Naše Broumovsko Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyka Přejít na přihlášení Přejít na vyhledávání
  • Domů
  • Zprávy
  • Prameník Julinka na polickém náměstí neteče. Na vině jsou klimatické změny

Prameník Julinka na polickém náměstí neteče. Na vině jsou klimatické změny

Michaela Mašková, foto M. Mašková a Policko.cz Čtvrtek, 11. září 2025

„Neteče to,“ komentuje suše žena sedící na lavičce naproti prameníku Julinka a poblíž se zastavují i další lidé, kteří si toho dosud nevšimli. Všem voda uprostřed náměstí jednoznačně chybí. Oblíbený prameník ztichl, voda z něj neprýští, slyšet je jen zurčení pramínku z vedlejší kašny. Pramen je přitom oblíbeným zdrojem pitné vody pro letmá zastavení i pro ty, kteří k němu přijíždějí s lahvemi, aby si nabrali vodu do zásoby.

Prameník Julinka na polickém náměstí neteče. Na vině jsou klimatické změny

Čekání na vydatný déšť. Prameník Julinka.

„Už jsme k tomu dávali zprávu v minulosti. S ohledem na měnící se klima, slabé zimní srážky i suchá léta pramen opakovaně v letních měsících neprýští,“ řekl Našemu Broumovsku starosta města Police nad Metují Jiří Škop.

 

Julinka patří k městu

Situace se opakuje asi od roku 2019. „Začalo to asi před měsícem, pramen nejprve slábl, až přestal téct úplně. Je zkrátka malá srážková dotace, pozorujeme to nejen na studních a potocích, ale také v různých pískovnách i lomech, které sledujeme,“ uvedl Ivan Koroš z Hydrometeorologické společnosti, který pramen Julinka pravidelně monitoruje. Podle něj je nízká úroveň podzemních vod a ani na srážky vydatný letošní červenec tomu nepomohl. „Pár dní vydatného deště nestačí k tomu, aby se zásoby podzemních vod doplnily. Část vody spotřebuje vegetace, část se odpaří z povrchu a do podzemí se voda už nedostane,“ vysvětluje hydrolog.

Kvalita vody zůstává výborná. Je pitná i bez úpravy, jen není vhodná pro kojence.

Prioritní je navíc jímání vody pro vodárnu a město Police. „Julinka je bonus, patří však k městu,“ dodává Ivan Koroš, který vzorky vody v Julince kontroluje jednou týdně. Dočasné zastavení pramene nemá podle odborníka na kvalitu vody žádný vliv. „Kvalita vody zůstává dobrá po celou dobu, co ji sledujeme. Je kvalitní a pitná i bez úpravy, nejsou v ní bakterie ani dusičnany. Není však vhodná pro kojence,“ zdůrazňuje.

Na otázku, kdy se Julinka opět probudí, odpovídá Ivan Koroš jednoduše: „Až začne zase více pršet a zvedne se hladina podzemních vod.“

Nikdo neví, co je dole

Město má už nějakou dobu nabídku k provedení kamerové sondy, která by prozkoumala podzemí prameníku. „Bohužel se to se neobejde bez zásahu do nadzemní části Julinky, kterou tvoří navršené araukarity z Jestřebích hor. Zatím jsme to tedy odkládali s tím, že nejlepší by bylo spojit to s úpravami prostoru kolem Julinky, případně s úpravami náměstí, ale ty jsou zatím v nedohlednu,“ vysvětluje starosta Škop.

Při provedení kamerové sondy by se musel vršek s araukarity obnažit, prostor otevřít a spustit dolů sondu. Podle Ivana Koroše nikdo neví, co tam dole je. „Opravdu to nikdo neví, ani pamětníci, ani ve starých kronikách jsem nic nenašel, ani pan Pichl o tom nevěděl. Dolů se nikdy nikdo nepodíval. Jediný, kdo to viděl, byli dělníci, kteří to opravovali před několika lety, ale nepodařilo se mi zjistit, kdo do byl,“ vysvětluje hydrolog s tím, že by byl velmi vděčný, pokud by někdo dokázal říct, kteří dělníci prameník v roce 2015 opravovali a dodává závěrem: „Prohlídka podzemní části prameníku Julinka by byla určitě užitečná.“

Více o historii prameníku Julinka ZDE.

Přidejte komentář:

Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Pro odesláni musíte být přihlášeni
Přihlaste se: E-mail
Nebo se zaregistrujte

Diskuze k článku:

  • Ivan Koroš
    Datum: 15. 9. 2025 10:52

    Dobrý den, mám výhrady k uvedenému článku, k němuž jsem poskytl rozhovor. Nechápu, proč publikujete nekorektní údaje, u nichž si nenecháte potvrdit jejich správnou interpretaci. 1/ Nejsem z Hydrometeorologické společnosti ale z Hydrogeologické společnosti, s.r.o. Rozdíl možná nevnímáte, ale je podstatný. 2/ Situace s ustáním výtoku se neopakuje od roku 2019. To je jen rok, od kdy je prováděno pravidelné měření vydatnosti. Do té doby jsou stavy bez výtoku známé z výpovědí pamětníků, takže v minulosti běžně nastávaly. 3/ Rozbory vody se neprovádí 1x týdně, jak uvádíte, ale 2x ročně. 4/ Voda není bez obsahu dusičnanů, jak uvádíte. Pouze je jejich obsah nízký, vyhovující parametrům pitné vody (s výjimkou použití pro kojence). Ostatní souhlasí. Jen pro zajímavost, už den po reportáži voda po vydatném dešti zase vytékala, a výtok stále trvá, takže se opravdu nic pozoruhodného neděje. Ivan Koroš

Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Odebírejte náš newsletter
O portálu

Zpravodajský portál Naše Broumovsko, který vznikl v říjnu 2010, se zaměřuje na informovanost obyvatel broumovského regionu. Web poskytuje každodenní informační servis a kulturní, společenské, ekonomické či sportovní zprávy nejen z Broumovska, ale i z Královéhradeckého kraje.

Kontakt

Michaela Mašková, šéfredaktorka
Telefon: +420 734 257 512
Bára Fialová, 732 284 847, redakce
Email: redakce.nase@broumovsko.cz

Adresa redakce:
Klášterní 1, 550 01 Broumov (Google Mapy)