Staré a roztrhané oblečení? Do komunálního odpadu už nepatří!

Michaela Mašková, foto archiv

Pondělí, 13. ledna 2025

Sdílet na:

Doposud byli lidé zvyklí dobrovolně odkládat do charitních kontejnerů na textil především lepší kusy k dalšímu použití a textil poškozený házet do směsného komunálního odpadu. Od 1. ledna začalo nejen v Česku, ale rovněž v celé Evropské unii platit povinné třídění nechtěného textilu. Všechny obce nyní musejí občanům nabídnout kontejnery určené na odpadní textil či vymezit sběrné místo. Lidé by pak měli rozlišovat mezi textilem na další využití a textilním odpadem.

Už někdy koncem roku 2019 bylo zřejmé, že bude povinnost tříděného textilu v zákoně o odpadech. Řada charitativních organizací, zabývajících se svozem tříděného textilu, na to reagovala tak, že začala do větších a středních měst rozšiřovat svoje kontejnery na textil, který je po určité hygienizaci možné znovu použít, ať už do sociálních zařízení, do charity či k opětovnému prodeji. „Toto probíhalo mimo odpadový režim, tzn. nešlo to přes evidenci odpadů. Tudíž firmy, které s tímto materiálem nakládaly, nepotřebovaly zvláštní povolení od krajského úřadu, neboť se jednalo o znovupoužitelný výrobek v rámci prevence předcházení vzniku odpadu,“ vysvětluje Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí a starosta obce Velký Osek.

V dubnu 2024 však uveřejnilo Ministerstvo životního prostředí ČR, že města budou muset zřídit nová sběrná místa nebo kontejnery na čistě odpadní textil a tento textil bude procházet skrze evidenci odpadů. Souvisí to s povinností snížit množství komunálního odpadu. „Způsobilo to zmatek nejen u firem, ale i v obcích. Firmy, které textil dosud vyvážely, zjistily, že potřebují zvláštní povolení a musejí upravit smlouvy s obcemi. Obce a města zase zjistily, že si musejí zajistit na své náklady speciální kontejnery na textilní odpad. Nemůžete totiž mísit textil k dalšímu použití s odpadním textilem, který v drtivé většině končí na skládce jako směsný komunální odpad nebo ve spalovně,“ popisuje dále situaci Pavel Drahovzal. Mnoho obcí tak zjistilo, že se jim vyvážení textilního odpadu značně prodraží. V praxi by totiž textilní odpad nesměly vyvážet charity, nýbrž svozové firmy. „Částka za sběr a svoz jedné tuny textilního odpadu ročně se vyšplhala až k osmi tisícům. Když to porovnáte – tuna směsného komunálního odpadu se pohybuje kolem 3,5 tisíc korun ročně,“ říká Drahovzal, který za Svaz a měst obcí jedná o situaci s ministerstvem.

Ministerstvo životního prostředí podle něj trvá na tom, že obce místo pro sběr odpadního textilu zřídit musejí. „My říkáme, že pokud taková místa jako města a obce mít musíme, měly bychom je nabízet plošně, neboť tohoto textilu není málo. Nyní jsme tedy v takovém přechodovém stádiu a po pravdě řečeno nám ministerstvo nedává žádnou podporu ani praktický návod. V současnosti to s ministerstvem řešíme, abychom si nastavili parametry,“ říká Drahovzal, podle něhož ministerstvo samo přiznává, že zatím nemá představu, kolik se textilního odpadu sebere. Tento odpad by měl ideálně skončit stejně jako vytříděný textil z charitního svozu na materiálové využití – dnes se z něj dělají stavební desky, překližky, koberečky do automobilového průmyslu apod. Postavit však továrnu na další zpracování textilního odpadu trvá minimálně pět let.

Nejjednodušším způsobem

Podle odpovědí starostů obcí oslovených na Broumovsku se zdá, že zdejší obce zatím žádný větší problém ohledně třídění textilního odpadu neřeší. „Původně jsme měli v obci dva kontejnery na textil, které celkem stačily. Nyní jsme dokoupili ještě jeden,“ řekl Našemu Broumovsku starosta obce Božanov Karel Rejchrt. Stejně jako ve většině obcí na Broumovsku obec využívá služby Diakonie Broumov. „Obávám se, že to občané asi rozlišovat nebudou, ale to prý nevadí, neboť textil se následně přebere v třídírně Diakonie Broumov,“ řekl starosta Rejchrt.

„Podle nás je počet kontejnerů dostatečný. Máme asi na třech místech kontejnery na textil, nově bude ještě jeden v Tyršově ulici u objektu bývalého VAKu,“ popsal situaci v Broumově místostarosta města Kamil Slezák, který také informoval o tom, že firma Marius Pederson se chystá uzavřít sběrný dvůr v Broumově a zůstane pouze sběrný dvůr v Hejtmánkovicích. Podle Kamila Slezáka lidé textil třídí: „Řekl bych, že většina lidí třídí, protože kontejner v Husově ulici je využíván dost.“

Ani v Teplicích nad Metují se v závislosti na nové zákonné úpravě podle starostky Věry Prokopové nic měnit nemusí. „Na starý textil, kam mohou občané Teplic házet cokoli, slouží už nějakou dobu kontejner ve sběrném dvoře u sídla technických služeb,“ řekla Našemu Broumovsku starostka Prokopová. Ve městě se také nachází kontejner Diakonie Broumov, který slouží k odkládání textilu pro jeho další využití. 

Také v Polici nad Metují slouží obyvatelům kontejnery Diakonie Broumov, které však, jak zdůraznil starosta města Jiří Škop, nejsou určené pro odpad. „Nové kontejnery jsme neinstalovali, neboť je to poměrně nákladná záležitost a naše svozová firma na to nemá ani techniku, aby to vyvážela. V tuto chvíli jsme situaci vyřešili nejjednodušším možným způsobem a odpadový textil vybíráme ve sběrném dvoře formou pytlů. Až toho bude určitá kapacita, jsme domluveni s Diakonií, že jim to tam prostřednictvím našich technických služeb přivezeme,“ řekl starosta Našemu Broumovsku. Podle se město tímto způsobem snaží plnit zákonnou povinnost a vývoj situace sleduje. Obyvatelé města byli informování prostřednictvím Polického měsíčníku. „V každém čísle máme odpadové informace, kde jsou novinky, analýzy, doporučení apod. Informace máme také na našem městském webu,“ řekl starosta s tím, že se předávání informací o odpadech město věnuje.

Klíčový partner

Sociální družstvo Diakonie Broumov je tak pro mnoho měst klíčovým partnerem v řešení nastalé situace, neboť sváží textil k dalšímu využití ze zhruba 2000 obcí po celé republice. Podle jejího předsedy Pavla Hendrichovského se firmě podařilo dosáhnout dohody s ministerstvem životního prostředí. „Ano, situaci jsme řešili s ministerstvem životního prostředí. Nakonec jsme se dohodli a povolili nám ze sebraného textilu vyjmout materiál, který je ještě na použití v krámech,“ řekl Pavel Hendrichovský s tím, že nyní oslovují obce a vysvětlují, jakým způsobem bude svoz probíhat. „Musíme označit kontejnery, že jsou určeny i na textilní odpad a budeme to pak vykazovat městům,“ dodal Hendrichovský.

Svezený textil bude firma třídit. Použitelné věci vyjme a dá dále na prodejny. Textil, který použít už opravdu nejde, neboť je hodně zničený či znečištěný, se musí likvidovat ve spalovnách. Tuto část vytříděného textilu musí Diakonie předat firmě, která ho zlikviduje jako odpad. Obcím ho pak zpětně vykáže jako odpad.