Klášterní knihovna je dočasně uzavřena

Bára Fialová, foto Jaroslav Winter

Čtvrtek, 18. dubna 2024

Sdílet na:

Barokní knihovna, která je pokladem a ozdobou broumovského kláštera, je na blíže neurčenou dobu zavřená. Poprvé po asi čtyřiceti letech zahájilo benediktinské opatství inventarizaci vzácného knižního fondu o téměř 18 tisících svazcích.

„Čas, po který bude inventura probíhat, bude využit také ke zlepšení podmínek v knihovně. Cílem opatství je zachovat svěřené kulturní dědictví v dobré kondici i pro budoucí generace,“ uvedl převor Vojtěch Marek Malina z benediktinského opatství sv. Václava v Broumově, které je vlastníkem místního kláštera. Knihovna s vzácnou freskovou výzdobou na stropě je přitom součástí prohlídkového okruhu kláštera. „Pro ty, kteří přijdou prostory národní kulturní památky v rámci prohlídek navštívit, instalovalo opatství na chodbu před knihovnu velkoformátovou fotografii s vyobrazením dočasně nepřístupného interiéru,“ dodal. Provozní kláštera Pavla Faltejsková potvrdila, že vstupné zůstává stejné, návštěvníci se místo knihovny podívají na jiná, běžně nepřístupná místa. „Prohlídkový okruh je obohacený o prostory opatských sálů a opatské galerie,“ uvedla. Klášter Broumov také plánuje na letní sezónu kromě základního prohlídkového okruhu nové expozice. Jedna z nich se zaměří na internaci řeholníků a řeholnic od roku 1950.

Přirostla nám k srdci

Knihovnu, jejíž interiér je dílem jednoho z nejvýznamnějších českých barokních architektů Kiliána Ignáce Dientzenhofera, autora kostelů broumovské skupiny, přitom od roku 2016 zkoumal v rámci pětiletého projektu tým badatelů pod vedením Jindřicha Koldy a Martiny Bolom-Kotari. Ti nedávno prezentovali svá zjištění na přednášce v broumovské knihovně. „Je to pro nás takové hořkosladké téma, protože nám za ta léta knihovna přirostla k srdci,“ řekl k jejímu uzavření Jindřich Kolda, který společně s interdisciplinárním týmem za pět let trvání projektu zkatalogizoval zhruba třetinu svazků, které se v knihovně nacházejí. Kromě několika starých rukopisů pochází většina svazků v knihovně ze 17. a 18. století. Jsou mezi nimi bible, historická a právní díla, lékařské knihy, ale i poezie.

Badatelé například podle starých katalogů z 18. století zjistili, že kromě klášterní knihovny byla v klášteře ještě knihovna opatská, další knihovna pak byla v budově klášterního gymnázia. Dohromady se v nich nacházelo asi 64 tisíc svazků. K největším ztrátám došlo po druhé světové válce.

Brána moudrosti

„Po Broumovsku se tradují historky, jak knihy létaly z okna, vozily se do sběru a používaly jako balící papír. To ale není možné ověřit. V nedávné době se však ozvali kolegové z Poznaně, že našli sedmnáct svazků se značkami z Broumova, občas se něco objeví na aukčním webu Aukro.cz, nějaké knihy se vrátily z Kanady,“ vypráví Kolda a doplňuje, že zmíněná opatská knihovna byla rozprášena v souvislostí s akcí K (likvidace mužských řeholních řádů, pozn. red.) v roce 1950, kdy byly knihy odvezeny do svozového areálu do Prahy.

„Některé tak mohou být v knihovnách například Akademie věd nebo univerzitní knihovně, ale my to nejsme schopni zjistit a ani jejich uživatelé to sami neví,“ doplnil vedoucí týmu projektu, na kterém pracovali odborníci z Filozofické fakulty Univerzity v Hradci Králové, Moravské zemské knihovny v Brně a Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.

Výsledky práce jeho týmu, který zkatalogizoval asi pět tisíc z přesně 17 463 svazků, jež se v knihovně nacházejí, lze shlédnout na webu jejich projektu Brána moudrosti. Ten má za úkol zachovat kulturní dědictví jak broumovského kláštera, tak kláštera benediktinů v jihomoravském Rajhradě. O projektu vzniknul také krátký dokumentární film, který můžete shlédnout zde.