Jakou máme vizi vzdělanosti? Odpovědi hledali prezidentští kandidáti a další osobnosti na 4. Broumovských diskusích

Kateřina Ostradecká Úterý, 7. listopadu 2017

Sdílet na:

V úterý 7. listopadu pokračoval v broumovském klášteře 4. ročník Broumovských diskusí. Pondělní panel prezidentských kandidátů doplnili úterní hosté Helena Illnerová, Martin Jan Stránský, Ondřej Šteffl, Vladimíra Dvořáková, Tomáš Feřtek a Nina Nováková.

Společným tématem obou úterních panelů, moderovaných Robertem Čásenským a Veronikou Sedláčkovou, opět byla Vize vzdělanosti – pohled z nadhledu a pohled z praxe. Biochemička a bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky Helena Illnerová se v dopoledním panelu zamyslela nad propojením vzdělanosti a morálky: "Vzdělanost musí být propojena s morální integritou jedince, aby poznatky správně používal, interpretoval a předával, to je strašně důležité. Společnost dává do vzdělání velkou naději... Ale chybí mi tam moudrost a lidství. Vzdělávání a vzdělanost by měly vycházet z dobrých tradic země, kde jsme vyrostli, kde jsme zakotveni, abychom byli schopni předávat tradice dál. A k tomu patří i správné používání rodného jazyka, abychom byli schopni vysvětlovat, argumentovat, diskutovat... Za vzdělance bychom měli považovat ty, kteří nevulgarizují a kteří umějí správně používat jazyk."

Neurolog a pedagog Martin Jan Stránský promluvil o lidském mozku, paměti a změnách současné komunikace: "Technologie nás dnes nutí, abychom komunikovali úplně jiným způsobem. Průměrný Čech se kouká na televizní obrazovku sedm hodin denně. A kontroluje mobilní telefon průměrně padesátkrát denně. Lidi začínají komunikovat na základě úplně jiných způsobu a principů – na základě percepčního umění... Komunikace se mění, není žádná sebereflexe... Každý z nás je na sociálních sítích a měříme pravdu na základě virality... A je vůbec vzdělávání relevantní termín? Školství by se mělo soustředit na to, abychom si uvědomili, proč přemýšlíme, o tom, o čem přemýšlíme... Proč je důležité mít dalšího kamaráda na Facebooku... Proč je důležité vědět, co se děje v Severní Koreji? Proč sedíme tady v sále a účastníme se takovéto konference?"

Třetím hostem dopoledního panelu byl zakladatel společnosti Scio a první soukromé školy v ČR Ondřej Šteffl, který mimo jiné uvedl: "Mnozí rodiče stále chtějí od školy, aby jejich děti "srovnala do latě". Já to nepokládám za moudré, ale je to jejich volba. Pro jiné je "srovnávaní do latě" přesně to, proč hledají školu, kde se nic takového neděje. Nutit mocí to, co pro své děti nechtějí, nemůže vést k dobrému... Školství dává chodítka, stejně jako rodiče dávají chodítka. Teď vám každý lékař řekne, že chodítka pro děti nejsou dobrá, protože to dítě ví, kdy je připraveno chodit, a může mu to spíše ublížit. Matematika ve škole je takové chodítko. Všechny děti se učí matematiku od první třídy, ale kdybychom začali jinou skupinu dětí učit matematiku od šesté třídy, tak ty děti v polovině roku ví to stejné jako ti, kteří se to učili od té první. A na konci roku ví dokonce lépe. Protože na to byli lépe připraveni..."

Odpolední, závěrečný panel přivítal mezi 14. a 17. hodinou tyto hosty: politoložku Vladimíru Dvořákovou, spoluzakladatele společnosti EDUin Tomáše Feřteka a političku Ninu Novákovou.

"Vzdělávání současné doby musí v sobě zahrnout dva základní principy, které spolu do jisté míry souvisejí. Prvním principem je přistupovat k výuce tak, aby žáci a studenti pochopili vnitřní logiku jednotlivých disciplín, druhým principem je pak vytváření schopnosti kriticky analyzovat informace, kterými je v současnosti jedinec zahlcován. Souvislost mezi těmito principy je zjevná, protože přemýšlím-li v logice dané disciplíny, tak dokáži s informacemi pracovat... Je podstatné vnímat souvislosti, kontext, příčiny a následky. Jenom tak může historie pomoct současné době... Stojíme na rozcestí, zda budeme mít lidi, kteří chápou souvislosti, nebo budeme mít úzce specializované lidi a budeme, byť to není úplně přesné, sloužit jako montovna," uvedla Vladimíra Dvořáková.

Tomáš Feřtek se zamýšlel například nad rozdílem mezi školami klasickými a inovativními: "Dostupná data konstatují, že z hlediska akademických znalostí není mezi absolventy tradičních a inovativních škol rozdíl. Ti druzí ale jsou lepší ve schopnosti sebeřízení, ochotě přijmout odpovědnost, samostatně najít svůj úkol a dokončit ho. To jsou ceněné dovednosti ve chvíli, kdy se hierarchická společnost řízená pomocí příkazů a kontrol mění v mnohem méně přehlednou společnost horizontálních sítí. Pro školy z toho plyne změna společenské objednávky a změna skrytého kurikula. Zatímco dříve jsme po školách chtěli, aby vychovávaly děti ke gramotnosti a poslušnosti, v budoucnosti bude základem kurikula schopnost kvalifikovaného rozhodování," uvedl a mimo jiné i dodal: "Máme dnes nějakou zprávu, jak probíhá zavádění státních maturit? Nemáme. Podařilo se získat jen nějaká anonymizovaná data... A také žijeme v bludné představě, že kdo není chytrý, je šikovný. Ale tak to není."

Odpoutat se od "střepin informací" a zaměřit se na širší souvislosti navrhuje Nina Nováková: "To základní, co bychom si měli uvědomit, je, že studenti, kteří vystudují, nebudou žít v zaměření na jeden předmět... Praktický život neprobíhá v rámci jednotlivých učebních předmětů. Výsledek fragmentace poznatků i dovedností, která začíná patnáctiletým zpožděním za reformou školství, pokračuje smrští informací z internetu a je potvrzena formou zkoušení: malá schopnost vidět věci v širších souvislostech a z toho plynoucí neschopnost správně se rozhodovat. Život probíhá na bázi neustálé volby. S tím souvisí kompetence rozeznávat podstatné od nepodstatného. To nedokážeme bez čtvrté dimenze, která nás uschopňuje hledat a nacházet cíle a smysl vlastního konání. Velká část lidí žije od dětství v životním, především vztahovém, provizoriu. Nedostatečná výchova doma, bezhodnotové neboli korektní, výchovné tápání ve škole a anti-vzory v médiích, znemožňují zdravý rozvoj trojdimenzionální, bio-psycho-sociální, jednoty dětských osobností. Nemusíme být vizionáři, abychom věděli, jak naléhavě potřebuje celá společnost, má-li přežít, lidi s vlastností zvanou moudrost. Ta převyšuje intelekt a informovanost právě o zmíněnou čtvrtou dimenzi."

Záznamy všech tří panelů najdou zájemci na konci týdne na webu www.broumovskediskuse.cz.

Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov pořádá Broumovské diskuse pod taktovkou neziskové organizace Agentura pro rozvoj Broumovska od roku 2014. Předchozí ročníky se zamýšlely nad tématy Evropská identita, Mír a Demokracie. Setkání jsou v kontextu ostatních konferencí výjimečná tím, že poskytují velký prostor pro debatu – jeden diskusní panel se třemi řečníky trvá tři hodiny, a tak je možné diskutovat do hloubky a nikoliv jen povrchně. Specifikem konference je rovněž důraz na principy kultivované demokratické diskuse: věcnost, otevřenost, poctivost, trpělivost a zdvořilost – tedy principy, které ve veřejné diskusi mnohdy chybí.

Pořadatelem konference je Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov, spolupořadatelem MAS Broumovsko. Statutárním partnerem je město Broumov, hlavními partnery akce jsou Raiffeisen Leasing, Pro rozvoj Broumovska o.p.s., HOBRA-Školník, Saargumi, O2 Czech Republic. Partnery akce jsou ABRA Software, Open Society Fund, Čeko Import a EDUMED, za přispění Benediktinského opatství sv. Václava v Broumově, Římskokatolické farnosti - Děkanství Broumov, Podnikatelského klubu Broumovsko a Královéhradeckého kraje. Generálním mediálním partnerem je Česká televize, hlavním mediálním partnerem Hospodářské noviny, mediálními partnery Východočeská televize, magazín Flowee.cz, časopis Perpetuum, Hlídacípes.org a Naše Broumovsko.

Foto Jan Flieger