Kam zmizel kostel na Janovičkách?

Bára Fialová, foto archiv M. Škvrny

Čtvrtek, 28. listopadu 2024

Sdílet na:

Povídá se, že ho odstřelila Československá armáda. Zlí jazykové tvrdí, že ho zbořili proto, že na stovky let staré trámy měl zálusk jeden z místních. Zkázu již neexistujícího kostela svatého Jana Křtitele na Janovičkách obestírají dohady a fámy. Ty se nyní v archivech snaží rozptýlit Milan Škvrna, který se věnuje historii Meziměstí. A prosí kohokoli, kdo má fotky nebo další informace o zmizelém současníkovi barokních broumovských kostelů, o spolupráci.

„Na místě dnes stojí dřevěný kříž a na něm stojí, že kostel neoprávněně odstřelila v roce 1958 Československá armáda. Ale to je pomluva. Byl zbourán až v 60. letech, existují doklady, že ještě v roce 1963 se tady zvonilo na zvon. Kam ten zmizel? Nevíme,“ vypráví Milan Škvrna, který informace hledá díky svým dobrým kontaktům i v nezpracovaných archivních fondech, kde před ním zřejmě nikdo nebyl.

„Demolice kostela byla projednána v radě a zasedání Místního národního výboru v Heřmánkovicích, kde poslanci s demolicí stoprocentně souhlasili. Mínění většiny obyvatelstva je kostel zbourat, pouze jedinci se vyjádřili pro opravu. V uvedené osadě má národní podnik Karosa Vysoké Mýto rekreační středisko. Závodní výbor Revolučního odborového hnutí podniku se vyjádřil pro zbourání kostela, neboť v takovém stavu dělá ostudu,“ napsali v srpnu 1960 členové Místního národního výboru v Heřmánkovicích na Ministerstvo školství a kultury žádost o odstranění kostela s tím, že kostel je v dezolátním stavu.

Pět, šest kamionů

Úřady následně rozhodly o zrušení památkové ochrany a demolici. „Stanovené podmínky k zrušení památkové ochrany ale nebyly nikdy naplněny,“ tvrdí s odkazem na prostudované materiály badatel Škvrna. Zbourat kostel bylo s největší pravděpodobností politické rozhodnutí. Ale komu mělo prospět?

„Zlí jazykové povídají, že tehdejšímu předsedovi Fejfarovi hodně šlo o trámy z toho kostela. Však to byly také trámy ze 17. století a muselo jich být pět, šest kamionů z celého kostela. Měly se odvézt na zámek do Náchoda, kde v té době sídlil podnik zabývající se opravou památek. Tam ale nikdy nedorazily a v archivech se nedochovaly žádné dokumenty. Stejně tak se neví, kdo demolici nakonec nařídil a provedl. Nikdo z výboru už nežije a potomci si to nepamatují,“ dodává.

Napůl dřevěný, napůl zděný

Kostel svatého Jana Křtitele byl unikátní tím, že byl zpola zděný a zpola dřevěný. Základní kámen ke stavbě položil v září 1672 opat Tomáš Sartorius, dřevo pro stavbu bylo tehdy údajně použito z přestavovaného kostela v Heřmánkovicích. Kostel stál v nadmořské výšce 644 metrů, po Hvězdě šlo o druhou nejvýše položenou budovu na Broumovsku. Ještě v roce 1858 byly kolem sakristie přistavěny čtyři opěrné pilíře, v roce 1884 bylo obnoveno zlacení věže. Při červnovém svátku patrona kostela byla každý rok sloužena velká mše opaty broumovského kláštera. Ve 30. letech 20. století byly v kostele slouženy každé nedělní odpoledne mše, které byly navštěvovány i věřícími ze sousedního Německa. Po druhé světové válce vyústila absence údržby a řádění vandalů v postupnou devastaci kostela. 

Muzeum Broumovska dnes opatruje některé části vnitřního zařízení kostela, jako například sochu svatého Josefa, která stávala vedle oltáře. Badatel Milan Škvrna však stále pátrá po dobových fotografiích a jakýchkoli informacích o kostele, jeho rozebrání, o místních varhanách, jejich výrobci a také zvonu, menším z původních dvou, který ještě v roce 1963 na kostele visel. „Větší zvon, to víme, byl zrekvírován už za první světové války,“ dodává.