Šonov obnovil válečný památník
Úterý, 13. května 2025
.jpg)
Vám poděkování a lásku vám. Tato slova, po letech znovu dobře čitelná, zdobí památník, který 80 let od konce 2. světové války nechala obnovit obec Šonov. Původní památník obec vybudovala v roce 1975.
„Věříme, že památník bude opět brzy důstojně připomínat oběti lidí, kteří položili život za naši svobodu. Tato citlivá oprava je výrazem úcty a vděčnosti naší obce k hrdinům minulosti a zároveň připomínkou hrůz války, na které nesmíme nikdy zapomenout,” řekla starostka Šonova Monika Hornychová.
Původní pomník byl odhalen 9. května 1975 k 30. výročí osvobození. „Na pěkně položeném místě je postaven památník, který má být poděkováním všem těm milionům padlých i žijících vojáků, kteří se zasloužili o to, že jsme mohli oslavovat 30 let života v míru a radosti,“ dozvíme se z dobového zápisu ze šonovské kroniky, kde také stojí, že pomník byl vybudován v místě, kde předtím stál „starý pomníček“.
„Zásluhu na zbudování má především Václav Bažant. Slavnost byla zahájena ve 13 hodin Vladimírem Ledvinou. Hlavní projev přednesl Emil Vítek, ředitel školy. Účinkovala hudba kapelníka Chmelaře. Sešlo se 126 občanů, kteří kladně hodnotili vzhled a umístění památníku,” píše se ještě v dobové kronice.
Rudá hvězda zmizela
Ačkoli obec plánovala vzhled památníku při rekonstrukci výrazněji proměnit, nakonec jej, hlavně na žádost Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, ponechala v původní podobě. „Chceme připomenout, že mezi rudoarmějci, kteří bojovali za osvobození Československa od fašismu, byli také etničtí Čechové z bývalého Sovětského svazu a ve složení sovětské armády byl také 1. Československý armádní sbor pod vedením generála Ludvíka Svobody, v němž drtivou většinu stanovili volyňští Češi,“ stojí v dopise adresovaném obci a podepsaném Borisem Iljukem z Rady černobylských a novodobých reemigrantů.
Nakonec tedy došlo pouze k vyčistění žulového památníku od mechů a lišejníků, dospárování umělým kamenem, obnově písma a výměně staré betonové plochy pod památníkem za podklad z bílého štěrku. Jedinou výraznou změnou oproti původní podobě je tedy absence rudé pěticípé hvězdy. Symbol komunistické diktatury někdo z památníku odstranil po revoluci v 90. letech.
Obnova památníku stála bezmála 90 tisíc korun, z toho 71 tisíc získala obec z programu Zachování a obnova historických hodnot Ministerstva vnitra. „Chystáme ještě osázení květinami, které proběhne zároveň s úpravami zeleně kolem obecního úřadu, už jsme domluveni s firmou, která to udělá tak, aby vše pěkně pasovalo dohromady,“ doplnila starostka Hornychová.
Před válkou měl Šonov 1085 obyvatel, z toho bylo 19 Čechů. O tom, jaké dny nastaly na konci války před 80 lety, se můžeme dočíst například v nedávno vydané knize 1945: Léto běsů Miloše Doležala, kterou v roce 2022 vydalo brněnské nakladatelství Host.
„Samotný Šonov, přilepený k hranicím, je od konce zimy 1945 v pohybu. Nejdřív ve vsi bydlí němečtí uprchlíci ze Slezska, celé rodiny i váleční mrzáci prchající před postupující frontou. (...) S blížícím se koncem války procházejí obcí čtyři armády. Přes horní okraj ustupuje německé vojsko a po něm vlasovci, mířící co nejrychleji do amerického zajetí. Zanedlouho projedou údolím vojáci Rudé armády, před nimiž se ženy utíkají skrýt do polí. A na konci května se v Šonově usadí skoro tisícovka polských vojáků, kteří místním německým sedlákům zabaví hovězí dobytek a krmivo pro svých sto koní. Když odtáhnou, Šonováci si oddechnou. Ale ne na dlouho.”
.jpg)
