Skálou se člověk stává

P. Martin Lanži, foto archiv APRB

Sobota, 25. prosince 2021

Sdílet na:

Sváteční slovo pana děkana Lanžiho na Boží hod vánoční 

V jedné zemi, v ne až tak dávné době, se lidé po mnoha letech dočkali svobody. Nastalý čas byl plný nového, ale i chyb, které se zpočátku velkoryse odpouštěly. Rok střídal rok a paměť neměla šanci držet krok s explozí možností. Karamboly, prohry a přibývající věk však jeden svazek paměti neoslaboval. Někteří vládcové z počátku nové doby selhali a mnozí lidé se vzhlédli v někom, jako byli a jsou oni samotní. Na dlouhou dobu nastal molový čas. Parazit roztříštěnosti bodoval na navzdory všemu úspěšném hédonizmu.

Pokojná doba nehledá proroky. Skálou se člověk stává. Pokojem a slušností připomněl, že všichni lidé mají právo na důstojnost.

V jedné zemi, v ne až tak dávné době, se lidé po mnoha letech mohli plaše těšit z naděje.

V Bibli snad není příkladnější postavy, u které je možné hledat inspiraci v jeho osobním příběhu, než je prorok Jeremiáš. Z šestnácti proroků Starého zákona je právě on nejpodobnější jedinému Veleknězi Nového zákona Ježíši Kristu: „Proklet buď muž, který doufá v člověka, opírá se o pouhé tělo a srdcem se odvrací od Hospodina. Požehnán buď muž, který doufá v Hospodina, který důvěřuje Hospodinu. Bude jako strom zasazený u vody; své kořeny zapustil u vodního toku, nezakusí přicházející žár. Jeho listí je zelené, v roce sucha se ničeho neobává, nepřestává nést plody. Nejúskočnější ze všeho je srdce a nevyléčitelné. Kdopak je zná? Já Hospodin zpytuji srdce a zkoumám ledví, já každému splatím podle jeho cesty, podle ovoce jeho skutků.“ Jer 17; 5, 7 – 10.

Slavnost Ježíšova narození se opakuje každý rok. A přece každé Vánoce jsou jiné. Král pokoje (opět) přichází.