Objevovali jsme broumovské podzemí
Ojedinělou akci, kterou historie města nepamatuje, uskutečnila Komise cestovního ruchu a zahraniční spolupráce. Z řad veřejnosti byl o ní nebývalý zájem, vstupenky byly velmi brzy vyprodány.
Na začátku jsme si vyslechli přednášku Karla Franze z Muzea Broumovska. Zahájil ji stručným výkladem historie osídlování regionu a města. Tento kolonizační akt měl určující vliv nejen na celkovou tvář a uspořádání Broumovska, ale i na podobu stavebních parcel a charakter měšťanských domů, tedy i na podobu sklepů. Domy byly zpočátku celodřevěné a teprve sklonkem středověku se přeměňovaly na typ se zděným přízemím, roubeným či hrázděným patrem a bedněným štítem.
Reprezentativní celozděný patrový dům s klenutým vstupním mázhausem přichází až s nástupem renesance. Zděný klenutý sklep vyhloubený do skalního podloží byl již od počátku nejdůležitější částí domu, neboť byl takto často jedinou prostorou, která při četných požárech odolala ohni. Měšťanům tak sklepy nesloužily, jak by možná mnohý předpokládal, primárně k uchovávání potravin, ale krom sudů s pivem v nich uchovávali prakticky to nejcennější ze svého majetku. Všechny městské domy prošly během staletí složitým stavebním vývojem a z většiny pouze jejich sklepy tak zůstávají jedinou upomínkou na gotický a renesanční Broumov. Dá se celkem s jistotou říci, že nejmladší sklepy pocházejí z 16. století. Výjimku zde tvoří dochované renesanční mázhausy v čp. 154 a 155 (Bar U Votroka), kam jsme se po přednášce v rámci naší terénní exkurze vypravili. Následovala poté i sklepení pod Informačním centrem Broumovska, někdejším Městským hotelem a Benediktinským klášterem.
Jedna z legend vypráví o existenci tajných chodeb z prostoru pod klášterem a spojením až daleko do lesů mimo Broumov. Údajně měly kdysi sloužit Benediktinům při tajných cestách z kláštera nebo při úniku, např. během dobývání města. Skutečnost však není až tak barvitá. Sklepní komplex pod klášterem je vskutku rozsáhlý, je tvořen chodbami, sklepními kójemi a kanalizační sítí.
Foto Lucie Lesáková, Karel Franze, Miroslav Holča