Umíme na Broumovsku správně svítit?

Bára Fialová, foto J. Kondziolka a archiv Hobra

Pondělí, 10. února 2025

Sdílet na:

Šetří peníze, chrání životní prostředí a vrací hvězdné nebe do krajiny! Řeč je o správně nastaveném veřejném osvětlení. Jak se svítí v obcích na Broumovsku? A víte, že i tady už se můžete setkat s takzvaným biodynamickým osvětlením, které mění barvu a intenzitu s ohledem na okolí?

„Téma světelného znečištění mi je blízké, protože jsem amatérský astronom. Takže když jsme se rozhodli, že budeme rekonstruovat a investovat do venkovního osvětlení, řekl jsem si, dáme do toho těch 15, 20 procent navíc, protože nevhodné světlo působí negativně nejen na lidi, ale také na přírodu. A chceme-li člověk něco změnit, měl by vždycky začít u sebe,“ říká Vojtěch Školník, ředitel společnosti Hobra Školník a dodává: „Problematiku světelného znečištění známe pár desítek let a neměli bychom se tvářit, že neexistuje. Nemám rád ostré regulace, je možné zvolit rozumný přístup a věci postupně měnit, a přitom minimalizovat omezování,“ vysvětluje ředitel. Hobra Školník nechala v loňském roce do areálu závodu na výrobu filtračních a izolačních materiálů a zařízení nainstalovat 36 nových, biodynamických svítidel a stala se tak dost možná prvním průmyslovým areálem v Česku, který do moderního a odpovědného osvětlení investoval.

Většina světel je opatřena čidly, takže světla fungují v úsporném režim a pokud zaznamenají v okolí nějaký pohyb, začnou svítit jasněji a zároveň se rozsvítí modrá složka spektra.

„Systém ztmavování byl ještě o trošku dražší než obyčejná biodynamika. Každé svítidlo se dá ještě nastavit, což využíváme, protože jsou zóny, kde se v noci pohybují naši zaměstnanci a my nechceme, aby byli jakkoli omezeni. Zároveň jde o bezpečnost, což je priorita,“ dodává milovník hvězd, který mimo jiné už roky vede s kolegy z Hvězdárny v Úpici astronomický kroužek v broumovské Ulitě.

Omezit modrou složku

Světelné znečištění však zdaleka nesouvisí jen s jasností hvězd, které můžeme vidět na tmavé obloze. Příliš mnoho světla v noci přináší zdravotní rizika, většina lidí spí přirozeně lépe ve tmě. Střídání dne a noci má příroda zakódována hluboko v sobě a noční osvětlení tuto rovnováhu narušuje. Špatně zvolená světla navíc oslňují a mohou ve městech vytvářet kombinaci intenzivního světla a hlubokých stínů, což může paradoxně vytvářet lepší podmínky pro trestnou činnost.

„Kromě silnice svítíme i do oken přilehlých domů, kromě kostela svítíme i do nebe, kromě zahrady osvětlujeme i blízký les. Často je použito osvětlení technicky nevhodné, zbytečně silné, zastaralé nebo málo účinné. Naplno svítíme pozdě v noci, kdy po ulicích nikdo nechodí. To vše vede ke zbytečnému plýtvání elektrickou energií. Jen za veřejné osvětlení se přitom ročně utratí zhruba 2 miliardy korun z rozpočtu obcí,“ píší odborníci z Odborné skupiny pro tmavé nebe, která vznikla při České astronomické společnosti. 

Předseda této Odborné skupiny Pavel Suchan přijel v lednu na Broumovsko na pozvání Podnikatelského klubu Broumovska, aby o světelném znečištění a zásadách správného svícení informoval místní starosty. A jak může podle něj každý člověk přispět ke zmenšení světelného znečištění? „Prostě sviťme jenom tam, kam je to potřeba, jenom tak silně, jak je to potřeba a jenom tehdy, když je to potřeba. Můžeme to ještě zjednodušit: sviťme účelně. A když světlo nepotřebujeme, třeba proto, že jdeme spát, tak ho zhasněme,“ říká Pavel Suchan a připomíná, že velmi důležitá je také barva světla, kterou používáme.

„Zásadní, a to z více důvodů – zdraví člověka, ochrana přírody, množství viditelných hvězd na obloze – je barva světla, tedy jeho spektrální složení. Tisíce vědeckých prací dnes jasně dokazují, že potřebujeme omezit krátkovlnnou, tzv. modrou složku. Svítit tedy máme co nejteplejší barvou, prostě žádná bílá! Tato hodnota se označuje v Kelvinech, domů si většinou kupujeme 2 700 K, a to je dnes v pouličním osvětlení vnímáno jako kompromis, výrobci čím dál více začínají vyrábět svítidla „PC Amber“, která neobsahují modrou část spektra vůbec. To je budoucnost,“ dodal.

Police jako premiant

Příjemně překvapen byl odborník z Astronomického ústavu AV ČR i při návštěvě v Polici nad Metují. Tam totiž vedení města v posledních letech vyměnilo světelné zdroje ve 624 lampách veřejného osvětlení a nákladné světlo sodíkových výbojek nahradilo LED žárovkami s teplou bílou barvou. Ty jsou navíc nastaveny tak, že do 23. hodin svítí standardní intenzitou, pak poklesne intenzita o 30 procent a o půlnoci se sníží na 50 procent. Ráno se světla zase postupně rozsvěcí.

„Jen v Hlavňově a Radešově jsou stará sodíková světla, tam jsou totiž osvětlovací body daleko od sebe a výměnou za LED světla by se světelná situace na místních komunikacích, kde nejsou chodníky, významně zhoršila, což by mohlo mít negativní vliv na bezpečnost provozu,“ vysvětlil starosta Jiří Škop. Při výměně svítidel veřejného osvětlení Police v noci směrem do krajiny úplně zhasla. Při pohledu na město z Ostaše nebo Klůčku je zřetelné, že město skoro nesvítí. „Nesvítíme na fasády, nesvítíme nad sebe, nesvítíme tam, kam není potřeba. Nicméně někde ubylo světla natolik, že na žádost veřejnosti teď plánujeme na náměstí a na Bezděkově náměstí, kde staví autobusy, několik osvětlovacích bodů přidat,“ uvedl starosta. 

Zmenšit míru světelného znečištění nemusí být složité ani drahé. Stačí omezit intenzitu světla a pracovat také s časovým nastavením osvětlení. Například v Machově zhasínají odnepaměti světla v noci od 23. do 4 hodin do rána. Postupný přechod ze sodíkových na úsporné žárovky je zde samozřejmostí.

V Teplicích se v noci pět hodin nesvítí

Původní lampy postupně vyměňují i v Teplicích nad Metují, podle vyjádření vedení města dosahuje úsporná LED lampa cca 30 procent spotřeby té původní. V roce 2022 navíc město nainstalovalo do aleje podél silnice do Bohdašína čtyři solární svítidla. „Jsou nastavená tak, aby je aktivoval pohyb chodců a po chvíli přejdou zpět do úsporného režimu,“ uvedl Michal Řeháček z odboru investic.

Kromě solárních svítidel, která se nedají úplně vypnout (vždy svítí aspoň na 10 procent), zhasne veškeré osvětlení v Teplicích také od 23. do 4. hodiny ranní. „Nová světla jsou standartně ovládána soumrakovým čidlem, takže se osvětluje nebo tlumí postupně,“ dodal Řeháček a podotkl, že Teplice nad Metují má deset katastrálních území a v každém je veřejné osvětlení nastaveno podle potřeb a možností v dané lokalitě.

Nezhasíná se naopak v Broumově, hlavně kvůli bezpečnosti. Město postupně mění žárovky na úsporné a zvažuje také vyměnit studené světlo za teplejší. „Na ulicích by teplá barva nebyla moc vhodná, ale informoval jsem technické služby, aby v tomto smyslu v nejbližší době vyměnili žárovky na náměstí a ve Schrollově parku. Do budoucna bychom také rádi tam, kde tolik lidí nechodí a nejezdí tolik aut, dali světla, která se rozsvítí, jen když kolem někdo jde,“ řekl starosta Arnold Vodochodský s tím, že takovým místem by mohly být například klášterní schody, kde by měla začít letos celková rekonstrukce.

Nejtmavší místo na Broumovsku

Správné svícení je téma, kterému se bude v rámci hledání úspor do budoucna i nadále věnovat vedení většiny obcí na Broumovsku, ale také například Strategická rada regionu Broumovsko, jež návštěvu Pavla Suchana z AVČR pomáhala organizovat. „Přednáška pana Suchana a ukázka biodynamického osvětlení byly velmi inspirativní, navíc téma světelného znečištění rezonuje i u veřejnosti. Proto doufám, že na Broumovsku budeme otázku světelného znečištění, jeho dopadů na přírodu a na zdraví lidí dále posouvat,“ uvedla Hana Colby ze SRRB. 

V České republice jsou v současnosti tři takzvané oblasti tmavé oblohy: Jizerská, Beskydská a Manětínská. Na mapu intenzity světelného znečištění je možné se podívat na stránkách České astronomické společnosti. Z ní je zřejmé, že na Broumovsko nejvíce zasahuje světlo z oblasti kolem polského Valbřichu. Nejtmavším místem v CHKO Broumovsko je kus oblohy nad Adršpašsko-teplickými skalami. Ačkoli technologie nám umožňují svítit stále úsporněji a efektivněji, světelného znečištění přibývá s tím, jak se staví nové domy a u nich nová světla. „Dokonce to už došlo do situace, že každý týden řešíme nějakou zoufalou prosbu o radu, že si lidi postavili dům na konci vesnice, aby byli v tmavém prostředí a teď jim tam postavili lampu a oni jí tam nechtějí. Pokud s přibýváním světla v nočním prostředí něco neuděláme, za deset let se nám světlé prostředí, jaké máme ve městech, posune na venkov a to, jaké máme nyní na venkově, se posune do hor. Chceme to?“ uzavírá astronom Pavel Suchan.

První tři fotografie zleva: Osvětlení v areálu Hobry.