Unikátní nález kopie Turínského plátna v kostele sv. Vojtěcha slaví 25 let

Bára Fialová, foto Jaroslav Winter

Čtvrtek, 18. ledna 2024

Sdílet na:

Právě před 25 lety byla v tajném úkrytu v klášterním kostele sv. Vojtěcha nalezena vzácná kopie Turínského plátna. Od loňska je uložena v břevnovském klášteře.

V těchto dnech před pětadvaceti lety učinili bývalý správce kláštera Přemysl Sochor s páterem Norbertem Josefem Zemanem senzační objev. Za zlaceným štukovým věncem v klášterním kostele sv. Vojtěcha našli kopii plátna, do kterého mělo být zabaleno tělo Ježíše Krista. Drahocenný artefakt zůstává majetkem broumovského kláštera, ale kvůli nevyhovujícím podmínkám jej loni převezli do Prahy do břevnovského kláštera. „Bohužel po poradě se zástupci Národního památkového úřadu bylo dohodnuto, že stávající expozice není pro plátno vhodná. Proto bude uložena do depozitáře Uměleckoprůmyslového muzea, kde bude mít odpovídající zajištění z pohledu bezpečnosti a požární ochrany. V muzeu bude přístupná odborné veřejnosti,“ řekl Vojtěch Marek Malina z benediktinského arciopatství a dodal, že uložení v Břevnově je dočasné pouze z důvodu vhodnějších podmínek pro skladování. „Pokud v budoucnu dojde k úpravě nebo výstavbě nových prostor vhodných pro výstavu kopie, bude možné ji opět zpřístupnit veřejnosti,“ doplnil Malina.

Z výše uvedených důvodů byla již v roce 2017 pořízena kopie, která je nyní v broumovském klášteře vystavena v rámci prohlídkového okruhu na stejném místě jako původní kopie tedy v refektáři, který kdysi sloužil jako severní jídelna kláštera. „Kopie se vytvořila tak, že se fotka původní kopie natiskla na plátno,“ upřesnil Kryštof Karvovsky, jeden ze současných průvodců v klášteře Broumov.

Hodnotný dar

Kopie Turínského plátna z roku 1651 byla nalezena v roce 1999 v klášterním kostele sv. Vojtěcha nad kaplí sv. Kříže za zlaceným štukovým věncem s nápisem Sancta Sindon. U plátna byla přiložena autentika (průvodní listina), z které je zřejmé, že plátno daroval v roce 1651 turínský arcibiskup Julius Caesar Bergiria opatu u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském, pozdějšímu pražskému arcibiskupovi Matoušovi Ferdinandovi Sobkovi z Bílenberka. Ten ji za svého života daroval broumovskému klášteru. V průvodním dokumentu je uvedeno, že kopie byla při slavnostním obřadu dotýkána s originálem. Do něj bylo údajně zabaleno tělo Ježíše Krista a na látce zůstal otisk jeho tváře a těla. Proces dotyku měl přenést duchovní hodnotu originálu.

„Samotný originál, jenž se nachází v Turíně, se vystavuje pouze za výjimečných událostí. Tvorba kopií započala již koncem 16. století a byly vytvářeny spíše jako hodnotný dar. Ne všechny kopie byly ale vytvářeny na základě originálu. Většina oněch historických kopií je považována za kopie nepravé, tedy tvořené podle kopií či různých předloh. Pouze odhadovaných pět je považováno za kopie pravé. Pravé historické kopie, které se vytvářely nejčastěji přemalbou turínského plátna, jsou považovány za nejzdařilejší zhotovené kopie a právě mezi ně patří ta naše broumovská,” vysvětlil vedoucí prohlídkových okruhů v klášteře Jakub Šafář. Broumovská kopie je zároveň jedinou , která se nachází ve střední Evropě (severně od Alp).

Stopy po hřebech

Rozměrem se téměř shoduje s originálem, na délku má 4,36 a na šířku 1,1 metru. Čtyřmi odstíny hnědavé barvy je na lněném plátně vypodobněna postava o výšce 170 až 180 centimetrů z přední i zadní strany. Uprostřed je latinský nápis „Extractum ab originali“ neboli „vytaženo z originálu“. „Od nápisu směrem doleva je možné spatřit Kristovu hlavu a obličej, následně ramena, hrudník, bodnou ránu po Longinově kopí, ruce přeložené v klíně, pánev a nohy, kde sytější barva znázorňuje stopy po hřebu. Přeložením této levé poloviny na druhou stranu se odkryje druhá část postavy, a to ze zadní strany. Od nápisu je viditelná hlava se stopami po trnové koruně, ramena, záda, pánev a nohy,“ doplnil Jakub Šafář.