Obce Broumovska hledají úspory v odpadech
Obce na Broumovsku, sdružené ve Společenství obcí Broumovsko, hledají novou strategii pro řešení svozu odpadu. Ve hře je několik variant, jak do budoucna zajistit stabilní a ekonomicky udržitelný systém.
.jpg)
Na posledním jednání starostů Společenství obcí Broumovsko zazněly první konkrétní výsledky připravované studie proveditelnosti zaměřené na systém svozu odpadů. Ty představil Ing. et Ing. Tomáš Hlavenka ze společnosti Ashpa.
Do analýzy se zatím zapojilo třináct obcí regionu, přičemž devět z nich již dodalo kompletní data. Studie se zaměřuje především na hlavní složky komunálního odpadu – směsný odpad, papír, sklo a plasty.
Výsledky ukazují zajímavý trend: zatímco množství odpadu v regionu meziročně mírně kleslo přibližně o 6 %, náklady na jeho svoz a zpracování výrazně vzrostly. Konkrétně zhruba z 12 milionů korun na 16 milionů korun, tedy o více než třetinu.
Podle předběžných propočtů by přitom bylo možné systém optimalizovat a dosáhnout úspory až kolem 4,5 milionu korun ročně. V přepočtu by to znamenalo přibližně 330 korun na jednoho obyvatele. Starostové se shodli, že takový potenciál už stojí za další podrobné řešení na úrovni celého sdružení.
Budoucnost svozu je otevřená
Diskuse se následně zaměřila na strategické otázky, jak bude nakládání s odpady v regionu vypadat v budoucnu. Téma je o to aktuálnější, že současná svozová společnost Marius Pedersen prochází změnami a její aktivity v České republice jsou na prodej.
To může podle odborníků znamenat tlak na růst cen, protože nový vlastník bude usilovat o návratnost své investice. Obce tak stojí před rozhodnutím, jak si do budoucna zajistit stabilní a ekonomicky udržitelný systém.
Ve hře je několik variant – například založení vlastní obecní svozové společnosti pro zajištění komplexního odpadového hospodářství v regionu, což by posílilo jejich kontrolu nad celým systémem. Další možností je vypsání nového výběrového řízení na dodavatele svozových služeb, případně kombinace obou přístupů.
Specifickým faktorem je i poloha Broumovska u hranic s Polskem. Přeshraniční nakládání s komunálním odpadem má svá omezení
Bez vlastního překladiště se region neobejde
Dlouhodobě se ukazuje, že klíčovou roli bude hrát také vlastní infrastruktura. Podle závěrů jednání se region po roce 2035 pravděpodobně neobejde bez vlastního překladiště odpadu, a to zejména kvůli postupnému omezování skládkování.
Specifickým faktorem je i poloha Broumovska u hranic s Polskem. Přeshraniční nakládání s komunálním odpadem má svá omezení, což dále posiluje potřebu hledat řešení přímo v regionu.
Naopak u tříděných složek odpadu zůstává možnost jejich odvozu mimo region – včetně zahraničí – pokud to bude ekonomicky výhodné.
Rozhodovat budou data
Závěrem zaznělo, že další kroky musí být založeny především na přesných ekonomických analýzách. Studie by měla přinést detailní srovnání jednotlivých variant – od vlastního svozu až po využití stávajících kapacit.
Starostové tak nyní stojí na začátku procesu, který může zásadně ovlivnit fungování odpadového hospodářství na Broumovsku v příštích letech.
