Muzeum Broumovska představí „broumovský poklad“ z konce 16. století
Broumovský poklad, to je herbář, který v sobě skrývá vysušené kouzlo rostlin z konce 16. století. S největší pravděpodobností jde o 25. nejstarší dochovaný herbář v Evropě a nejstarší herbář v Česku. Muzeum Broumovska ho spolu s etnobotaničkou Jarmilou Skružnou a restaurátorem Radomírem Slovikem představí ve čtvrtek 9. dubna od 17 hodin v sále Městské knihovny v Broumově.
.png)
„Jsme moc rádi, že můžeme herbář představit veřejnosti. Jedná se o opravdovou památku, která se pohybuje na pomezí renesanční botaniky a medicíny,“ upozorňuje ředitel Muzea Broumovska Michal Bureš a srdečně zve na přednášku s etnobotaničkou Jarmilou Skružnou a restaurátorem Radomírem Slovikem.
Objevení Broumovského herbáře je přitom zásadní, neboť pro vědeckou obec zůstával dlouho opomenut. V roce 1937 o něm benediktin P. Vincent Fridolín Maiwald, ředitel klášterního gymnázia, botanik a správce broumovské klášterní knihovny, napsal krátkou zprávu do lokálního německého tisku. Ta však zcela unikla pozornosti tehdejších badatelů. Přitom podle datace v podnadpisu, kde je uveden rok 1595, se jedná o nejstarší dochovaný herbář na našem území. „Autorem je, podle údajů na titulní straně, Johannes Brehe, lazebník z Überlingen v dnešním Německu, a místem vzniku pravděpodobně kraj severně od Bodamského jezera,“ píše se v článku v časopise Dějiny vědy a techniky. Znovuobjevení herbáře má tak zásadní význam.
Vznik i uchování nejstarších herbářů je většinou vázán na klášterní prostředí.
Za nejstarší herbář byl až do nedávna považován herbář Jana Františka Beckovského, který vznikl pravděpodobně po roce 1700 a nyní je uložen v Národním muzeu v Praze. Jan František Beckovský do něj během svých cest po Čechách a Moravě sesbíral více než 200 rostlin. Na českém území se nacházejí i další vzácné herbáře, jejichž vznik je povětšinou vázán na klášterní prostředí. To hrálo totiž klíčovou roli pro jejich vznik i uchování.
Čtvrteční přednáška představí nejen historii Broumovského herbáře, ale také jeho cestu od Bodamského jezera na Broumovsko a okolnosti jeho restaurování. A samozřejmě se zaměří na rostliny, které jsou v něm již několik století uchovány ve své křehké, vybledlé kráse.
