Rozhodnuto: Kraj hejtmánkovický most opraví

Bára Fialová, foto M. Mašková

Pondělí, 3. března 2025

Sdílet na:

Poté, co Naše Broumovsko zveřejnilo loni na jaře informaci, že dvouklenbový most z 19. století na příjezdu do Broumova má být zdemolován, postavila se tomuto záměru petiční akce. Kraj, kterému most patří, občany vyslyšel a prozkoumal možnosti zachování původního objektu. Po půl roce zkoumání je jasno: most zůstane zachován.

„Aktuálně jsme si potvrdili, že i v případě opravy mostu je možné jej dimenzovat na nejvyšší možné zatížení, což byla jedna z posledních otázek. Rozhodli jsme se proto pro opravu se zachováním kamenných kleneb, a tedy uspokojení požadavku petentů,“ potvrdil Jiří Koutník, technicko-obchodní náměstek Údržby silnic Královéhradeckého kraje. Vlastníkem mostu je kraj, proto leželo rozhodnutí na něm.

Podle informací Údržby silnic přitom byly ve hře tři varianty: novostavba, oprava a rekonstrukce, z nichž nejlevněji, na 54 milionů, vycházel nový most. „Rekonstrukce“ byla spočítána na bezmála 64 milionů a „oprava“ na 57 milionů.

Původní plány nejsou

Jak vysvětlil Našemu Broumovsku projektant z Údržby silnic Libor Kabele, hlavní rozdíl mezi těmito dvěma variantami byl v tom, že u rekonstrukce by se most kompletně rozebral. Kameny by se pak přebíraly bokem, špatné by se doplnily a pak teprve by se skládaly zpátky. Kromě toho, že tato varianta byla nejnákladnější, obavy správců spočívaly i v tom, zda by se dnes ještě našli řemeslníci, kteří by klenby uměli poskládat tak, jak to uměli kdysi.

„U varianty opravy zůstanou dvě klenby tak, jak jsou, kámen se bude opravovat v pozici. Takže nastoupí kameníci a každý kámen musí projít, očistit, doplnit a přespárovat,“ vysvětlil projektant.

V rozhodovacím procesu měl slovo i Národní památkový ústav v Josefově, který již loni potvrdil, že pracuje na tom, aby se pískovcový most se sochami světců stal národní kulturní památkou. „Ti preferovali variantu oprava se zachováním původních kamenných prvků a polohou soch,“ uvedl Kabele s tím, že spočítané náklady na opravu nemusí být konečné.

„Bude to náročnější, bude potřeba více diagnostiky. Rizika spočívají v tom, že se to bude dělat dvě stavební sezóny. V tuto chvíli se nám nepodařilo sehnat původní projekty, musíme ještě udělat historicko-stavební průzkum, zatím ještě například nevíme, jak hluboko jdou opěrné zdi,“ dodal projektant.

Dva roky příprav

Diagnostiku pro kraj dělala společnost MDS, která již víckrát podobné řešení realizovala, a to například v Poděbradech nebo v lokalitě přírodní památky Zemská brána.  „Dle mého názoru je oprava proveditelná. Ráz mostu se zachová s významem pro obec s osazením soch. Ovšem do stávající konstrukce se zakomponuje betonová rámová konstrukce s vyloženou monolitickou deskou přenášející zatížení dopravy,” uvedl v oficiální komunikaci Jan Bursa z MDS.

Jedinou špatnou zprávou je pak zřejmě fakt, že to, co má nyní kraj vyprojektované a povolené může zahodit, snad jen kromě návrhu dočasného mostu. „Dobu přípravy a povolování odhaduji na dva roky. I samotná doba stavby bude zřejmě delší, bude znamenat kamenické práce, náročnější typ prací a méně zhotovitelů,“ dodal Jiří Koutník.

Iniciátor petice na záchranu mostu, Petr Bergmann, je rád, že byl most zachráněn. Podle jeho názoru patří hejtmánkovický most v kontextu dalších mostů v Meziměstí, Jetřichově a v Broumově pod klášterem a celkovým klasicistním rázem Broumovska mezi významné regionální památky. „Je přímo alarmující skutečností, že potenciálnímu zbourání mostu nezabránily žádné instituce, ať už to byl stavební úřad, památkový odbor, památkový ústav nebo Správa CHKO Broumovsko. Všichni dali ke zbourání mostu souhlasné stanovisko a byla to až občanská iniciativa, která dokázala toto mylné rozhodnutí zvrátit. Považuji to za významný příklad, který lze zejména na Broumovsku relativně často oprášit a replikovat,“ uvedl.
Jak ovšem upozornili zástupci Odboru stavebního úřadu a územního plánování v Broumově, je toto vyjádření zavádějící. „Do současné doby nedošlo ze strany místně a věcně příslušného stavebního úřadu k žádnému projednání tohoto stavebního záměru, neboť ze strany jeho vlastníka a investora nebylo o toto povolení dosud požádáno,“ doplnil Kamil Matěj ze stavebního úřadu a dodal, že stejně tak nebylo vydáno žádné stanovisko zdejšího pracoviště státní památkové péče, protože hejtmánkovický most nebyl v té době památkově chráněn.