla těžké rozhodování zejména mezi nejlepšími třemi zákusky. Vynikají chutí v překvapivé kombinaci nazvané výstižně čokomoka dýňový dort zaujala porotu Dana Černotová z Broumova. Dort aspiroval na první místo, ale dámská část poroty, která byla převažující, jej označila za příliš těžký, a tak se odsunul na místo druhé. Dort však měl vynikající těsto, poctivý (snad až příliš, jak bylo zmíněno) čokoládovo-moka krém, jehož chuť byla dominantní a krém dýňový, který rovněž výrazně chutnal po dýních a s čokomoka základem se skvěle doplňoval. Dort předčil o pouhý jeden bod dýňový rolováček z kuchyně Markéty Hanušové z Heřmánkovic. Moučník byl jednou z nejvíce invenčních sladkostí, které se v soutěži dosud objevily. Jednalo se o poměrně klasickou piškotovou roládu, ovšem na ležato, takže po rozkrojení dort odhalil svojí strukturu nikoli ve spirále, jak jsme u rolád zvyklí, ale ve vertikálách. Vzhledem ke střídání více vrstev, které sestávaly z kakaového krému, těsta a dýňového krému, působil výsledek velmi esteticky. Rolováček byl navíc dochucen a dozdoben dýňovými plátky a ořechy. Snad jen poněkud sušší a tužší konzistence piškotového těsta jej odsunula až na třetí místo.
Soutěž tak vyhrály miniaturní zákusky zvané odpalováčky, tedy kuličky z tzv. odpalovaného těsta, plněné po rozříznutí vynikajícím, citrusy mírně okyseleným dýňovým krémem v kombinaci s neméně lahodným krémem z mascarpone. Těsto i krémy měly tak excelentní chuť i vzhled, že zákusek dostal od všech porotců plný počet bodů a v soutěži s náskokem jednoho bodu vyhrál. Naštěstí byla odpalováčků napečena vítězkou Monikou Kořínkovou ze vzdálených Srnojed plná mísa, takže se při závěrečné ochutnávce dostalo na mnoho zájemců.
Při vaření naživo, které se rovněž stalo pevnou součástí programu, se pak mohli návštěvníci od vítězky dozvědět, jak odpalováčky a především jejich chutnou dýňovou náplň připravit.
Na dalších místech se umístily minimuffiny z dýňového těsta, dýňový cheescake jediného mužského účastníka soutěže Jakuba Šleise z Broumova a tři velmi různorodé a také kvalitou se lišící druhy dýňových koláčů. Vítězné tři dezerty se zařadily čestně mezi ty nejlepší dýňové zákusky, které byly za tři roky konání soutěže představeny a opět je nutno vyzdvihnout um a především inspiraci soutěžících. Opět se nesešly ani dva byť jen vzdáleně podobné moučníky, dokonce ani z předchozích ročníků nelze žádný k těm letošním připodobnit. Je vidět, že dýňové variace jsou nevyčerpatelné a nezbývá, než se těšit na další ročník soutěže a další dýňové modely.