Pasa jsou třetí nejrizikovější silnicí v kraji

B. Fialová, M. Mašková, foto HZS KHK

Pondělí, 11. listopadu 2024

Sdílet na:

Místní řidiči to dobře znají – průjezd přes Pasa patří k rizikovým úsekům a mnoho z nich už tam zažilo nepříjemnou chvilku, někteří měli dokonce nehodu. Díky letošní opravě se v krizových místech povrch silnice zdrsnil a tato úprava by měla předcházet nehodám. Svoji roli v jejich množství však hraje i nepřiměřená rychlost či nevhodné pneumatiky. S vysokým počtem nehod se potýká i obec Pěkov, v níž řidiči rychlost také často překračují.

Bylo léto, po dešti, když Ester Korandová dostala smyk v zatáčce na Pasách. Nejprve se vyhnula protijedoucímu autu, pak mostku, nakonec auto převrátila na střechu. Auto bylo na odpis, ale nehoda se naštěstí obešla bez zranění. Podobných případů je mnoho. Silnice na Pasách je kvůli tomu aktuálně podle statistik Portálu nehod třetím nejrizikovějším místem na silnicích Královéhradeckého kraje.

„Nejčastějším důvodem nehod je přitom nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky,“ uvedl datový analytik Marek Sibal z Portálu nehod, který do svých statistik zahrnuje údaje z pojišťoven, policie i hasičů a na jejich základě vytváří mapu rizikových míst celé republiky. Vysoce riziková jsou přitom podle Portálu nehod hned dvě místa na Pasách.

Ze směru od Pěkova je to hlavně levotočivá zatáčka hned pod prvním sjezdem, kde situaci často komplikuje ještě vlhké jehličí a listí, které sem padá z okolního lesa. Do statistik se dostala i o něco níže následující, pravotočivá zatáčka. V horní zatáčce přitom v projektu evidují za posledních pět let 24 nehod. Za poslední dva roky to pak bylo 8 nehod v horní a dalších 8 nehod v dolní zatáčce.

Stav pneumatik?

„Nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky“ bylo i u případu Ester Korandové oficiálním odůvodněním, proč k nehodě došlo. S tím šla také zaplatit pokutu na policii. „Policista přesně věděl. ,Jojo, Pasa. Smyk, volant doleva, doprava a do příkopu,´ řekl mi. Já si přitom nemyslím, že jsem jela rychle, myslím, že jsem jela asi šedesát. Asi měsíc jsem pak neřídila, protože jsem nedokázala přijít na to, co jsem udělala špatně. Nakonec mi můj muž řekl, že to mohlo být i tím, že jsme měli staré pneumatiky, tvrdé, které už nemají dostatečnou přilnavost,“ popsala Korandová.

Silnice na Pasách je krajská a před několika lety prošla rekonstrukcí. Letos se opravovala znovu, podle vyjádření bývalého hejtmana Martina Červíčka, kvůli přítomnosti mikrotrhlin. Po této druhé opravě je v kritické zatáčce zdrsněný povrch. Přesto by řidiči měli myslet na přiměřenou rychlost jízdy, doporučená nadále zůstává na 40 kilometrech za hodinu. „Policista mi řekl, že tam je ideální jet tak třicet,“ podotkla k tomu ještě Ester Korandová.

Podle Petra Horkého, který v Broumově provozuje autoškolu, rozhodně nejsou nehody dané tím, že by byla silnice nějak nebezpečně postavená. „Vždy za to může řidič, je to jeho odpovědnost, aby přizpůsobil svou jízdu stavu vozovky. Jakmile zaprší a silnice namokne, neuvědomí si mnohdy, že to klouže víc, než když je sucho. Často řidiči jedou, jako by bylo hezké počasí,“ říká a dodává, že ho překvapilo, že se společně se změnou povrchu silnice změnila i přikázaná rychlost. „Myslím, že by stačilo jedno opatření, že ta sedmdesátka je tam teď neopodstatněná,“ dodává učitel jízdy.

Za deště, který na silnici stéká z okolních lesů, jsou nebezpečné nejen zatáčky na Pasách. Voda se hromadí například také na rovince za hospodou U generála Laudona směrem na Hony. „Tam jsem jednou vjel do hlubší vrstvy vody a došlo k aquaplaningu,“ upozorňuje Petr Horký. Podobnou zkušenost s aquaplaningem mají v oblasti i další řidiči.

Aquaplaning je jev, ke kterému dochází při zvýšené rychlosti vozidla na mokré vozovce. Jev se dá definovat jako ztráta přilnavosti pneumatiky k vozovce vlivem vody, která se dostala mezi pneumatiku a vozovku. Pneumatika se tedy nedotýká vozovky, ale vodního klínu, který se vlivem špatného odvádění vody vytvořil. 

Zvýšenou nehodovostí trpí také Pěkov

I sousední úsek, silnici protínající obec Pěkov, trápí vysoká nehodovost. „My o tom víme a už jsme na to kraj v předchozích období upozorňovali. Také jsme se snažili jednat s policií o usazení úsekových radarů,“ říká starosta města Police nad Metují Jiří Škop, pod které obec Pěkov spadá. 

Obec proto již dříve provedla šetření, jakou rychlostí se skrze Pěkov jezdí. „Zajímalo nás hlavně zastavěné území obce, neboť současná opatření jsou stále nedostatečná. Rychlost aut v obci výrazně překonává povolenou rychlost. Pro měření jsme využili velice malé, nenápadné zařízení, které řidiči neviděli, takže si jezdili tak, jak jezdí,“ prozrazuje starosta Škop. 

Podle výsledků měřící studie, kterou si město Police nad Metují zadalo před šesti lety na ČVUT u Fakulty dopravní, projede Pěkovem denně téměř 4000 vozidel, ve špičce pak 442 vozidel za hodinu. Celkem 49,6 procent řidičů pak překročilo povinnou rychlost 50 km v hodině alespoň o tři rychlostní body, nejvyšší zaznamenaná rychlost byla 115 km v hodině. 

V současnosti jsou v obci umístěny průjezdové radary, které řidiče upozorňují na aktuální rychlost. „Nikoho to však moc nedojímá. Kolikrát, když tam jedu, vidím jak se na řidiče, který rychlost dodržuje, tlačí další auta,“ říká starosta s tím, že všechny tamní nehody pramení z nedodržování rychlosti. K dalším komplikacím pak dochází, když k nehodě dojde, neboť v obci není jiná objízdná komunikace. „Nedávno nám tam kamion poškodil nové chodníky. Řidič totiž nemohl počkat, až se nehoda vyřeší, otáčel se a tím je poškodil. Naštěstí na místě byli policisté, kteří to celé zdokumentovali a my teď můžeme žádat náhradu škody,“ dodává.