Rozloučení s Tiborem Pindešem

Tibor Pindeš se narodil 3. ledna 1947 v maďarské vesničce Pohranice obklopené vinicemi, kde prožil šťastné venkovské dětství. Vystudoval gymnázium v nedaleké Nitře a potom pokračoval na lékařské fakultě v Bratislavě, kde se seznámil se svou budoucí manželkou Marií. V roce 1968 se s ní oženil a v témže roce se jim narodila první dcera Maruška.

Jejich prvním společným působištěm byl Jindřichův Hradec, kde pracoval jako dětský lékař v místní nemocnici. V jižních Čechách rovněž absolvoval základní vojenskou službu u pohraniční stráže.

V roce 1974 se rodina přestěhovala do Broumova, kde se v roce 1976 narodila dcera Veronika. Život rodiny byl vždy úzce spjatý se Studnicí u Náchoda, rodištěm manželky. Věnoval se tu, kromě chalupaření, jako věřící a praktikující katolík, místnímu kostelíku. Pečoval o jeho vzhled a výzdobu, organizoval církevní akce a osobně se zasloužil o obnovu kostelního zvonu.

Nejvíce si ho však lidé budou pamatovat jako Broumováka. Pro řadu lidí byl pan doktor pojmem - jako lékař dětského oddělení, porodnice a dětského domova, dlouholetý předseda Červeného kříže, spoluzakladatel Občanského fóra, zastupitel a radní Města Broumova. Kromě domácí a komunální politiky se zajímal i o mezinárodní vztahy a byl jedním z hlavních představitelů spolku Evropa Union. Věnoval se celé řadě veřejně prospěšných aktivit a byl klíčovým organizátorem mnoha akcí.

Vzpomínat na něj mohou sudetští Němci, Poláci, volyňští Češi a třeba i černobylské děti, které se po tragické havárii zotavovaly v broumovském dětském domově. Hodně na něj vzpomínají jeho pacienti. Ke své profesi přistupoval jako k poslání a zachránil mnohé lidské životy. Byl veselý, jeho svérázný humor dokázal rozesmát. Měl rád lidi, byl společenský a komunikativní. Jeho smysl pro řád a pořádek, pracovitost a činorodost mu zůstaly do posledních chvil.

Nejvíc pro něho však znamenala rodina a vnoučata, kterým bude nejvíc chybět. V jejich srdcích vždy zůstane milovaným manželem, tatínkem, dědečkem a strýcem.